Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Uměle přenesený gen mají i mláďata pokusné opice, zjistili vědci

  0:09aktualizováno  0:09
V budoucnu by to mohl být průlom v léčbě a prevenci mnoha dosud nevyléčitelných nemocí. Ale už teď je to přinejmenším průlom v genetickém inženýrství. Japonští vědci dokázali, že jimi vpravený gen se přenáší na další generace. A poprvé u primátů, mezi něž patří i homo sapiens.

Malí kosmani Kei a Kou se světélkujícími končetinami. | foto: Profimedia.cz

Na pomoc v boji s Parkinsonem

Výzkumný tým z japonského Institutu pro experimenty na zvířatech vedený genetiky Erikou Sasakiovou a Hidejuki Okanou použil gen z medúzy Aequorea victoria, který vytváří fluorescenční bílkovinu.

Vědci nejdříve umístili gen způsobující světélkování kořínků vlasů, kůže a krve do virusu, který je schopen doručit genetické informace do DNA. Tento virus injekčně vpravili do embryí kosmanů. Z nich se narodilo pět mláďat.

Ukázalo se, že z nich narození kosmani mají tento gen obsažen ve všech buňkách těla včetně vajíček a spermií. Jedna z takto zrozených samiček teď porodila mláďata – a i v jejich těle je gen přítomen.

Vědci zveřejnili výsledky svého výzkumu v časopise Nature. Podle nich teď bude snazší pěstovat pokusná zvířata s různými lidskými nemocemi, jež jsou potřebná pro lékařský výzkum.

"Narození tohoto transgenického kosmana je bezpochyby milníkem v genetice," uvedli v komentáři k výzkumu Gerald Schatten z lékařské fakulty Univerzity v Pittsburghu a Šukrat Mitalipov z Oregonské univerzity.

Zvířatům, u nichž je upravena genová výbava, se říká transgenická. Už dříve výzkumníci vytvořili transgenické myši a další zvířata, opice jsou však pro svou příbuznost s člověkem daleko cennějším zdrojem poznatků. Dříve vědci přidávali potřebné geny injekčně do opičích zárodků. Nový výzkum je prvním důkazem, že tyto geny mohou přecházet z generace na generaci.

Pro chov pokusných zvířat to má obrovský praktický význam. Lékařští výzkumníci hodlají používat transgenické kosmany ke studiu takových chorob, jako je například Parkinsonova nemoc či Amyotrofická laterální skleróza.

Odborníci upřesnili, že transgenické kosmany mohou lékaři využít ke studiu infekčních, imunologických a neurologických chorob. Užiteční mohou být i při výzkumu některých genetických poruch, jako je například svalová dystrofie. Pro výzkum je výhodné, že kosmani dospívají velice rychle, zhruba za rok. Jejich biologická podstata je však natolik odlišná od lidí, že vylučuje studie jiných vážných lidských chorob, jako je například AIDS či tuberkulóza. Tyto choroby je možné zkoumat jen s použitím jiných druhů opic, které jsou blíže člověku, dodali vědci.

Dostane medúza další Nobelovku?

Pozoruhodný na celém objevu je i použitý gen, který mimo jiné usnadnil sledování vývoje nádorů v lidském těle. Za jeho odhalení a výzkum totiž jiní vědci z USA a Japonska získali loni Nobelovu cenu za chemii. Že by medúza Aequorea victoria stála u zrodu další Nobelovky?

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Chtěli jsme zaútočit v barcelonských památkách, vypověděl terorista

Po útocích v Katalánsku z konce minulého týdne, které si vyžádaly 15 obětí, poslal v úterý soud do vazby bez kauce dva zadržené; vazbu dalšího prodloužil o 72...  celý článek

Kim Wallová na archivním snímku
Torzo těla patří novinářce z ponorky, oznámila dánská mordparta

Torzo těla bez hlavy nalezené v pondělí na jihu dánské metropole Kodaně patří pohřešované švédské novinářce. Po testech DNA to oznámila dánská policie....  celý článek

Americký torpédoborec John S. McCain po srážce s obchodní lodí nedaleko...
Američané zbavili velení viceadmirála, kterému se vybouraly dvě lodě

Velitel americké sedmé flotily viceadmirál Joseph Aucoin byl zbaven funkce. Oznámilo to americké námořnictvo s tím, že armáda ztratila důvěru v jeho velitelské...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.