Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Unikátní katalog života obsahuje už milion druhů

  17:05aktualizováno  17:05
Kdyby chtěl člověk poznat všechny druhy živých organismů, s nimiž se dělí o planetu, a pro každý si vyhradil minutu, trvalo by mu to přes tři roky. Vědci se už šest let snaží všechny zmapovat. Ještě zdaleka nejsou u konce, seznam ale konečně překročil hranici jednoho milionu.

Život má nepřeberné množství podob. Vědci jich chtějí popsat téměř dva miliony | foto: Euromedia

Monumentální soupis už čítá 1 009 000 druhů. Po dokončení, které chtějí odborníci stihnout do roku 2011, by měl obsahovat kolem 1,75 milionu organismů.

Thomas Orrell z amerického Smithsonova muzea přírodních dějin upřesnil, že katalog bude zahrnovat všechny známé žijící organismy od rostlin přes zvířata a houby až po mikroorganismy, jako jsou bakterie či viry, píše agentura AP.

Soupis nebude naproti tomu zahrnovat organismy žijící na Zemi v minulosti, ač jsou doložitelné nálezy zkamenělin, dodal Orrell.

Připomněl, že pro řadu lidí je překvapivý fakt, že navzdory usilovné práci, kterou biologové odvedli během víc než dvou století, dosud neexistuje kompletní katalog všech známých druhů organismů naší planety.

Už nyní umožňuje integrovaný taxonomický informační systém Druhy 2000-Katalog života (Species 2000 Catalog of Life) přístup k údajům, které shromažďují různé vědecké instituce světa, přičemž každá se specializuje na určitou oblast.

Například dokumentaci týkající se dvoukřídlých much obhospodařuje odbor systematické entomologie amerického ministerstva zemědělství, a to v rámci Smithsonova muzea přírodních dějin. Přírodní muzeum v Londýně se specializuje na dokumentaci kolem šatních molů, obdobná instituce v Nizozemsku soustřeďuje údaje vztahující se k vážkám, newyorské přírodní muzeum vlastní data pavouků. Experti v Kanadě či ve Francii zpracovávají údaje o vosách a broucích.

Veškeré údaje jsou po shromáždění nejprve prověřeny a následně integrovány do speciálního softwaru a pak katalogizovány. Rozsáhlý projekt, na němž se podílí asi tři tisíce vědců z celého světa, řídí kromě Orrella ještě Frank Brisby z univerzity v anglickém Readingu.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Škeble
Mlži na dně Baltského moře vyrobí víc metanu než dvacet tisíc krav

Na negativní dopady produkce hovězího masa upozorňují ekologové již dlouho – dobytek na farmách je významným zdrojem metanu, který se podílí na globálním...  celý článek

Arabsko-kurdské milice SDF dobyly z rukou bojovníků Islámský stát město Rakká...
Hlavní město Islámského státu padlo, bitva o Rakká trvala pět měsíců

Arabsko-kurdské milice SDF dobyly z rukou bojovníků Islámského státu město Rakká, jež dříve sloužilo jako hlavní město džihádistů v Sýrii. Bitva o město si od...  celý článek

Barcelona: Demonstrace proti zásahu španělské policie během referendu o...
Katalánská vláda nesdělí Madridu, zda opravdu vyhlásila samostatnost

Katalánský regionální kabinet ve stanovené lhůtě neupřesní, zda vyhlásil, či nevyhlásil samostatnost autonomního Katalánska, jak požaduje španělská ústřední...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.