Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Unie: První rozšíření do roku 2004?

  22:02aktualizováno  22:02
(Od našeho zvláštního zpravodaje) – Státy EU si přejí vstup prvních uchazečů již před volbami do Evropského parlamentu v roce 2004 – bude-li to možné. Je to první prohlášení unie, které ukazuje, kdy by mohlo rozšiřování pro první uchazeče skončit. „(Strategie rozšíření) umožní, abychom byli schopni uvítat nové členy od konce roku 2002 v naději, že se budou moci podílet na příštích volbách do Evropského parlamentu,“ uvádí rozhodnutí EU, přijaté v pátek odpoledne v Nice. O konkrétní podobě rozšíření by mělo rozhodnout vrcholné setkání států unie ve švédském Göteborgu příští rok v červnu.

Rok 2004 – vítané gesto
„Jediné datum, které pro nás reálně existuje, je 1. leden 2003, kdy se dveře (unie) otevřou,“ řekl po pátečním jednání francouzský prezident Jacques Chirac. Jeho státní tajemník pro Evropu Pierre Moscovici upřesnil: „Šli jsme ještě dále: přejeme si, pokud to bude možné, aby se kandidátské země účastnily voleb v roce 2004.“

Tento krok, který prosadili Italové, má spíše hodnotu gesta – země EU si „přejí“ vstup nových členů do roku 2004, ale zatím nic neslibují. To potvrdil i šéf Evropské komise Romano Prodi. „Nemůžeme stanovit konečný termín, nemůžeme stanovit datum,“ řekl.

To znamená, že ani toto prohlášení unie ještě Čechům či Maďarům neříká, že v létě 2004 skutečně v unii budou. Ale i tak je to vítané gesto, protože pokročilí kandidáti mohou i neurčité prohlášení unie využít ke zvýšení diplomatického tlaku na unii. V tomto dokumentu totiž unie poprvé mluví o datu, kdy by mohla skončit první fáze rozšiřování. Dosud jen neurčitě mluvila o tom, po kterém datu by mohla s rozšiřováním začít.

Konkrétnější může být už příští velký summit ve švédském Göteborgu. „Evropská rada v Göteborgu v červnu 2001 posoudí pokrok při uplatnění nové strategie (rozšíření) s úmyslem dát potřebné vodítko pro úspěšné završení procesu,“ uvádí usnesení summitu, který probíhá v Nice.

Unie si bude všímat úspěšných
Unie proto vyzývá uchazeče k urychlení reforem a její dokument se poprvé zmiňuje i o otázce směnných kursů – „můstku“ na cestě k zapojení do Evropské měnové unie. Její rozhodnutí též ukazuje, že EU chce výrazněji rozlišovat mezi těmi, kdo v přípravě na vstup pokročili (což je třeba případ Maďarska) a mezi jinými uchazeči. Za účast nových členů už na volbách v roce 2004 se jako první začal přimlouvat Evropský parlament.

Politici v Nice mají nyní volné ruce
Vůdcové EU schválili řadu kroků, jež posílí pravomoci unie i spolupráci v rámci Evropy. Tím si uvolnili ruce k řešení klíčové otázky institučních změn v unii, jež jsou i podmínkou vstupu Čechů do EU.

„Udělali jsem kus práce a skončili jsme o pár hodin dříve, než jsme čekali,“ pochvaloval si šéf Evropské komise Romano Prodi, poté co jednání o věcech jako je bezpečnost potravin, krize BSE nebo o evropská obrana skončily už záhy po obědě.

Charta základních práv bude jen nezávazná
Rozšíření dostává v závěrech summitu jasnou časovou perspektivu - na rozdíl od Charty základních práv. O právní síle charty, která byla vyhlášena ve čtvrtek, musí unie nadále jednat, aniž by si pro vyřešení této sporné otázky stanovila jakýkoli termín. Tato neurčitost vyhovuje státům jako je Británie či Dánska, které se obávají, že by se charta mohla stát zárodkem evropské ústavy, což je pro jejich veřejnost nepřijatelné.

Oříšek společné obrany unie nerozlouskla
Stejně neurčitá jsou i ustanovení o budování společného vojska – tento problém vyvolal dosud nejvážnější střet - pod tlakem Britů byly škrtnuty původní návrhy na budování vojenského velení EU, které by bylo nezávislé na NATO. Tento záměr se setkal s ostrou kritiku USA, jejichž ministr obrany Richard Cohen počátkem týdne varoval, že tento krok oslabí a rozloží NATO. Summit proto pod tlakem zvenčí i zevnitř odložil celý problém na příští rok, i když v připojeném dokumentu opět potvrdil záměr budovat autonomní rozhodovací systémy.

Pro sociální politiku bude důležitý Stockholm
Daleko méně určité (ale o to delší) byly závěry EU o „sociální Evropě“ – i proto Švédové navrhli, že za čtvrt roku svolají do Stockholmu summit, věnovaný výlučně těmto záležitostem. Jeho závěry mohou mít dalekosáhlé důsledky i pro Čechy – a to už v období jejich sbližování s EU.

Ale i tak dostala sociální politika se schválením Evropské sociální agendy širší, evropský rozměr – a seznam úkolů, jejichž splněním se mají sociální ustanovení v zemích unie během příštích pěti let výrazně zmodernizovat. Unie bude řešit především problém své stárnoucí populace. Musí rozhodnout, zda a o kolik zvýší věk pro odchod do důchodu, zda bude tolerovat rozsáhlé předčasné penzionování a zda bude podporovat růst soukromých penzijních fondů jako alternativy ke státním důchodům.

Také nová dohoda o evropských společností má řešit sociální otázky – problém účasti pracujících na rozhodování těchto společností či povinnost informovat zaměstnance o situaci firmy.

Summit zdůrazňoval „lidskou tvář“ unie
Unie se snaží přesvědčit občany, že na ně myslí: pod tlakem „krize šílených krav“ proto slíbila vytvoření celoevropské agentury pro bezpečnost potravin, po katastrofě ropného tankeru Erica požaduje posílení přístavních kontrol a navíc žádá hlubší zapracování ekologických hledisek do všech evropských programů. Na summitu se zcela vážně projednával trvalý zákaz masokostní moučky, protože kvůli nedodržování předpisů se touto cestou šířila nemoc BSE. Pro takový zákaz přitom není vědecké odůvodnění.

Předáci unie potvrdili i své odhodlání bojovat proti praní „špinavých peněz“ a žádají vzájemné uznávání soudních rozsudků a posílení spolupráce národních policií. Zároveň chtěli „rozhýbat“ Evropany, kteří zatím nejsou ochotni vyrazit za novou studijní či kariérní příležitostí daleko od domova – proto žádají chystaná usnesení, aby členské státy provedly 42 kroků, které mají studentům a učitelům usnadnit pohyb po unii.

Rozhodující jednání teprve začínají
Navržená opatření rozšiřují působnost unie, nejsou však hlavním tématem summitu. Jejich schválení jen uvolňuje ruce pro daleko náročnější práci na reformě zastaralých institucí EU. Jak upozornil Prodiho mluvčí, „skutečně vážná jednání (teprve) začínají“. Od pátečního odpoledne jednají vůdcové unie o tom, kde ustoupí ze svých dosavadních pozic a kde mohou získat další vliv. Právě výsledek těchto jednání rozhodne o celkovém výsledku summitu i o budoucím postupu unie k rozšíření na východ.

Lucemburský premiér Jean-Claude Juncker ale už optimisticky prohlásil, že jednání skončí do sobotního odpoledne a že je nebude třeba natahovat do neděle, jak to naznačují Francouzi.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Oxfordská univerzita
Univerzity v Oxfordu a Cambridge čelí obviněním z rasové segregace

Britské univerzity v Oxfordu a Cambridgi čelí obviněním ze segregace. Některé jejich fakulty téměř nenabízejí místa studentům černé pleti. Upozornil na to...  celý článek

Stíhač Vernon R. Richards ve stroji P-51D Mustang doprovází letku bombardérů...
Mustangy na modrém nebi. Britové vydali vzácné barevné fotky z války

Britské Imperiální válečné muzeum vydalo publikaci se vzácnými barevnými fotografiemi z druhé světové války. Většina snímků pořízených v té době byla přitom...  celý článek

Ilustrační snímek
V polském nákupním centru útočil muž s nožem, pobodal deset lidí

V nákupní centru v polském městě Stalowa Wola pobodal 27letý muž deset lidí, jedna žena na následky zranění zemřela. Policie útočníka zadržela. Při výslechu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.