Unie se dohodla na reformě pro rozšíření

N i c e (Od zvláštního zpravodaje) - Zastaralé instituce EU se zreformují, ale ne na úkor malých zemí. Na tom se ráno před půl pátou shodli politici unie po pětidenním summitovém maratónu ve francouzském Nice. Výsledná dohoda přidává České republice v klíčové Radě EU dva hlasy navíc – po svém vstupu jich bude mít dvanáct, stejně jako Belgie či Maďarsko.

S dohodou "se dá žít"
"Je to velký den pro Evropu. Jsme připraveni na rozšíření," jásal švédský premiér Göran Persson poté, co s ústupem Belgie padla poslední překážka pro dohodu.

Německý kancléř Gerhard Schröder byl střízlivější: "S tím co se dohodlo, se dá žít." I on byl ale přesvědčen, že rozšíření má nyní zelenou.

"Je to dohoda, která otevírá dveře pro rozšíření – je to strategické rozhodnutí ve strategický okamžik. Pokud bychom k němu nedospěli, byla by to špatná zpráva pro uchazeče," uvedl i francouzský premiér Lionel Jospin. "Smlouva mohla být ambicióznější, ale není to poslední smlouva," dodal.

Co se dohodlo v Nice

 - rozdělení hlasů v rozhodující Radě EU: velké země (Německo, Francie, Británie, Itálie) jich budou mít 29, Poláci a Španělé 27, menší Rumuni 15, Češi, Maďaři, Belgičané, Řekové a Portugalci po dvanácti, Rakušané spolu se Švédy a Bulhary po deseti, Slováci, Irové, Dánové či Finové po sedmi, Slovinci a pětkrát menší Lucemburčané po čtyřech. Rozhodnutí je schváleno, pokud získá 71 až 73 procent hlasů a podporu prosté většiny zemí EU

- rozdělení křesel v Evropském parlamentu: ze 744 poslanců bude po dvaceti z České republiky a z Maďarska. To je o dvě křesla méně než má mít stejně velká Belgie, Řecko a Portugalsko. Polsko bude mít 52 europoslanců a Slovensko třináct

- Evropská komise: v této „vládě“ unie má mít každý stát od roku 2005 jednoho zástupce. Poté, co počet jejích členů překročí 27, rozhodne Rada EU o snížení jejich počtu pod 27 a o zahájení rotace, kdy v každém období některé státy nebudou mít svého komisaře. Předseda Evropské komise bude volen většinou členů EU, ne už jednomyslně.

- „rakouský zákon“: po diplomatické blokádě Vídně se nyní unie shodla, že k podobným krokům lze sáhnout jen při vážném porušení lidských práv z podnětu třetiny EU a se souhlasem čtyř pětin unie

- většinové hlasování: bude se používat k schvalování politik EU v oblasti průmyslu a služeb i u posílené spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitra. Ve většině navrhovaných oblastí však přechod k tomuto hlasování neprošel

- posílená spolupráce: skupina zemí unie smí i bez souhlasu všech ostatních zahájit integrační kroky ve všech oblastech kromě obrany

Šéf zahraničního výboru Evropského parlamentu Elmar Brok naopak neskrýval rozčarování: dohodu, která příliš nerozšířila ani většinové hlasování, ani moc parlamentu, vnímal negativně a usoudil, že by poslanci EU mohli hlasovat proti ní.

Je faktem, že i když se státy dohodli na mocenských změnách v institucích unie, udělaly jen velmi málo pro to, aby jejich rozhodování bylo jednodušší.

Vytvořením tří prahů (počet hlasů v Radě, počet států a počet obyvatel) naopak rozhodování zkomplikovali.

"Je obtížné to pochopit, je to složité. Ale je to systém, který bude fungovat," tvrdil přesto šéf Evropské komise Romano  Prodi. To snad platí v případech, kdy se bude rozhodovat kvalifikovanou většinou, ale tuto proceduru summit oproti původním očekáváním nijak nepodpořil - až na výjimky jako je rozhodování o politikách EU v oblasti služeb a průmyslu.

V Nice se bojovalo za Prahu - glosu Luboše Palaty si přečtěte ZDE.
Nice: Poslední reforma bez Čechů - komentář Michala Mocka čtěte ZDE.
Dvanáct hlasů pro Čechy
Česká republika bude mít po svém vstupu v budoucí Radě EU dvanáct rozhodovacích hlasů. To jsou sice jen tři procenta z celkového počtu 345 hlasů – tolik jich má mít rada EU po skončení rozšíření – ale pokud se shodne aspoň se Slováky (sedm hlasů) a s Maďary (dvanáct hlasů), bude mít její hlas podobnou váhu jako slovo Německa či Británie (po 29 hlasech).

Konečný průlom závisel na Belgii
Dohodu blokovala až do poslední chvíle Belgie – ta stejně jako před třemi lety v Amsterdamu odmítala myšlenku, že by měla mít méně hlasů než její soused, Nizozemí. Ještě ve dvě hodiny ráno odmítl belgický premiér Guy Verhofstadt poslední návrh Francie a strhl tak summit na samý pokraj ztroskotání. Až po schůzce s francouzským prezidentem Jacquesem Chiracem a po dalších dvou hodinách vyjednávání, které přidalo další jeden hlas v Radě EU pro Rumuny a dva pro Litevce, Belgičané ustoupili.

Souhlasili s tím, že patnáctimilionové Nizozemí bude mít o jeden hlas více než jejich desetimilionová země. „Posílení těchto dvou zemí mně pomáhá vysvětlit to,“ řekl Verhofstadt po jednání a dodal: „Pokusím se (lidem) vysvětlit i problém mezi Francií a Německem.“ Rozdíl v počtu obyvatel mezi těmito dvěma zeměmi, které budou mít i nadále stejný počet hlasů, je procentuálně stejně velký jako početní rozdíl mezi oběma zeměmi Beneluxu.

Summit v Nice se před svým závěrem dostal do varu, čtěte ZDE.

Malí se prosadili
Odpor Belgie, ale také Portugalska, Finska, Rakouska a dalších malých zemí vedl k tomu, že ani postavení České republiky nebude tak oslabeno, jak se mohlo zdát po návrzích Francie. Nejde jen o počet hlasů v Radě, jichž mají malé země po celonočním jednání více, než se čekalo. Pro schválení rozhodnutí bude nutné získat 71 procent a (po rozšíření) 73 procent hlasů) v Radě EU, takže iniciátoři návrhů budou potřebovat hlasy každé země. Získané hlasy přitom musí reprezentovat nadpoloviční většinu států (což je pojistka pro malé země) a aspoň 62 procent obyvatel unie (což zase umožňuje blokovat rozhodnutí malé hrstce velkých států).

Francouzský prezident Jacques Chirac (uprostřed) vede tiskovou konferenci spolu s premiérem Francie Lionelem Jospinem a evropským komisařem Romanem Prodim (vpravo) pátý den evropskéhou summitu v Nice (11. prosince 2000).

Šéfové evropských států a vlád pózují pro fotografy na summitu Evropské unie, který byl zahájen 7.prosince v Nice.

Francouzský prezident Jacques Chirac si mne unavené oči během tiskové konference poté, co se zástupci evropských států dohodli na reformě Evropské unie (11. prosince 2000).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video