Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Úmrtnost v Česku prudce vzrostla. Zabíjely hlavně nemoci srdce a cév

  11:43aktualizováno  11:43
Počet úmrtí v Česku meziročně výrazně vzrostl. V roce 2015 zemřelo 111 173 lidí, což je zhruba o 5 500 víc než v roce předchozím a nejvíc od roku 2003. Střední délka života se u mužů nezměnila - činí 75,8 roku. U žen klesla o tři měsíce na 81,4 roku. Vyplývá to ze statistiky Ústavu zdravotnictví a statistiky, na níž upozornilo úterní Právo.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Podle statistiky úmrtí předloni (za rok 2016 zatím data nejsou zpracovaná) zemřelo 55 934 mužů a 55 239 žen. Na první pohled vyrovnaná čísla se mění ve chvíli, kdy se hovoří o takzvané standardizované úmrtnosti očištěné od vlivu věkové struktury, tedy jako kdyby bylo v každém věku stejně mužů i žen. Z tohoto pohledu zemřelo 864 mužů a 523 žen na sto tisíc obyvatel.

Přestože je počet zemřelých v roce 2015 výrazně vyšší než v předchozích letech, stále je číslo optimistické oproti údajům z minulého století. V roce 1980 zemřelo 136 tisíc lidí a v roce 1990 129 tisíc. Na přelomu tisíciletí byla statistika o něco lepší než aktuální číslo - v roce 2000 zemřelo 109 tisíc lidí.

Statistika úmrtí v Česku sleduje i příčiny. Nejvýraznější nárůst nastal u nemocí dýchací soustavy. Na dýchací potíže zemřelo v roce 2015 téměř 7,5 tisíce lidí (7,4 % všech úmrtí u mužů a 6,1 % úmrtí u žen). Tvoří však až třetí nejčastější skupinu příčin smrti.

Na špici jsou nemoci oběhové soustavy

Prvenství s přehledem drží nemoci oběhové soustavy, to znamená ateroskleróza, vysoký krevní tlak či jejich akutní formy - infarkt myokardu. V roce 2015 byly příčinou 42 % úmrtí mužů a 50 % úmrtí žen, celkem zapříčinily téměř 51 tisíc případů úmrtí.

A druhou nejčetnější příčinou jsou již dlouhodobě zhoubné nádory. Na ty zemřelo v roce 2015 zhruba 26 500 Čechů a Češek, na celkovém počtu úmrtí se nádory podílely 26,5 % u mužů a 21,8 % u žen.

Graf
Tabulka

Struktura zemřelých podle příčin v letech 2010 a 2015 (muži vs. ženy)

Co se týče úmrtí v důsledku nejrůznějších nehod, sebevražd, vražd a podobně, statistici hovoří o vnějších příčinách smrti a takto předloni zemřelo zhruba 3 900 mužů a 1 900 žen.

Většina zemře v nemocnici

Doma zemřela jen zhruba pětina lidí. Dvě třetiny umíraly v nemocnici či léčebném ústavu, dalších sedm procent v zařízení sociální péče. Z hlediska pohlaví je dle statistiků charakteristické, že muži mají vyšší podíl úmrtí na ulici či jiném veřejném místě, ženy naopak v sociálním zařízení.

Tabulka

Statistika úmrtnosti ukazuje celou řadu specifik i z pohledu jednotlivých krajů. Nejnižší úmrtnost a tedy nejvyšší naději dožití mají již dlouhodobě obyvatelé Prahy, kde mají muži při narození naději dožít 77,7 roku a ženy 82,6 roku.

Naději dožít se vysokého věku mají také muži v Královéhradeckém a Pardubickém kraji a na Vysočině, a to víc než 76 let. U žen jsou to kraje Vysočina a Jihomoravský s hodnotou naděje dožití vyšší než 82 let.

Naopak nejnižší nadějí dožití a tedy nejvyšší úmrtností se vyznačují kraje Ústecký a Moravskoslezský. U mužů je to zhruba 74 let, u žen se hodnoty v těchto krajích pohybují pod hodnotou 81 let, v kraji Ústeckém nedosahuje naděje dožití ani 80 let.

Tabulka

V mezinárodním srovnání je úmrtnost v Česku spíše podprůměrná. Nejvyšší úmrtností se vyznačují Litva, Lotyšsko a Bulharsko u mužů, což je dáno zejména vysokou úmrtností na nemoci oběhové soustavy a na vnější příčiny, u žen se pak s vysokou úmrtností setkáváme také u Maďarska a Rumunska.

Naopak nejnižší úmrtností se vyznačují země jako Španělsko, Švýcarsko, Itálie a Francie. Ve srovnání s těmito zeměmi je v ČR vysoká především úmrtnost na nemoci oběhové soustavy, kde hodnoty úmrtnosti pro ČR dosahují zhruba trojnásobku hodnot zaznamenaných ve Francii.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.