"Otevření úřadovny je dalším důkazem dlouhodobého angažování Evropské unie ku prospěchu Kosova," uvedla komise v komuniké s tím, že přímá přítomnost v Prištině má Kosovo také povzbudit ke sblížení s unií.
Komise dosud byla v Prištině zastoupena v rámci mise OSN, kde měla na starosti především rekonstrukci provincie, která se od roku 1999 nalézá pod mezinárodní správou. Pomoc unie má v letošním roce přesáhnout 51 milionů eur; od roku 1999 unie do provincie investovala okolo dvou miliard eur. Navzdory postavení nejvýznamnějšího dárce se role Evropské unie dosud nejevila nijak výraznou.
Situace v provincii zůstává problematickou. I pět let po skončení vojenského konfliktu přetrvává napětí mezi většinovými Albánci a menšinovými Srby, kteří jsou nuceni žít v enklávách pod ochranou vojáků KFOR.
Při poslední vlně etnických násilností v březnu přišlo o život v této jihosrbské provincii 19 lidí a 900 jich bylo zraněno. I proto se NATO, které v Kosovu vede misi KFOR, na istanbulském summitu dohodlo na dalším zachování "robustní" přítomnosti v provincii, aby nepřipustilo zopakování březnových nepokojů.
Vysoký představitel EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana i komisař pro vnější vztahy Chris Patten při posledních návštěvách v Prištině kritizovali místní úřady za pomalou obnovu i nedostatečné uplatňování demokratických standardů unie ve veřejném životě, ačkoli jde o předpoklad zahájení rozhovorů o konečném statusu Kosova.
Mise OSN několikrát upozornila, že jednání o konečném statusu provincie je podmíněno pokrokem v návratu uprchlíků. Kosovo po válečném konfliktu 1998-99 opustilo na 200.000 Srbů, kteří se z obav o svou bezpečnost nadále neodvažují vrátit.
Testem dalšího vývoje mají být podzimní parlamentní volby, které si provincie bude poprvé organizovat sama.
