Španělé, kteří vedou unii, navrhují třístranný postup. Unie má posílit své vnější hranice. V rámci EU vznikne společný azylový prostor. A patnáct států unie dá souhlas k trestání zemí, jež se nebudou chtít podílet na boji proti ilegálním přistěhovalcům.
Plány jdou až k vytvoření společné pohraniční stráže, ale k tomu státníci ještě nedají svůj souhlas. Je to příliš velký zásah do národní suverenity. Ale tím je i vznik daleko méně sporného jednotného azylového prostoru.
V zásadě to znamená, že všude budou platit stejná pravidla pro přijímání cizinců, takže ty, kteří budou v jedné zemi odmítnuti, čeká už jen "odsun" zpátky.
Největší spory zatím zuří kolem třetího bodu: okolo myšlenky, že by unie měla použít ekonomické tresty vůči těm zemím, které odmítnou spolupracovat v boji proti ilegálnímu přistěhovalectví.
Mezi sankcemi figuruje i možnost zastavit humanitární pomoc pro země, jež nic nedělají proti nejvýnosnější zločinecké profesi dneška: proti pašování lidí. Podle rakouského kancléře Wolfganga Schüssela prý vydělají pašeráci lidí více než obchodníci s drogami.
Sankce však vyvolávají nesouhlas, zejména u Švédů a Francouzů. Ale ani Brusel jimi není nadšen. Evropská komise soudí, že daleko lépe bude, když se začne dělat i něco pozitivního: pro integraci cizinců do společností unie a ke zlepšení situace v zemích, odkud přicházejí.
