Představitelé turistického a rekreačního odvětví dosud tvrdili, že umělé zasněžování svahů nemá zásadní dopad na životní prostředí. Výzkumný program Savojské univerzity ale prokázal opak.
Na zasněžování se ročně spotřebuje 95 milionů kubických metrů vody a 600 gigawattů elektřiny.
"Hlavním problémem je silné odpařování při umělém zasněžování, až třetina použité vody jde přímo do vzduchu," řekla Jongová, která se na francouzském programu podílela.
V současnosti se během lyžařské sezony uměle zasněžuje 24 tisíc hektarů půdy. Při nynějším trendu, kdy ledovce ustupují, by se ale zasněžovaná plocha měla zvýšit až na čtyřnásobek. Náklady na umělý sníh činí zhruba 84 miliard korun.
Jongová na konferenci Evropské geofyzikální unie (EGU) ve Vídni předpověděla, že brzy dojde k vyčerpání dostupných zásob vody. Bude nutné vystavět nové nádrže a vyostří se konflikt, zda vodu využívat k pití, nebo k uspokojení turistů.
Podle Jongové nezůstane odvodňování hor bez důsledku ani pro letní sportovní aktivity. Vysychající koryta by mohla překvapit raftaře a příznivce dalších vodních sportů. Problém se prý ještě zvýrazní tím, jak budou ledovce dále ustupovat.
