Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběhy 20. století: Poslední „bitvy“ laskavého generála

  15:30aktualizováno  15:30
Bojoval proti nacistům, po únoru 1948 ale upadl v nemilost a nakonec sedm let strávil v uranových dolech. Díl cyklu Příběhy 20. století se vrací k nedávnému úmrtí válečného generála Tomáše Sedláčka. Spíš než jeho příběh ale komentuje poslední "bitvy" vojáka, kterému sice stát připravil pohřeb, předtím se k němu ale choval spíše macešsky.

Válečný veterán Tomáš Sedláček při uctění památky parašutistů Josefa Gabčíka a Jana Kubiše u kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze (18. června 2004) | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Kdo by neměl rád dobrodružné filmy se šťastným koncem? Když dobro slavně zvítězí nad zlem a hlavní padouch putuje do vězení, v divákovi se rozprostírá úlevný pocit. Filmy bez happyendu se publiku tolik nelíbí. Možná jsou příliš podobné životu. Příběhy 20. století, které vznikají pro Český rozhlas a iDNES.cz a pracuje na nich neziskové Post Bellum, nedospěly k happyendu ani ze dvou třetin.

Fotogalerie

Hrdinové zestárli, aniž se dočkali satisfakce, darebáci většinou skončili jako důchodci s tučnou výsluhovou penzí, vyšetřovatelé a soudci všemožných ničemností (pokud k vyšetřování a k soudu vůbec došlo) nezřídka konstatovali, že zločiny jsou promlčeny. "Šťastný konec" v českém provedení znamená, že hrdina zemře přirozenou smrtí. Teprve pak se slaví u pomníků, konají se státní pohřby, noviny oznamují, že odešel Velký člověk.

Čtyřiadevadesátiletý Tomáš Sedláček, poslední důstojník první republiky, který za nás bojoval na frontách druhé světové války a komunisté ho "ocenili" doživotním kriminálem, zemřel 27. srpna (více zde). A tento týden mu stát vystrojil pohřeb (fotografie najdete zde). Tento díl cyklu Příběhy 20. století ukazuje, co Sedláčka v posledních letech života trápilo. I když to na sobě nedával nikdy příliš znát a udržoval si stále smysl pro humor.

To je blbost, řekl estébák a soud se nekonal

Sedláček byl poslední léta slavným. Hodně se o něm psalo, filmovalo, mluvilo, dostal ceny a medaile, ze kterých si rád skromný a laskavý generál dělal legraci. Vadilo mu ovšem, že jeho komunistický vyšetřovatel, který ho mučil, si bez soudu dožil s tučnými výsluhami v nedalekém domově pro důchodce s luxusními službami.

Jaroslav Řičica, jeden ze Sedláčkových mučitelů

Jaroslav Řičica, jeden ze Sedláčkových mučitelů

Pověřený policejní úřad s ním provedl pouze jeden výslech, během kterého Jaroslav Řičica odpovídal: "To už si nepamatuju. To je blbost." K soudu tak nikdy případ nedoputoval.

O tom, jak se Řičica k Sedláčkovi jako vyšetřovatel choval, už iDNES.cz psal loni. Celý text si můžete přečíst zde.

Hrdinové se bojí stěžovat

Sedláčka také mrzelo, jak se ministerstvo obrany stará o některé veterány. V Domově péče o válečné veterány ve střešovické vojenské nemocnici, kde umírají přeživší z gulagů, někdejší odbojáři mučení gestapem či veteráni z východní fronty, obyvatelé donedávna žili v uzavřeném sklepním oddělení. Přes léto se dusili vedrem, prachem z mohutné rekonstrukce a za vlhkého počasí hnilobou, rušeni rachotem sbíječek.

Tak vypadala situace v roce 2010 a po stížnostech se změnila jen kosmeticky. Ubytovaní se stále bojí o těchto věcech veřejně mluvit, aby je úředníci nevystěhovali do domova v Karlových Varech bez stálé snadno dostupné lékařské péče a kam by za nimi rodiny už vůbec nepřišly.

Na písemnou stížnost Post Bellum odpovídal ministr obrany v zastoupení, že prostě nelze jinak, než je přestěhovat do obávaných Varů, protože jim zajistit dočasné ubytování v hotelu nemůže kvůli (bůhví jakým) ministerským pravidlům. Od té doby mají redaktoři Post Bellum přístup do domova jen po písemném schválení tiskového oddělení ministerstva. Obcházejí to jednoduše: natáčí jejich vzpomínky venku na lavičce nebo se tváří jako návštěva příbuzných.  

Stejně brzo zemře

Armádní generál Tomáš Sedláček, někdejší vězeň komunistických kriminálů si požádal v listopadu 2011 podle nového zákona o udělení statusu účastníka třetího odboje a očekával s tím spojený stotisícový finanční obnos.

Pohřeb armádního generála Tomáše Sedláčka (4. září 2012)

Pohřeb armádního generála Tomáše Sedláčka (4. září 2012)

V médiích na dotazy novinářů odpovídal, že si peníze samozřejmě už neužije, ale rád by je odkázal svým blízkým; konec konců, podobný záměr má mnoho jiných oprávněných žadatelů. Jenomže. Tomáš Sedláček nebyl odbojářem ani aktivním odpůrcem bývalého režimu. Komunisté ho smetli jen proto, že představoval potencionální hrozbu. A zákon s oběťmi totalitního režimu nepočítá.

Ať je to dobře nebo ne, trapnost fackuje odpovědné úředníky, představitele státu, že nenašli odvahu mu to vysvětlit a žádost zamítnout. Sedláček zemřel dříve, než se dočkal odpovědi. Kolika úředníkům asi spadl kámen ze srdce? Místo, aby se právě Sedláčkovým příběhem otevřela diskuze nad smyslem a výkladem tohoto zákona, raději se čeká, až žadatele umlčí smrt.

Ministr, premiér či prezident, kteří řečnili na jeho státním pohřbu, měli a konec konců stále mají příležitost k velkému gestu: sáhnout do svých soukromých kapes a pozůstalým, zvláště Sedláčkově družce, která se o slepého generála obětavě starala, částku (jako vyjádření úcty) poskytnout. Gesta jsou v takové situaci více než vhodná.

Příběhy 20. století

Příběh Tomáše Sedláčka zmapovali dokumentaristé z Post Bellum. V neděli jeho vyprávění odvysílá Český rozhlas - Rádio Česko v 10:05 v pořadu Příběhy 20. století.

Společnost Post Bellum sbírá vzpomínky pamětníků od roku 2001. S Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů vede internetový portál Paměť národa, kde jsou příběhy k nalezení. Post Bellum žije především díky drobným darům, na jejich webu můžete pomoci i vy a stát se členem Klubu přátel Paměti národa.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lékaři na demonstraci ve Žlebech na Kutnohorsku symbolicky pohřbili místní...
Zástupci lékařů a lékáren v Rozstřelu vysvětlí, proč se pustili do stávky

Praktičtí lékaři se chystají ve středu protestovat proti byrokracii a podfinancování praxí. K nim se připojí i lékárníci, aby upozornili na ohroženou...  celý článek

Na nákup vyrazí místní jedině s klíčem nebo čipem.
V Karviné uzavřeli blok domů v ghettu mřížemi, lidé chtějí být v bezpečí

Domy jednoho z vnitrobloků ve vyloučené lokalitě v Karviné obklopil plot a brány. Kdo tu nebydlí, ulicí G. Preissové už neprojde. Podle společnosti, která domy...  celý článek

Předseda lidovců Pavel Bělobrádek po jednání celostátního výboru KDU-ČSL (18....
Peníze, které necháme rodinám, nikdo nevytuneluje, říká Bělobrádek

Máme své návrhy na pomoc rodinám s dětmi spočítané na šedesát miliard, říká předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. „Tyto peníze zůstanou v rodinách, nikdo je...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.