Unie chystá Čechům další velká omezení

  • 11
Omezení pro české firmy po vstupu Prahy do unie nabývají každým dnem stále konkrétnější podoby. České stavební podniky a podniky zabývající se úklidem a čištěním nebudou moci po přistoupení k Evropské unii volně působit v Německu a v Rakousku. Figurují totiž na seznamu, který členské státy Evropské unie předběžně schválily jako dodatek ke společnému stanovisku vůči České republice a dalším kandidátským zemím pro jednání o kapitole "volný pohyb osob".

Rakousko na tento seznam prosadilo také omezení pro sociální pracovníky, zdravotní sestry a další pomocný nemocniční personál. Podle zasvěceného zdroje z Evropské unie to zdůvodnilo mimo jiné tím, že by se o tyto práce mohli ucházet špatně placení čeští a maďarští lékaři, což by prý způsobilo odliv mozků z nových zemí.

Ve skutečnosti by tito lékaři byli příliš levnou konkurencí rakouským doktorům.
Přechodné období se bude vztahovat v případě Rakouska rovněž na firmy poskytující bezpečnostní služby a ty, jež dělají terénní úpravy.

Německo pro sebe prosadilo také omezení pro profese zajišťující vnitřní dekorace, což jsou prý třeba malíři pokojů či obkladači. Konečná dohoda o omezení pohybu těchto služeb z nových členských zemí do Rakouska a Německa závisí na politické dohodě.

Té zatím nebylo dosaženo "jen kvůli obecné výhradě Španělska", řekl rakouský diplomatický zdroj. Shoda také ještě není ohledně zeměpisného rozsahu tohoto režimu, tedy zda se má vztahovat na celé území obou zemí, nebo jen na příhraniční oblasti.

Němci i Rakušané původně v Bruselu vybalili mnohem delší seznamy profesí, pro něž chtěli stejné přechodné období, jaké se EU chystá navrhnout pro volný pohyb pracovníků, tedy pět let s možností prodloužení na sedm let a s revizí po prvních dvou letech. Většina ostatních členských zemí nebyla jejich požadavkům příznivě nakloněna; výsledkem bylo podstatné zkrácení seznamů.

Podle Evropské komise bylo logické podřídit velmi omezenou část podniků poskytujících služby stejnému režimu, jaký si Bonn a Vídeň vymohly pro pohyb pracovníků z nových zemí, ačkoli původně komise sama nic takového nenavrhovala. "Je to myslím vyvážené a rozumné řešení," řekl Eneko Landaburu, ředitel komise pro rozšíření.

Vše nasvědčuje tomu, že "patnáctka" směřuje ke schválení stanoviska k volnému pohybu osob, jež umožní všem nynějším členům omezit na nejvíce sedm let zaměstnávání pracovníků z nových zemí. Doplatí na to také zaměstnanci podniků poskytujících služby nebo individuální podnikatelé vyjmenovaných profesí. Dva roky po vstupu bude tento režim přehodnocen na úrovni EU.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video