Brusel si od sjednocení konzulární služby slibuje lepší spolupráci nejen při rozsáhlých katastrofách v podobě tsunami, ale i při krizích, jaká nastala letos v Libanonu či po teroristických útocích na Bali.
Pro ilustraci - v době tsunami jen šest zemí z pětadvaceti mělo zastoupení na Srí Lance.
Podle návrhu Evropské komise by "společné úřadovny" sídlily v budově ambasády některého z členských států či zastoupení komise.
Měly by právo vydávat doklady namísto ztraceného či ukradeného pasu, poskytnout první pomoc při nehodě či zadržení. Poplatky za určité služby by měly být všude stejné.
"My to považujeme za krok správným směrem," říká ředitel české konzulární služby Ivan Záleský. Dodal však, že bude třeba doladit řadu praktických, finančních a právních zádrhelů včetně toho, aby se jazyků neznalý občan na příslušném úřadu domluvil. Řešit se bude i klíč personálního obsazení jednotlivých úřadů.
Vzájemná pomoc už existuje
Už dnes má každý občan EU právo na konzulární pomoc od druhého členského státu, pokud v dané zemi či místě není jeho národní úřad. Záleský nicméně potvrdil, že ne vždy se mohou lidé na tuto službu spolehnout.
"Stává se, že jsou naši lidé - nejspíš z důvodu neznalosti - úřady některých zemí staré patnáctky zcela chybně odmítáni," řekl Záleský a dodal: "Od společných úřadů si slibujeme jasnější pravidla a jistotu pro naše občany."
Navíc není zdaleka pravidlem, že stávající členské země EU pokrývají celý svět. Jen v Číně, USA a Rusku má všech pětadvacet členských států svůj konzulát. Maximálně deset zemí EU má diplomatické zastoupení ve 107 z 167 států. Ale například na Bahamách nemá svůj úřad ani jediná unijní země a pouze jedna zřídila zastoupení v Belize či Libérii.
Komise také navrhuje zjednodušit systém poskytování finanční pomoci a společné školení úředníků.
Zjednodušení vízové politiky EU
Unijní konzuláty by podle Bruselu v budoucnu mohly vydávat i společná víza. To by znamenalo další krok ve sjednocování vízové politiky EU. Dosud členské státy vydávají víza na základě vlastních podmínek a požadavků.
O společné unijní konzuláty stojí především menší země, které si nemohou dovolit širokou síť úřadů v zahraničí. Záleský připustil, že pokud se nový systém osvědčí, zřejmě se přistoupí k rušení některých českých konzulátů.
Návrh komise nicméně zřejmě vyvolá i odmítavé reakce. Například britský exministr zahraničí Jack Straw před časem poznamenal, že "bychom se mohli nadít mnohých podivností, například úřadoven provozovaných EU po celém světě".
Plán může způsobit kontroverzi i proto, že některé země včetně Německa odmítají postupné "vyzobávání" odložené evropské ústavy, která právě se společnou, ale nedefinovanou konzulární službou počítala.
