Jerry ztratil zrak v šestatřiceti letech po úderu do hlavy.
"Když jde chodbou, dveře vypadají jako bílý čtverec na tmavém pozadí," řekl pro agenturu Reuters William Dobelle. Jeho "Dobellovo oko" obsahuje malou televizní kameru a ultrazvukový měřič vzdálenosti. Kabel pak data dodává do malého počítače, umístěného v opasku. Je to první funkční prakticky použitelné umělé oko.
"Každá elektroda na mozku způsobuje malé světelné tečky, které připomínají hvězdy," řekl Dobelle. Díky až stovce těchto teček se může Jerry orientovat i v neznámém prostoru. Při ukázce technologie byl Jerry schopen vzít černý klobouk z věšáku na bílé zdi a pak jej správně umístit na figurínu.
Jerry vidí "tunelově" - jen objekty nacházející se v obdélníku přibližně pět krát dvacet centimetrů na vzdálenost natažené ruky. Vidění kontur objektů je prvním nadějným krokem, výzkumníci musejí ale ještě zapracovat do zařízení vnímání hloubky prostoru. Při testu s figurínou musel Jerry jít ke zdi s nataženou rukou, aby nenarazil.
Jerry a jeden další pacient mají elektrody implantovány v mozku již od roku 1978. Až v poslední době byl Dobelle schopen díky malým počítačům vyrobit přenosný systém. Původní elektronika byla totiž uzavřena v krabici tři metry dlouhé, 1,6 metru vysoké a jeden metr široké. Váha tohoto zařízení byla 800 kilogramů, dnes nosí Jerry na opasku přístroj o váze pět kilogramů, který je navíc pět set krát rychlejší.
Druhý pacient, který si vyzkoušel tento systém, neviděl vůbec nic. Slepý je ale již šedesát let, od svých pěti let. Podle Dobella mohl jeho mozek "zapomenout", jak využívat centrum zraku. Dobelle rovněž dodal, že neví, jestli jeho systém bude fungovat s lidmi slepými od narození.
 Nevidomý pacient Jerry s nasazeným zařízením, které mu umožňuje rozeznávat kontury objektů a číst větší písmena. |
