Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Brusel chce každé zemi nakázat, kolik uprchlíků přijme. Němci souhlasí

  11:17aktualizováno  13:17
Jedním z unijních opatření v rámci boje proti přílivu uprchlíků by měly být kvóty pro příjem migrantů. Brusel tak chce podle několika kritérií uprchlíky spravedlivě rozmístit do 28 členských zemí. Mimo středomořských států tuto metodu podporuje například Německo. Hlavním odpůrcem je nová britská vláda.

Jen během uplynulého víkendu pobřežní stráž zachránila ve vodách Středozemního moře na sedm tisíc uprchlíků (9. května) | foto: AP

Evropská komise už během minulého týdne ohlásila, že ve středu představí svůj plán, jak zastavit příliv migrantů do Evropy. Jeho pilířem by měl být boj s pašeráky lidí, předcházení ilegální migraci, ochrana vnějších hranic EU a nový přístup k legální migraci.

Čtvrtým bodem pak bude „společná azylová politika“. Ta však zřejmě bude hlavním předmětem sporů členských zemí EU.

Uprchlická krize

Server The Guardian v neděli zveřejnil některé pasáže z plánované azylové politiky EU. „Evropská unie potřebuje permanentní systém sdílení odpovědnosti za velký počet uprchlíků napříč členskými státy,“ stojí v klíčové pasáži dokumentu.

Jak by měl takový systém vypadat? Klíčem bude přerozdělování uprchlíků, kterým byl udělen azyl. Brusel se chce opřít o novou legislativu pro „mandatorní a automatický systém přerozdělení uprchlíků po celé EU v období masivních migrantských vln“. V praxi to znamená, že Brusel určí kvóty, kolik musí každá země přijmout uprchlíků.

Unie systém obhajuje tím, že migranti by neměli být ponecháni napospas pašeráckým sítím. „Měla by pro ně existovat legální cesta, jak se dostat do EU,“ stojí v dokumentu.

Německo pro, Británie proti

Kritérií pro výpočet počtu uprchlíků pro jednotlivé státy bude několik. Roli by měla hrát například ekonomická vyspělost země, míra nezaměstnanosti či počet dosud přijatých žadatelů o azyl, uvádí server The Times

Podle Evropské komise tato kritéria zajistí „férovou a vyváženou účast všech členských států na řešení tohoto problému“. Kompletní plán ve středu před Evropskou komisí představí komisař pro migraci Dimitris Avramopulos, připomíná server The Financial Times.  V případě, že návrh podpoří alespoň 14 z 28 komisařů, se návrh předloží Radě a Evropskému parlamentu (více o postupu schvalování nových právních předpisů EU zde). S legislativními změnami by muselo souhlasit i všech 28 členských států.

Smělý návrh může počítat s podporou států, které vlně uprchlíků čelí v první linii - například Itálie a Řecka. Velký propagátorem kvót je také Německo, Švédsko a Rakousko. Německo jako jedna z hlavních cílových destinací uprchlíků očekává, že letos zde o azyl požádá na 400 tisíc migrantů a kvóty by zajistily jejich přerozdělení mezi ostatní státy EU. Podobný postoj zastává i Francie, která se dlouhodobě potýká s desítkami tisíc uprchlíků, zejména v přístavním městě Calais (více zde).

Striktně proti se staví Velká Británie, která v minulosti dala jasně najevo, že o uprchlíky nestojí. Změně postojů nenahrává ani jasné vítězství konzervativců v uplynulých volbách. Staronový premiér David Cameron už přislíbil vypsání referenda o setrvání v EU na rok 2017 a vstřícný krok k jinak kritizované instituci by tak v současné politické atmosféře nedával smysl. 

Podobný názor zastává i maďarský premiér Viktor Orbán. „Evropský koncept typu – necháme uprchlíky vstoupit do jejich země a pak je rozešleme do všech ostatních – je zlý a neférový,“ sdělil Orbán. Podle něj by novým systémem trpěly země, kterých se v současnosti uprchlická krize téměř netýká.

Fotogalerie

„Pro státy střední a východní Evropy by změna současného nastavení znamenala výrazně vyšší nápor na azylový systém,“ uvedl pro iDNES.cz expert na ochranu hranic EU Martin Hrabálek z  Fakulty regionalního rozvoje a mezinárodních studií na Mendelově univerzitě v Brně. 

V případě schválení návrhu by mnozí uprchlíci směřovali i do Česka. Postoj vlády je však zřejmý už od loňského roku, kdy Unie zvažovala podobné přerozdělení uprchlíků ze Sýrie. Tehdy ministr vnitra Milan Chovanec serveru iDNES.cz sdělil, že Česko není pro závazné kvóty. „Jsme proti závazným kvótám, což by pro Českou republiku znamenal příliv i několika tisíc lidí,“ prohlásil tehdy Chovanec (více se dočtete zde).

„Z hlediska vlády lze očekávat obavy, že jakmile by byla pravidla pro přerozdělování nastavena, tak by v budoucnu mohlo dojít k tlaku na stále rovnoměrnější rozdělování žadatelů o azyl,“ vysvětluje postoj české vlády Hrabálek. 

Proti zavedení kvót mimo politického odmítnutí podle něj stojí i hlas veřejnosti. „V průzkumech veřejného mínění, které v nedávné době proběhly, se Češi k migraci obecně a dokonce i k uprchlíkům jako lidem v nouzi nestavěli příliš pozitivně,“ uvedl Hrabálek.

Přesný počet uprchlíků, který by na základě nového systému směřoval do Česka, podle něj nelze odhadnout. „Nicméně zcela jistě by to pro ČR by to znamenalo znásobení stávajících čísel. Více ale naznačí až další dny tohoto týdne, kdy Evropská komise vydá svůj návrh,“ dodal pro iDNES.cz.

Rada bezpečnosti OSN a potápění lodí pašeráků

Otázka uprchlíku se stala jedním z hlavních témat v Evropě kvůli nekončícímu přílivu migrantů, kteří směřují přes Středozemní moře. Jen během uplynulého víkendu pobřežní stráž zachránila na sedm tisíc uprchlíků. Tisíce imigrantů míří k břehům Evropy na přeplněných pašeráckých lodí, které často potopí. V polovině dubna při nejhorší takové tragédii utonulo kolem 800 lidí (více zde).

Za nárůstem počtu uprchlíků stojí mimo jiné chaos a bezvládí v Libyi, ze které vyplouvá většina lodí směřujících do Evropy. Vzhledem k příznivým jarním teplotám i klidnému moři během letních měsíců se očekává, že letos do Itálie dorazí až 200 tisíc nelegálních imigrantů, což by bylo až o 30 tisíc více než v loňském roce.

Trasy migrantů

Podívejte se na interaktivní mapu

„Boj přímo u zdroje“ by měl být hlavním tématem pondělního jednání Rady bezpečnosti OSN. Na něm chce šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová diskutovat o návrhu rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která by umožnila vojenské zásahy proti převaděčským bandám v Libyi. S návrhem použití vojenské síly přišla Velká Británie, píše The Guardian.

Rezoluce počítá s nasazením plavidel Britského královského námořnictva přímo v teritoriálních vodách Libye. Nad mořem by pak patrolovaly ozbrojené helikoptéry, které by měly povolení potápět plavidla určená k pašování lidí. S návrhem rezoluce předběžně souhlasí všech 28 členských zemí EU. 

Mogheriniová věří, že rezoluce nenarazí na odpor ze strany Ruska a Číny. Obě země by totiž mohly návrh vetovat. Zejména Rusko může situaci využít jako formu odplaty za sankce EU kvůli situaci na východě Ukrajiny.

Uprchlíci u ostrova Rhodos se zachránili na kusu trosek:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.