Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Umí roztřást generály i Bílý dům. Deset největších odhalení webu WikiLeaks

  17:26
Americký server WikiLeaks zveřejnil o víkendu tisíce dokumentů o situaci ve válkou zmítaném Afghánistánu, a potrápil tak celý Pentagon. V minulosti už zveřejněním uniklých materiálů zatopil třeba Bílému domu, australské vládě nebo kandidátce na prezidenta USA. Přečtěte si o největších úlovcích této internetové stránky.

WikiLeaks zveřejnila tajné dokumenty o válce v Afghánistánu (25. července 2010) | foto: http://wardiary.wikileaks.org/

Už název napovídá, že se americký internetový server WikiLeaks zaměřuje na "prosakování" (v angličtině leak) důležitých informací na veřejnost. Díky anonymním zdrojům od vlád nebo jiných organizací získávají tvůrci této neziskové platformy přístup k citlivým materiálům, které pak zveřejňují s cílem upozornit na možné nepravosti a nešvary.

A už se jim to podařilo mockrát. Naposledy minulou neděli publikovali odkaz na více než 90 tisíc dokumentů, které se týkají amerického vojenského zásahu v Afghánistánu a které popisují válku z pohledu vojáků nasazených v boji. Jako "nejkompletnější popis války, jaký byl kdy vydán během probíhajícího ozbrojeného konfliktu" materiály popsal jeden ze zakladatelů WikiLeaks Julian Assange (o zveřejněných dokumentech si přečtěte zde).

Není to poprvé, co se internetové platformě podařil podobný kousek.

Povraždění iráckých civilistů vojáky USA z vrtulníku Apache

Záběry zachycují skupinku Iráčanů a dva novináře Reuters těsně před útokem amerického vrtulníku Tak kupříkladu letos v dubnu svět šokovaly tři roky staré záběry, na nichž posádka amerického vojenského vrtulníku Apache postřílela skupinu civilistů v iráckém Bagdádu. Kromě obrázků zabití patnácti lidí včetně dvou reportérů Reuters video zaznamenalo i komunikaci vojáků (na video se můžete podívat zde).

Čtyřicetiminutové drama, které se WikiLeaks podařilo získat, provázejí výkřiky jako "perte to do nich" nebo "střílej, střílej". Když vojáci zjistí, že mezi oběťmi jsou i děti, prohlásí jeden z nich, že "je chyba Iráčanů, že berou děti do války". Příslušníci armády nebyli potrestáni, protože podle výsledků vojenského vyšetřování "nikdo nemohl rozeznat, jestli reportéři z Reuters neměli místo kamer zbraně", napsal britský list The Daily Telegraph.

Manuál ukázal, jak zacházet s guantánamskými vězni

GuantánamoK dalším povedeným úlovkům zmíněného serveru patří zveřejnění manuálu pro vojáky, kteří slouží na americké základně Guantánamo na Kubě, tzv. "Standardní operační postupy pro Camp Delta".

Manuál obsahoval Pentagonem schválené směrnice, které určovaly, jak mají dozorci zacházet se zadržovanými v přísně střeženém místě na americké základně se zostřeným režimem.

Mnohé humanitární organizace pohoršilo, že podle zveřejněného souboru pravidel bylo možné vězňům odepřít kupříkladu lékařskou péči Červeného kříže. Dokument také vyjevil existenci "speciálních odměn" za dobré chování nebo dobrou spolupráci s armádou. Jednou z takových odměn byl třeba toaletní papír.

Odhalení utajovaných praktik scientologické církve

Tom CruiseNeziskový server se ale nevěnuje jen ryze armádním tématům, což před několika lety dokázal publikováním "sbírky scientologických církevních textů a odkazů".

Prozradil, že ve scientologii, k níž se hlásí i několik hollywoodských celebrit, existuje "osm úrovní", přičemž dosáhnutí té nejvyšší, někdy zvané Ohňová stěna, je velmi složité. Pravidla a postupy této kontroverzní církve, jež sepsal její zakladatel L. Ron Hubbard, byly dlouhodobě utajovány a neznali je ani scientologové nižší úrovně.

Climategate: e-maily usvědčily vědce z manipulace

Tající ledovec na východě Grónska Celosvětový skandál vypukl poté, co hackeři stáhli tisíce dokumentů a e-maily z Centra pro výzkum klimatu z Východoanglické univerzity ve Velké Británii.

Zveřejněné materiály, z nichž některé byly až deset let staré, naznačily, že někteří světově respektovaní klimatologové manipulovali s daty, aby jejich argumenty pro lidský podíl na oteplování neměly trhliny.

V některých e-mailech se například svěřovali, jaké se dají použít "triky" k ovlivnění teplotních hodnot, které se jim nehodily do studie (více v článku o Climategate zde).

Ochrana internetových uživatelů v Austrálii pomocí firewallu

Ilustrační fotoAustralská vláda loni plánovala spustit celostátní projekt "velké ochrany internetových uživatelů pomocí brány firewall". Po připojení k internetu by se kontrolovala veškerá komunikace a informace by se filtrovaly. Díky tomu by nebylo možné otevřít některé "nevhodné stránky".

WikiLeaks tehdy získala listinu s nebezpečnými stránkami, které vláda označovala za "rodičovskou noční můru". Kromě skutečných odkazů např. na dětskou pornografii ovšem seznam obsahoval i linky na články z internetové encyklopedie Wikipedia, videa ze serveru YouTube nebo webové stránky jednoho zubaře z Queenslandu.

Odtajnění chyb v likvidaci toxického odpadu v Africe

Na snímku je skládka poblíž města Abidžan, kde byl uložen toxický odpad firmy Trafigura (18. září 2006)Před několika dny nizozemský soud nařídil ropné společnosti Trafigura zaplatit pokutu milion eur, v přepočtu asi 25 milionů korun, za vyvezení toxického odpadu do Pobřeží slonoviny v roce 2006 (více zde).

Jedy tehdy zabily nejméně 15 lidí a tisíce jich přiotrávily. Společnost Afričanům zaplatila 160 milionů dolarů za likvidaci škod, které toxický odpad způsobil.

Interní zprávu o škodách vypracoval pro firmu vědecký konzultant John Milton. Ovšem jeho závěry Trafiguru nepotěšily a loni se za každou cenu snažila zveřejnění zprávy zabránit. Práva na zveřejnění textu, který upozorňoval na případy popálenin, poškození plic a další újmy na zdraví lidí, již s odpadem přišli do kontaktu, získal list The Guardian. WikiLeaks jej ale s publikací zprávy předběhla.

Co si lidé psali, když spadlo Světové obchodní centrum?

Jedním z největších míst činu je rozhodně WTC v New Yorku.Loni v listopadu stránka ukázala záznamy krátkých textových zpráv odeslaných 11. září 2001. Byly na nich vzkazy, které si v době teroristického útoku posílali američtí státní zaměstnanci, policisté i svědci (přečtěte si více tady).

Celkem se jednalo o více než půl milionu zpráv z pagerů, které si lidé poslali v období čtyřiadvaceti hodin kolem útoků na New York a Washington. Při útocích tehdy zemřely zhruba tři tisíce lidí.

Soukromý e-mail Sarah Palinové? Žádný problém

Sarah PalinováPři prezidentské volební kampani v USA před dvěma lety se hackerům, kteří si říkají Anonymous, podařilo nabourat do soukromého e-mailového účtu republikánské kandidátky na viceprezidentku Sarah Palinové.

WikiLeaks pak zveřejnila ofocený záběr na její doručenou poštu, některé zprávy, dvě digitální fotografie a seznam kontaktů, což tehdejší prezidentský kandidát z řad republikánů John McCain označil za "šokující vpád do guvernérčina soukromí a porušení zákona" (více zde).

Ukázalo se také, že Palinová používá svou soukromou e-mailovou adresu i pro pracovní zprávy. Porušila tak americký zákon, který přikazuje, že veškeré pracovní e-maily guvernérů Spojených států nesmějí být vymazávány, naopak musí být archivovány.

Uloupený dokument o tom, jak zabránit úniku informací

Husarský kousek se WikiLeaklidem z WikiLeaks podařil loni v říjnu, když na svých stránkách zveřejnili britský vojenský manuál "Bezpečnostní obranný manuál", tzv. Joint Services Protocol 440. Hlavním cílem tohoto souboru pravidel bylo poučit vojáky, jak nejlépe zabránit prosáknutí tajných informací na internet. Napsal o tom The Daily Telegraph.

V textu autoři varovali před Číňany, kteří "mají neukojitelnou touhu po získávání informací jakéhokoli druhu: politických, vojenských, obchodních, vědeckých či technických". Na listině těch, kteří mohou bezpečnost ohrozit, byli kromě členů zpravodajských služeb, kriminálníků, teroristických skupin a neloajálních zaměstnanců i novináři.

Autor:




mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.