Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Umělci přemýšlejí o "emigraci"

  0:36aktualizováno  0:36
- Jako by politické tance vnesly do divadel a kaváren závan třicátých let. V Rakousku se mezi umělci mluví, zatím převážně symbolicky, o odchodech za hranice. Možné důsledky vstupu ultrapravicových Svobodných Jörga Haidera líčí často umělci a intelektuálové slovy jako "katastrofa", "noční můra", "hrůza", "emigrace".

"Mnozí vidí ohrožení umělecké svobody, jiní chtějí dokonce opustit zemi. A někteří zase hledí do budoucnosti bez velkých starostí," shrnul dosavadní reakce Thomas Trenkler z liberálního vídeňského deníku Der Standard.

"Pokud se krajní pravice dostane k moci, je odchod jistě silným signálem," uvedla spisovatelka Elfriede Jelineková, která je už léta trnem v oku Svobodných. Sama však prý "emigrovat" nechce, poopravila první zprávy rakouských medií.

"Malovat něco takového na zeď je výsměch těm, kteří za nacistů skutečně museli uprchnout," prohlásila.

Odejít z Rakouska nehodlá ani malíř Hermann Nitsch. "To by pro takovou vládu byla moc velká čest," prohlásil. Tři roky Svobodných ve vládě by však podle něho uvrhlo Rakousko o patnáct let zpátky.

"Kdo jde s nimi, ten se zašpiní. A kdo umožní, že dostanou vládní moc, ten pošpiní celou zemi," varuje před Svobodnými jeden z nejúspěšnějších rakouských spisovatelů Michael Köhlmeier. Proti vládní koalici lidovců s haiderovci protestují i další umělci v otevřeném dopise šéfovi lidovců Wolgangu Schüsselovi.

Podepsali ho například ředitel vídeňského Burgtheateru Klaus Bachler, obchodní ředitel Salcburského festivalu Hans Landesmann, herečky Erika Pluharová a Andrea Eckertová, nakladatel Hubertus Czernin, bývalý ministr vědy Rudolf Scholten, spisovatelé Gerhard Roth, Doron Rabinovici a Robert Schindel.

"Každý člověk má právo se mýlit. Prokažte, že jste vlastenec," vyzývají Schüssela.
Umělecký šéf Salcburského festivalu Gérard Mortier už minulý týden v bulvárním týdeníku News oznámil, že pokud haiderovci vstoupí do vlády, odejde z Rakouska. Vlám Mortier se obává, že by nemohl realizovat své záměry.

I šéf Vídeňského festivalu, švýcarský režisér Luc Bondy, hodlá opustit rakouskou metropoli, pokud tamní kultura padne do rukou Svobodných.

Odchod z Vídně zvažuje i světoznámý nizozemský designér Victor Horsting, který na Univerzitě užitých umění vede mistrovskou třídu. Horsting chce složit profesuru, protože neumí sloučit se svým svědomím, aby byl zaměstnancem státu, kterému vládnou Svobodní.

"Rakousko neopustí jen dobří lidé, obtížnější bude za těchto okolností i znovuobsazení profesur," soudí rektor univerzity Gerald Bast. Horstingovo dilema označil za "vážný varovný signál".

Jiní Rakušané vidí paralely s érou prezidentování Kurta Waldheima, kterého si roku 1986 zvolili takříkajíc "na truc", ač coby generální tajemník OSN tajil svou minulost důstojníka wehrmachtu. "My si volíme, koho chceme my," stálo tehdy na plakátech jeho lidovců.
"Řeknu vám, že ve srovnání s tím, co teď politicky přijde, byla Waldheimova éra peříčko," namítá ředitel vídeňské Státní opery Ioan Holender, který se obává demagogie a populismu v kulturní politice budoucí vlády.

"Svobodní jsou katastrofa, vrchol nekompetentnosti v kulturních otázkách, jako ideologové nemají obdoby. Když jim umělec nebude po chuti, obratem mu seberou peníze," varuje ředitel divadla Josefstadt ve Vídni Helmuth Lohner.

Významný romanopisec a esejista Gerhard Roth předpovídá, že Haider kvůli publicitě některé umělce finančně podpoří: "Jen ať lidi vidí, že Haider je velkorysý, tolerantní a učenlivý." Mluvčí Svobodných pro kulturu Michael Krüger - jeden z kandidátů na ministra spravedlnosti - se Jelinekové v týdeníku Format veřejně omluvil za to, že Svobodní roku 1995 vylepili plakáty proti "státním umělcům".

"Z dnešního pohledu to samozřejmě bylo chyba, že Elfriede Jelineková byla na těch plakátech. Jelinekové se nikdy nedá vytýkat, že byla státem vydržovanou umělkyní." Krüger však Jelinekové demagogicky upírá schopnost objektivně zhodnotit politickou situaci, protože byla kdysi členkou rakouské komunistické strany.

"Kdo se jednou tak historicky zmýlil jako vy, není samozřejmě imunní vůči nové mýlce." Proti další izolaci haiderovců se zatím vyslovil jen německý dramatik Franz Xaver Kroetz. V Rakousku podle něho nejde o "žádnou hnědou revoluci, ale o zoufalství". Kroetz v rozhovoru s týdeníkem Profil tvrdí, že i "poslední blbci" volí Haidera "jako poslední únik ze zničené buržoazní demokracie".

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Mnohé recyklační továrny stále spoléhají na ruční práci.
Čínu zavalily použité baterie z elektromobilů. V recyklaci leží miliardy

Čínské recyklační továrny, které se specializují na likvidaci elektroniky, před sebou mají novou výzvu. V zemi prudce roste prodej elektromobilů, které...  celý článek

Britská premiérka Theresa Mayová (28. června 2017)
Sklíčená Mayová prosila Junckera o pomoc s brexitem, píše německý list

Sklíčená britská premiérka Theresa Mayová prosila předsedu Evropské komise Jeana-Claudea Junckera o ulehčení odchodu Británie z EU, napsal německý deník...  celý článek

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Protitah Katalánců: den před omezením autonomie projednají nezávislost

Katalánští poslanci ve čtvrtek projednají jednostranné vyhlášení nezávislosti na Španělsku. Rozhodlo o tom vedení katalánského parlamentu. Mimořádná schůze se...  celý článek

Grafton Recruitment Praha
Obchodník - barvy pro dřevařský průmysl

Grafton Recruitment Praha
Středočeský kraj
nabízený plat: 25 000 - 50 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.