Při pondělním jednání ministrů obrany EU bylo dohodnuto vytvořit hned tři úderné oddíly po 1500 mužích, z nichž se mají síly rychlé reakce skládat. "Tyto síly nemusí být velké, ale musí být reálné," řekl polský ministr obrany Jerzy Szmajdzinski.
Tyto unijní síly mají od roku 2009 či 2011 sloužit při poskytování humanitární pomoci i k udržování míru a k odvracení konfliktů. "Okamžitý zásah může zabránit tomu, aby se konflikty zhoršovaly," věří Alliot-Marie. Jeden z dohodnutých oddílů vytvoří Španělsko, Francie a Německo.
Jádrem druhého budou síly Německa a Polska, jež tuto skupinu povede. Spolu s Poláky a Němci v ní budou i slovenští, litevští a lotyšští vojáci. Jak podle agentury TASR sdělil slovenský ministr obrany Juraj Liška, prioritou této bojové skupiny má být oblast Balkánu.
Taktickou skupinu vytvoří i skandinávští členové EU, Švédsko a Finsko spolu s Estonskem. Přiberou i vojáky z Norska, jež není členem Unie. Česká republika již dříve ohlásila, že je ochotna zapojit se do německo-rakouské bojové skupiny.
Vedle toho vznikají oddíly tvořené jen vojáky z jedné členské země. Vytvoření takových oddílů již ohlásila Francie a Británie, ve druhém pololetí 2005 má stejný krok schválit Itálie a totéž se čeká i od Španělů.
Do roku 2010 má mít Unie 13 skupin po 1500 mužích, schopných zasáhnout kdekoli ve světě do deseti dnů od přijetí politického rozhodnutí o jejich nasazení. Do roku 2008 mají být tyto síly schopny plnit dvě mise kdekoli ve světě. Mohou sloužit jako předvoj větších sil, patřících k evropskému sboru o šedesáti tisících mužů, který má delší "mobilizační" lhůty.
Vytváření sil rychlé reakce je pokusem Evropanů snížit rozdíly mezi nimi a USA v oblasti obrany. Podle expertů vydávají země EU na své armády dohromady polovinu toho, co Spojené státy. Vojenské kapacity Evropanů jsou však desetkrát menší.
Příčinou je zejména to, že uvnitř Unie se dělá často totéž ve více státech.
Ve 25 zemích EU existuje například 23 programů na sestrojení jedné a téže věci: nového bojového vozidla pěchoty.
Evropanům chybí i řada prostředků, které USA dávno mají. Tak pro strategický přesun vojsk do všech částí světa mají USA 200 velkých letadel, zatímco EU jen čtyři. Situace se má změnit teprve ke konci desetiletí, kdy i státy EU nakoupí na 180 dopravních letadel Airbus A400M.
Unie se v pondělí také rozhodla podpořit nasazení sil NATO v Súdánu, kterým otřásají nepokoje v Dárfúru.
