Mezi autory sta vystavených objektů je také Pavel Hlava, František Vízner či Jiří Šuhájek. Třetinu zastoupených autorů tvoří zahraniční účastníci sympozií.
"Na sympoziích vzniklo obrovské množství exponátů, ne všechny však byly kvalitní. Experimentuje se, někdy se musí kvůli omezenému času pracovat rychle. Výběr na výstavě však představuje to nejlepší, co na sympoziích vzniklo" řekl kurátor výstavy Jiří Švachula.
Ředitelka Uměleckoprůmyslového muzea Helena Koenigsmarková připomíná, že přehlídka vystaveného skla rovněž představuje téměř všechny sklářské techniky. Sklářští výtvarníci se v mnoha případech dopracovali přes design užitkového skla k volné tvorbě. Využívají sklo jako materiál pro tvorbu sochařských a malířských děl, sklo tvarují za tepla a taví ve formách, brousí ho, lepí, malují na něj, používají ho k tvorbě vitráží. Svědkem všech možností zpracování skla může být nyní i návštěvník výstavy.
"Část vystavených artefaktů navíc není uzavřena ve vitrínách. Lidé tak mají jedinečnou možnost dívat se na skleněné objekty bez omezení, sledovat barvy či lom světla přesně tak, jak to zamýšlel výtvarník," řekla Helena Koenigsmarková.
Tradice sklářských sympozií v Československu se datuje od roku 1970. Od osmdesátých let se konají sympozia jednou za tři roky v Crystalexu v Novém Boru a jsou považována za největší akci svého druhu na světě. Loňského sympozia se zúčastnilo více než osmdesát sklářských výtvarníků.
V Praze se nyní připravuje i stálá expozice výrobků z novoborských sympozií.
