"Výbor světového dědictví vyškrtl tuto lokalitu kvůli rozhodnutí Ománu zmenšit plochu chráněné oblasti o 90 procent, čímž byla porušena směrnice konvence," uvedl ve čtvrtek mluvčí výboru Roni Amelan na zasedání v novozélandském Christchurchi. "Byla tím zničena výjimečná univerzální hodnota památky," dodal.
Konvenci UNESCO o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví v roce 1972 podepsalo 143 zemí, v platnost vstoupila v roce 1975 po ratifikaci 20 státy. Od té doby se nestalo, že by některá památka ze seznamu byla vyloučena.
Ománská rezervace byla do seznamu zapsána v roce 1994. V roce 1996 v ní žilo 450 arabských přímorožců, ale pytláctví a zhoršení přirozeného životního prostředí snížily jejich počet na 65. Budoucnost druhu je nejistá, protože v přírodním parku zbývají již jen čtyři chovné páry.
Výbor vyjádřil lítost nad tím, že Omán nesplnil své povinnosti týkající se ochrany rezervace a jednostranným rozhodnutím zmenšil její rozlohu kvůli pátrání po nerostném bohatství v regionu. V rezervaci žijí i další ohrožené druhy jako arabská gazela či drop obojkový.
Arabští přímorožci jsou bílé antilopy s černo-bílou hlavou a přímými rohy, jejichž délka může dosáhnout 90 centimetrů. Žijí v malých stádech a dokážou na velkou vzdálenost rozpoznat dešťové srážky. Při přesunu za čerstvou pastvou jsou schopni ujít za den i 100 kilometrů. Živí se travinami a křovinami a k pití jim stačí rosa, která se přes noc nahromadí na pouštních rostlinách.
Až do počátku 20. století žily tyto plaché antilopy ve velkých počtech po celém Arabském poloostrově, včetně Izraele, Jordánska, Sýrie nebo Iráku. Poslední volně žijící arabský přímorožec byl zastřelen v roce 1972 právě v Ománu. Toho roku byl také tento živočišný druh prohlášen za vyhynulý.
Už deset let předtím byl ale zahájen záchranný projekt - do zoologické zahrady v americkém Phoenixu byli umístěni tři přímorožci odchycení v Ománu. K nim chovatelé přiřadili šest zvířat ze zajetí. Toto stádo se úspěšně rozmnožilo, takže už za 20 let mohlo být prvních deset zvířat vypuštěno do ománské přírody.
Navzdory výmazu ománské rezervace se seznam během novozélandského zasedání rozrostl. Přibyly totiž tři nové položky - trosky paláce římských císařů Romuliana-Ganzigrad v Srbsku, skalní krajina Gobustán s rytinami starými 4000 let v Ázerbájdžánu a z modernějších budovy univerzity v Mexiku z let 1949 až 1952.
Trestu se bojí Drážďany i Krumlov
UNESCO pohrozilo vyškrtnutím i dalším místům. Mimo jiné saským Drážďanům, které plánují stavbu mostu v historickém centru. Podle výboru by narušil panorama labského údolí. - více zde
Hrozba vyškrnutí ze seznamu světového dědictví je také hlavním argumentem pro odstranění divadelní točny u českokrumlovského zámku, argumentují jí rovněž odpůrci plánované zástavby pankrácké pláně v Praze výškovými budovami. - více zde
