Unie pozve Česko ke vstupu

  • 71
Jednání o českém vstupu do EU vrcholí. Možná už dnes se na summitu v Kodani rozhodne, za jakých podmínek se Češi k unii připojí. Pro ně i pro dalších devět uchazečů o vstup do EU tím vyvrcholí "cesta do Evropy", zahájená po pádu komunismu v roce 1989. "Bude to teď, nebo nikdy. Pokud nedosáhneme rozšíření nyní, podmínky budou postupem doby stále těžší," řekl Günter Verheugen, který jako evropský komisař dlouhá léta pomáhal s přípravou na přijetí těchto zemí.

Riziko ztroskotání existuje. "Ne všichni jsou spokojeni s tím, co jim nabízíme, proto si myslím, že rozhovory budou tvrdé a upřímné. Bude to dramatická věc," řekl k summitu dánský premiér Anders Fogh Rasmussen, jehož země nyní vede unii.

Drama nastane, až budou uchazeči muset říci ano nebo ne k dánské nabídce. Ta se řadě z nich nelíbí. Poláci tvrdí, že zbývá ještě hodně věcí, o nichž je třeba jednat. Také Češi mají námitky a chtějí od unie více - zejména na peněžních příspěvcích pro státní rozpočet.

Unie jim nabídla 185 milionů eur navíc, oni však žádají dvakrát více. Pokud se jim toho podaří dosáhnout, získá země od unie za tři roky asi 90 eur na každého obyvatele jako "čistý zisk" po odečtení všech plateb pro unii.

Kvůli těmto problémům se proto moc nečeká, že by vše proběhlo podle plánu - tedy už do dnešního večera. Britský ministr zahraničí Jack Straw dal dokonce najevo, že je připraven na stejně dlouhá jednání, jaká se odehrála při poslední reformě unie v roce 2000 - tehdy trval summit čtyři dny místo dvou. "Vzal jsem si na to dostatek košil," tvrdil.

Nikdo však nechce připustit, že Kodaň ztroskotá. I ti nejneústupnější vyjednavači si proto chystají půdu pro přijetí kompromisu - dávají najevo, že jejich výsledek bude vždy ten nejlepší. "Pokud dosáhneme dohody, bude to znamenat, že vláda udělala vše, co mohla, a že vstupní podmínky jsou nejlepší možné," řekl například polský premiér Leszek Miller, podle něhož summit jistě skončí úspěšně.

Unie navíc zvýšila tlak na uchazeče. Rasmussen dal najevo, že se jimi nenechá vydírat. "Existuje riziko, že ti, kdo nejsou připraveni uzavřít jednání na tomto summitu, uvidí rozšíření až v roce 2007. Rozšíření by se mohlo zpozdit o několik let - neriskujme to," hrozil Rasmussen.

Dánové zopakovali i starou písničku unie: není už o čem jednat, všechny peníze jsou rozděleny. "V této chvíli nemáme žádné peníze - doufám, že můžeme uzavřít jednání na základě toho, co jsme jim nabídli," tvrdil dánský premiér.

Po signálech z Bruselu to však nikdo nebere moc vážně. Bruselská Evropská komise, "vláda" EU, dala totiž v minulých dnech opakovaně na vědomí, že zbývají ještě 2,5 miliardy eur, které lze mezi uchazeče rozdělit. Vše závisí na ochotě členských zemí EU, které tyto peníze zaplatí. O tom, kam až chce unie ustoupit, diskutovali jejich předáci při včerejší pracovní večeři.

Vstup do unie je pro Prahu nejdůležitějším tématem summitu - avšak pro řadu jeho účastníků je snad ještě důležitější rozhodnutí o zahájení vstupních jednání s Turky, kteří se derou do unie s podporou Spojených států. "Mluvil jsem s prezidentem Bushem a dal jsem mu najevo, že toto (zahájení jednání s Turky) je evropské rozhodnutí," komentoval Rasmussen snažení.

Dal přitom najevo, že i v této otázce platí odmítání nátlaku na unii. "Nedovolíme, aby na nás někdo vyvíjel nátlak," reagoval na požadavek, aby unie stanovila v Kodani datum pro zahájení vstupních rozhovorů s Turky.

Dánský premiér zároveň ohlásil, že chce ještě při pracovní večeři předložit návrh kompromisu v turecké otázce. Pokud by byl pro Turky přijatelný, mohla by EU získat jejich souhlas s opětovným sjednocením Kypru. To je zatím nejvážnější politický problém kolem rozšíření.

Kodaňský summit ukončí proces, který začal před devíti lety - na podobné schůzce v roce 1993 se unie shodla, že přijme země, které splní její kritéria. Těch je nyní deset - vedle České republiky a Polska k nim patří Maďarsko, Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Malta a Kypr. Další dva uchazeči, Bulharsko a Rumunsko, mají dostat podobnou šanci v roce 2007.

Co tedy vyděláme

Kolem peněz vládne zmatek. Média tvrdí, že v prvních letech po vstupu do EU získají Češi na jednoho obyvatele méně než jiní uchazeči. Státní činitelé se naopak tváří, že získají skoro nejvíce, a vesele přitom manipulují se statistikou.

"Zatím jsme se dostali k částce 564 milionů eur (pro ČR). Pomineme-li Maltu a Kypr, jsme na druhém místě za Slovinskem," propaguje české zisky hlavní vyjednavač Pavel Telička.

Pracuje však jen s čísly, která mu vyhovují. Peníze, o nichž Telička mluví, nedostává ve větší míře nikdo jiný než čtyři vyjmenované země. Ty na ně mají nárok po celé tři roky po vstupu, zatímco další uchazeči je v omezené míře obdrží jen v prvním roce členství. Jsou to rozpočtové náhrady. Dostanou je hlavně bohatší uchazeči, kteří by podle metodiky unie platili zpočátku do rozpočtu EU více, než kolik by z něj dostávali.

Média poukazují na jinou sumu. Mluví o rozdílu mezi tím, co jednotlivé země unii v prvních třech letech členství zaplatí, a tím, co jim unie slíbila dát. A tady jsou Češi poslední, nejen za Slovinci, ale i daleko za zmíněnou Maltou a Kyprem. Pro Teličku to jsou "virtuální čísla, nikoli jisté peníze".

Jenže právě ona zatím tvoří téměř jediný příjem od EU pro Poláky, Maďary, Slováky, Litevce, Estonce a Lotyše. Dostanou je, jen musí splnit určité podmínky. Z jejich nedodržení mají zatím obavy pouze Poláci.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video