Komise však podle agentury ČTK dala najevo pochyby o postupu české strany při výběrovém řízení. Především zda bylo nutné se uchylovat ke klauzuli, která s ohledem na základní bezpečnostní zájmy země umožňuje obejít pravidla EU pro veřejné zakázky.
Evropská komise ale konstatovala, že ministerstvo obrany alespoň o zakázce informovalo ve specializovaném evropském tisku a ve velké míře použila opatření ze směrnic EU pro veřejné zakázky.
"Ministerstvo tak dostalo nabídky od různých evropských výrobců a bylo s to je zhodnotit v proceduře hospodářské soutěže," citovala ČTK text z jednání komise.
Tendr na dodávku dvou set transportérů za 23,6 miliardy korun vyhrálo rakouské konsorcium Steyer-Daimler-Puch, které dostalo přednost právě přes finskou Patrií. - více zde
Patria podala v srpnu na ministerstvo obrany žalobu. Požaduje, aby soud označil smlouvu se Steyerem za neplatnou, protože ministerstvo prý nedalo všem zájemcům o kontrakt stejnou šanci.
Právě Patria podala i stížnost Evropské komisi. Ministerstvo obrany prý totiž označilo kontrakt na dodávku transportérů za strategický a oslovilo jen předem vybrané uchazeče.
České úřady se odvolaly na článek 296 evropské smlouvy, který umožňuje jednotlivým státům nevypsat výběrové řízení podle evropských pravidel pro vnitřní trh, pokud jsou v sázce základní bezpečnostní zájmy.
Komise má však po analýze případu pochyby, zda obvyklá procedura pro veřejné zakázky by měla negativní vliv na základní bezpečnostní zájmy Česka.
Ministerstvo obrany se hájí, že výběrové řízení bylo zcela v pořádku. Kontrakt se společností Steyer podepsal bývalý ministr obrany Karel Kühnl (US-DEU) zhruba týden po parlamentních volbách.
"Bez ohledu na to, zda byla zakázka označená jako strategická, šlo o regulérní veřejnou soutěž, do které se mohly přihlásit všechny zbrojařské firmy," konstatoval mluvčí ministra obrany Andrej Čírtek.
První transportéry by armáda měla dostat už příští rok na podzim, kdy začnou nahrazovat zastaralé OT-64. Staré transportéry slouží od druhé poloviny šedesátých let. Armáda jich vlastní několik stovek, drtivá většina z nich už ale nefunguje.
Smlouva se týká 199 nových vozů, na dalších 35 dostane vojsko předkupní právo. Uvedená cena zahrnuje všech 234 obrněnců. První třicítku strojů by armáda chtěla mít do roku 2007.
Dodávka potrvá čtyři až pět let, vojáci by tak měli dostat všechny transportéry nejpozději v roce 2012. V plánu je pět základních verzí, na které se budou montovat různé nástavby. Novými transportéry má být vybavena hlavně 4. brigáda rychlého nasazení.
