"Nebudou dodatečná přechodná období," snažil se v Bruselu uklidnit uchazeče komisař Günter Verheugen.
Státy unie však samy budou moci vyhlásit různé zákazy či omezení činnosti českých a jiných firem, kdykoli budou cítit nebezpečí příliš velké konkurence pro své vlastní podniky. "Byla zde pro to široká podpora," tvrdila rakouská ministryně zahraničí Benita Ferrero-Waldnerová.
Uchazeči to odmítají. "Požadavek na nové jednání o volném pohybu služeb je pro nás zcela nepřijatelný," prohlásil mluvčí ministra zahraničí Aleš Pospíšil.
Unie s touto námitkou počítá: nezačne žádná nová jednání o věci, která už byla uzavřena. Jen ke kapitole o volném pohybu osob chce připojit seznam oborů, kde mohou členské země znevýhodnit české a jiné firmy různými zákazy. Například Rakousko už vypracovalo konkrétní seznam citlivých profesí.
Pokud budou profese z těchto seznamů příliš aktivní u svých bohatších sousedů a ohrozí tamní firmy, mohou jim Rakušané nebo Němci zakázat i další působení na svém území. Není však jasné, za jakých podmínek a na jak velkém území budou moci obě země omezit konkurenci - zda na celém svém území, nebo jen v pohraničí.
Němci neskrývají, že toho chtějí využít hlavně na ochranu svých stavebních firem. Obě země mají námitky i proti jiným profesím: proti designérům či opravářům aut. Zákazy pak může Berlín a Vídeň, které s požadavkem omezit podnikatele z nových zemí přišly, používat až sedm let od vstupu nových zemí do EU.
Čeští podnikatelé mohou být například nuceni nezaměstnávat Čechy, ale jen místní dražší pracovníky. "Pak budou náklady tak vysoké, že firma na trhu (EU) nebude mít vůbec šanci. Všude v Evropě mohou firmy používat své pracovníky. Vůči nám by to byla diskriminace. Naše šance by byly úplně nulové," upozornil Miloslav Mašek ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví.
Také náměstek ministra zahraničí Pavel Telička si uvědomuje, že poslední požadavky na omezení služeb má negativní vliv na podporu české veřejnosti pro vstup země do EU. "Každé další omezující požadavky, jež by se prolínaly do oblasti služeb, budou stejně, ne-li více problematické jako v případě omezení volného pohybu osob," řekl Telička.
Brusel totiž počítá s plošným omezením možnosti pracovat pro občany nově přijatých zemí, a to možná i na sedm let. Na to se odvolali Rakušané a Němci, když se rozhodli rozjet tažení i proti podnikům z kandidátských zemí. Tvrdí, že pokud neomezí i je, proniknou k nim levné pracovní síly pod pláštíkem cizích firem nebo jako "samostatní podnikatelé".
Jak moc bude omezena svoboda pro cizí pracovníky a pro cizí firmy, závisí na jednotlivých státech. Ty rozhodnou, zda třeba za rok či za dva zruší zákazy pro určité profese nebo pro určité země.
To je však zdroj nových problémů pro uchazeče. "Pak jsme biti dvakrát. Bariéry by se uvolňovaly u profesí, které oni potřebují.
My si ale musíme klást otázku, jestli je nepotřebujeme i my tady," obává se hlavní vyjednavač České republiky Pavel Telička.
Shoda na omezeních pro firmy a pro pracovníky však není úplná.
"Otázka není vyřešena, ale jsme velmi blízko," řekla po včerejším jednání švédská ministryně zahraničí Anna Lindhová.
Návrh podporuje čtrnáct z patnácti států EU. Proti je zatím Španělsko, které včera vystoupilo jako bojovník za zájmy uchazečů. Španělé se snaží touto cestou vynutit na unii, aby pro jejich chudé oblasti byly zachovány nezmenšené unijní dotace i po rozšíření EU.
Madrid se bojí, že o ně přijde dotace se poskytují těm oblastem, jejichž hrubý domácí produkt nedosahuje ani tří čtvrtin celounijního průměru. Španělé argumentují, že se vstupem řady chudých zemí tento průměr klesne, a tak dnešní chudí přijdou o peníze, aniž zbohatli.
Němci i ostatní se však rázně postavili proti spojování těchto problémů. "Z našeho hlediska nelze vytvářet balíčky, které nesouvisí," řekl německý ministr zahraničí Joschka Fischer. Zároveň unie jedná o tom, jak uklidnit španělské obavy.
