Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Umíte anglicky? Jste stále výjimka

  0:01aktualizováno  0:01
Před dvanácti lety začali Češi objevovat cizí jazyky. Ale dobrou angličtinou se může dnes pochlubit jen desetina z nich. Umí ji především mladí do třiceti let. Dětské hlavy se sklání nad papírky s anglickým textem a řadí k nim data z americké historie. "A kdy Američané slaví Den nezávislosti?" ptá se anglicky sedmadvacetiletá Lucie Kublová žáků deváté třídy školy Brána jazyků v Mikulandské ulici v Praze. Rozběhne se pátrání v paměti.

Nejprve si děti spletou anglickou řadovou číslovku čtyři s číslem čtyřicet, ale pak se spokojeně dopátrají ke 4. červenci. A učitelka chválí své svěřence.

Angličtina děti baví. Však také anglická nepravidelná slovesa bývají jen slabým odvarem ve srovnání s matematickými rovnicemi. "Angličtina je i snazší než němčina, jde to skoro samo," říká jeden z žáků.

Je zástupcem generace, která v jazykových znalostech snadno strčí své rodiče do kapsy. Ale za předpokladu, že bude sledovat příklad své učitelky, která odjela na zkušenou do Británie.

Jinak jejich angličtina zůstane jakousi poangličtělou češtinou, s níž stále většina lidí na ulici reaguje na otázky turistů. "Musí odejít, třeba pracovat jako au pair do Anglie, a oni s tím také počítají," říká ředitelka školy Věra Perlínová.

Češi ve srovnání se zeměmi Evropské unie jsou na tom s jazykovými schopnostmi podobně jako s geografickou polohou své země: kdesi uprostřed. Zatímco Skandinávci jsou pověstní brilantní angličtinou, na opačném pólu jsou například Italové či Španělé.

Z Čechů - podle loňského průzkumu společnosti Insoma - mají nejlepší znalosti angličtiny lidé ve věku od čtyřiadvaceti do třiceti let, ve věku nad pětačtyřicet let je dokonalá angličtina spíše výjimkou.

České děti se povinně začínají učit cizí jazyk v devíti letech, na rozdíl například od malých Lucemburčanů, kteří začínají s cizím jazykem povinně od šesti. Na druhou stranu třeba Francouzi se s angličtinou setkají až v jedenácti.

Ale věk není všechno. I dvanáct let od pádu nadvlády ruštiny se školy potýkají s nedostatkem kvalitních angličtinářů. Často děti učí kvalitní pedagog, ale bez dokonalé znalosti jazyka, nebo se pustí do vyučování zdatný angličtinář, aniž má pedagogické vzdělání.

Podle loňského průzkumu učilo v českých školách jen 38 procent plně kvalifikovaných angličtinářů, mezi vyučujícími němčiny jich je dokonce jen 31 procent.

"Měli jsme jednu nadanou praktikantku, s dětmi dělala divy, ale pak už nechtěla učit. Ne proto, že by ji to nebavilo, ale proto, že jí jinde nabídli třikrát víc peněz, než mohu nabídnout já," podotýká Perlínová.

Ale ani učitel nezmůže všechno. Pokud Čechy nebude běžně obklopovat angličtina, nikdy se nedostanou na úroveň Skandinávie, kde se anglicky domluví i vrátný.

Na severu Evropy je angličtina denním chlebem i díky tomu, že všechny cizí filmy a seriály jsou rovněž komerčními televizemi vysílány v původním znění. To v Česku zatím nepřichází v úvahu.

Česká televize si film s titulky dovolí zařadit jen v pozdním filmovém klubu. A komerční stanice mnohdy raději překládají i filmové písničky.

Zatímco české děti jsou na dobré cestě získat do svých osmnácti let slušnou znalost alespoň dvou světových jazyků, české úřednictvo slouží jako smutný odraz jazykových znalostí starších generací.

Jen čtvrtina vyššího úřednictva má mezinárodní jazykovou zkoušku. Do ledna 2004 by ji pak měli mít podle usnesení vlády všichni náměstci, šéfové odborů a někteří zástupci.

Avšak ministři zřejmě dnes tento požadavek zmírní a termín o rok odloží. Hrozí totiž, že většina by nebyla schopná zkoušku udělat, a tudíž získat předpoklad pro funkci.

Nejlépe na tom jsou ministerstva zahraničí a obrany, ale v ostatních resortech se může zkouškou z angličtiny, francouzštiny nebo němčiny pochlubit jen méně než čtvrtina vyššího úřednictva. Nejhůř jsou na tom zaměstnanci ministerstva kultury, zemědělství a místního rozvoje.

Ani ministerstvo školství na tom není ve znalostech jazyka nejlépe. A tak každé pondělí a středu plní postarší studenti angličtiny moderní jazykovou laboratoř, kterou pomohla vybavit počítači a učebními materiály Britská rada.

Atmosféra je tu přece jen koženější než v nedaleké Základní škole Mikulandská, ale odhodlání naučit se angličtinu je možná větší. "Prostě není zbytí. Bez angličtiny se v Evropě nedomluvíme," říká jeden ze studentů, Stanislav Karabec. A ostatní kolegové kývají hlavou na souhlas.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Volební lídr ČSSD, ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, a ministryně práce a...
Kdo nechce lidem platit slušnou mzdu, je darebák, prohlásil Zaorálek

Práce má motivovat, kdo to myslí vážně, měl by nás podpořit, hájil ministr zahraničí a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek plán znovu navýšit minimální mzdu. A...  celý článek

Ilustrační snímek
Inspektoři našli víc než třicet škol, kde většina žáků neodmaturuje

Inspektoři sledovali téměř půl roku tři desítky středních škol, na nichž mají žáci často problém se skládáním maturity – neúspěšných je většina. Ačkoli vedení...  celý článek

Karel Srp z Jazzové sekce a spisovatelka Lenka Procházková na tiskové...
Dva a půl milionu lidí jsou kádrováni, jestli jsou košer, řekl Srp

Senátoři nechtějí kohokoli z levice, já nechci senátory, kteří hajlují pro kohokoli, reagoval dlouholetý šéf Jazzové sekce Karel Srp na to, že ho senátoři...  celý článek

Dumrealit.cz/Development
Obchodník - realitní specialista

Dumrealit.cz/Development
Zlínský kraj
nabízený plat: 35 000 - 100 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.