Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Smrt po česku: děláme, že neexistuje, a končíme v nedůstojných podmínkách

  • 317
Plánovat vlastní umírání se nechce nikomu. Kvůli tomu tak většinu z nás čeká osamělý odchod ze života v nemocničním zařízení bez individuální péče. Ze 109 tisíc lidí, kteří v Česku ročně umírají, velká část předem neví, kdo se o ně na konci života postará. Tři čtvrtiny Čechů tak končí v nemocnicích a ústavech.

Ačkoli praktické otázky ohledně závěru života zvláště s přibývajícím věkem visí ve vzduchu, nechceme je řešit ani o nich mluvit. Tabuizace záležitostí spojených se smrtí však způsobuje, že namísto důstojného uzavření života se umírání často odehrává v nepříjemných stresujících podmínkách.

Šedesát procent lidí, kteří v Česku ročně zemřou, končí v nemocnici a devět procent v různých sociálních zařízeních a ústavech.

Umírání v Česku

Seriál iDNES.cz

Umírání v Česku

Proč seriál o smrti?

Stáří a umírání se dříve či později bude týkat každého z nás. Přesto je toto téma ve veřejném prostoru opomíjené, ne-li přímo tabuizované. Redakce iDNES.cz vám proto přinese sérii několika článků věnujících se praktickým otázkám souvisejícím se stářím a umíráním v Česku. Nabídneme rozhovor s gerontoložkou, reportáž z hospicu, článek o „adopci“ seniorů či reportáž z domova seniorů pro přeživší holokaustu.

Příští díl v pátek: rozhovor s gerontoložkou Ivou Holmerovou

Podle výzkumu, který provedla loni agentura StemMark, si přitom téměř 80 procent lidí přeje zemřít v domácím prostředí s rodinou. Nakonec však umírají tam, kde nejsou na očích.

„Naše společnost je nastavená tak, že smrt je něco, co se neukazuje, že smrt je prohra,“ říká socioložka Lucie Vidovičová.

Podobně se vyjadřuje ve své knize Vyhoštěná smrt i socioložka Jiřina Šiklová. „Když chce někdo starý o smrti vážně mluvit, většinou ho mladší odbudou mávnutím ruky: Dej pokoj, ty tady budeš do sta. Místo rozhovoru o věcech, které se mu honí hlavou a o kterých se potřebuje starý člověk nějak rozpovídat, zalepí se mu pusa takovou banalitou,“ píše Šiklová.

Lidé v poslední fázi života proto odchází do sociálních institucí a odtud pak často rovnou do nemocnice.

Kompromisním řešením jsou pak hospice, které individuálním přístupem alespoň částečně nahrazují domácí péči. V Česku funguje celkem čtrnáct lůžkových hospiců a několik dalších mobilních hospiců, které poskytují péči v domácím prostředí pacientů. Všechny jsou vedeny občanskými sdruženími jako nestátní zdravotnické organizace. Pouze hospic ve Frýdku-Místku zřizuje město.

Od pojišťoven dostávají lůžkové hospice přibližně polovinu provozních nákladů, zbylou část musí sehnat svépomocí z dotací či sponzoringu. Mobilní hospice jsou pak zcela odkázány na vlastní financování.

Levný a rychlý pohřeb

Odtažitý postoj Čechů ke smrti dokládá i to, že většina volí jako způsob pohřbu levnější a rychlejší zpopelnění. Kremace z celkového počtu pohřbů podle Společnosti přátel žehu a Sdružení pohřebnictví představují 76 až 80 procent, zbytek tvoří pohřby do země. Nejvíce se lidé zpopelňují v Praze, jde o 97 procent zemřelých.

„Umírání bylo vytěsněno z našeho každodenního života. Ještě za mého mládí, když mi umřel dědeček, tak byl dva dny vystavený doma a lidé se na něho chodili dívat. Nebyla to žádná strašidelná věc,“ říká sociolog Ladislav Rabušic.

Poradna iDNES.cz

V rámci speciálu o stáří a umírání jsme pro vás připravili internetovou poradnu. V následujících dnech a týdnech můžete posílat na tento e-mail své dotazy ohledně praktických záležitostí spojených s koncem života, ale i otázky psychologického či sociálního rázu. Redakce z nich vybere takové, které se objevují nejčastěji. Tyto dotazy pak na závěr seriálu zodpoví gerontoložka Iva Holmerová, která se věnuje sociálnímu lékařství, lékařské etice a gerontologii a je jednou ze zakladatelek České alzheimerovské společnosti.

Významnou roli v tom podle něho hraje současný kult věčného mládí a touha po nesmrtelnosti. „Je to univerzální rys moderní společnosti. Je zde důvěra v moderní medicínu a důvěra, že překonáme všechny nemoci. Zapomínáme, že člověk je smrtelný jako každý biologický tvor. Tím pádem se s tím nechceme smířit. Čím je naše společnost bohatší, tím méně se nám chce opouštět věci, které jsme kolem sebe nashromáždili, a všechny zážitky, které máme,“ říká Rabušic.

Z toho plyne, že nyní prakticky nevidíme lidi umírat. Se smrtí jako takovou se setkáváme pouze ve výjimečných případech při nehodách. Přirozená smrt je z našich životů vytěsněna.

Podle Vidovičové navíc dospělí mnohdy neberou na pohřby děti. Tím pádem jim chybí jakési uzavření, přijmutí konce života.

„V minulosti medicína nebyla nastavená pouze jako záchrana života a smrt jako prohra. Smrt a stáří byly součástí života. Není na tom nic krásného, ale je to něco, co tam patří. Tím pádem teď ten konec života chybí. Říká se, že když nemáme smysl pro stáří, nemáme smysl pro celý život,“ dodává.

Za dvacet let bude čtvrtině lidí přes 65 let

Ovšem populace stárne a do závěrečné fáze života se dostává čím dál více lidí. Zatímco nyní lidé nad 65 let tvoří necelých 16 procent české populace, za 20 let budou podle odhadů demografů představovat už čtvrtinu a za půlstoletí dokonce třetinu společnosti.

V roce 2050 bude podle prognózy Českého statistického úřadu žít v Česku přibližně půl milionu lidí starších 85 let, nyní jich je přibližně čtvrtina tohoto počtu.

Výrazně se také zvyšuje naděje na dožití. Zatímco ženy narozené v roce 1989 měly v průměru šanci se dožít 75 let (u mužů to bylo 68 let), u předloni narozených je to už téměř 81 let (muži o šest let méně). „Tím, jak se dožíváme vyššího věku, je velká pravděpodobnost, že hodně z nás bude po osmdesátce trpět demencí nebo Alzheimerovou chorobou,“ podotýká Rabušic.

Domovů pro seniory přibývá

Kvůli stárnutí populace také roste počet poskytovatelů sociálních služeb zaměřených na seniory. Ministerstvo práce a sociálních věcí loni informovalo, že je jich celkem 2 762. Z toho domovů pro seniory funguje 515, celkově nabízejí 39 730 lůžek.

Větší rozšíření domácí péče limituje její náročnost - a to časová, psychická i fyzická. Vědci z Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd UK a pracovníci agentury SC & C v loni vydané publikaci Mezigenerační solidarita v péči o seniory zjistili, že každodenně pečuje v Česku o své staré příbuzné zhruba 80 tisíc rodin. Podle jejího hlavního autora Hynka Jeřábka pečující například potřebují větší oporu od lékařů, také by jim přišlo vhod zavedení pečovatelské dovolené, aby se mohli snadněji vracet do zaměstnání.

„Pečujícím rodinám by pomohla i síť ambulantních zařízení, která by sloučila sociální a zdravotní služby,“ řekl už dříve iDNES.cz sociolog (rozhovor čtěte zde).

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video