Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ultrazvuková vyšetření slouží Číňanům k drsné regulaci počtu narozených holčiček

Doporučujeme   10:07aktualizováno  11. května 15:05
V Číně se každý rok narodí o téměř jeden a půl milionu více chlapců než dívek. Potraty za účelem výběru pohlaví dítěte jsou rozšířeny pod vlivem "politiky jednoho dítěte". Jak lze zvrátit trend rostoucího počtu mužů bez nevěst?

V Číně se podle oficiálních statistik každý rok narodí o téměř 1,5 milionu více chlapců než dívek. Ilustrační foto | foto: ČTK

V tradiční společnosti, která pokládá narození syna za nutnou podmínku pokračování rodu a opírá svůj sociální systém o osobní zodpovědnost synů k rodičům, rodiny často upřednostňují syny před dcerami.

Lidé na indickém či čínském venkově potřebují syna, aby se o ně měl kdo starat ve stáří. Podle tamějších tradic být bez syna znamená být ve stáří bez prostředků na živobytí a zdravotní péči.

Být bez syna také znamená být bez vnuků a přerušit linii rodu. Dcera se podle starých tradic stává vlastnictvím rodiny svého manžela a její děti vlastnictvím (a v případě jejího syna pokračováním linie rodu) otce. Dcera se tedy musí starat především o rodiče svého manžela, kteří také do značné míry rozhodují o jejích dětech.

Jinými slovy, rodiče otce často vychovávají a rozhodují o životě vnuků. Navíc jsou ve tradiční společnosti omezené možnosti výdělečné činnosti pro ženy, což dále snižuje vnímanou hodnotu dcer ve srovnání se syny.

Nastoupil ultrazvuk

Setkání zastaralých tradic s novodobou technologií ve formě ultrazvukového vyšetření během těhotenství povzbuzuje nastávající rodiče "počkat si na syna". Ultrazvuková vyšetření dala nastávajícím rodičům možnost zjistit pohlaví jejich budoucího potomka a ukončit těhotenství potratem v případě, že je pohlaví jiné, než chtějí. S rostoucí dostupností ultrazvukových vyšetření na zaostalém venkově v rozvojových zemích se výrazně zvýšila poptávka po potratech v případě, že očekávané dítě je ženského pohlaví.

Když dvě jsou příliš

Potraty za účelem výběru pohlaví dítěte jsou obzvláště rozšířeny v Číně vlivem "politiky jednoho dítěte“.

Potraty za účelem výběru pohlaví dítěte jsou obzvláště rozšířeny v Číně vlivem "politiky jednoho dítěte". Tato čínská "politika" je prospěšná z perspektivy hospodářského rozvoje a zvyšování průměrného životního standardu. Rodičům toužícím po synovi ovšem omezuje prostor pro zkoušení.

Ve městech, kde tradiční upřednostňování synů pomalu slábne díky celkové modernizaci i lepšímu sociálnímu zabezpečení, se politika jednoho dítěte naplňuje důsledně. Na čínském venkově, kde se sociální jistoty stále odvíjejí od práva na půdu a od zodpovědnosti syna, se politika jednoho dítěte uplatňuje mírněji a venkovské rodiny mají povoleno druhé dítě v případě, že první je holčička.

Rostoucí přebytek mužů v Číně

Podle oficiálních statistik se v Číně každý rok narodí o téměř 1,5 milionu více chlapců než dívek. Oficiální statistiky vypovídají, že například roku 2007 se v Číně narodilo 7 milionů chlapců ve srovnání s 5,5 milionu dívek. Výsledný podíl narozených chlapců k dívkám je v posledních letech přibližně 126:100.

ilustrační foto

Rozdíl mezi počtem narozených chlapců a dívek je vysoký zejména na venkově. Předloni se na čínském venkově narodilo téměř o třetinu více chlapců než dívek. Podle oficiálních statistik to bylo 4,3 milionu chlapců ve srovnání s 3,3 milionu dívek, s výsledným podílem narozených chlapců k dívkám přes 130:100.

Novým zjištěním, které vychází z podrobných studií čínských a zahraničních vědců, je, že přebytek chlapců je obzvláště vysoký na venkově při druhém a třetím narozeném dítěti v rodině. Při prvním porodu, s povolením zkusit to znovu později v případě, že se narodí holčička, se na čínském venkově rodí 107 chlapců na 100 dívek. Tento podíl je podobný hodnotám měřeným v jiných rozvojových zemích.

Čínští nastávající rodiče však neponechávají pohlaví dítěte náhodě před druhým a zvláště pak třetím porodem (který už s sebou většinou nese pokutu za porušení politiky jednoho dítěte). U druhého dítěte v rodině je na čínském venkově poměr narozených chlapců k dívkám 150:100, a při třetím dokonce 160:100. V šesti čínských provinciích se při druhém a třetím dítěti rodí více než dvojnásobek chlapců, podíl přesahuje 200 narozených chlapců ke 100 narozeným dívkám. Na venkově v okolí města Pekingu přichází na svět v případě třetího dítěte v rodině dokonce trojnásobně více chlapců než dívek.

Obavy z budoucnosti

Sociologové předvídají růst násilí a militantních projevů, únosy a kriminální obchod se ženami.

Dalším novým zjištěním je, že s rostoucí dostupností ultrazvukových vyšetření na venkově se rozdíl v počtu narozených chlapců a dívek stále prohlubuje. Urbanizace a modernizace života ve městech sice zmírňují vliv starých tradic, ale ne dostatečně výrazně na to, aby zvrátily celkový trend rostoucího podílu narozených chlapců k dívkám.

Chlapci se v tradiční společnosti rovněž těší větší pozornosti rodičů i prarodičů z otcovy strany. Chlapec má lepší šanci než dívka, že se mu dostane potřebné výživy, podnětů k vývoji a včasného lékařského ošetření v případě potřeby, zvláště když se za lékařskou péči platí. Statistiky potvrzují, že na rozdíl od západních zemí některé rozvojové země vykazují výrazně vyšší novorozeneckou úmrtnost u dívek než chlapců. Podle oficiálních statistik byla v roce 2007 v Číně úmrtnost dívek během prvního roku života dvakrát vyšší než úmrtnost chlapců. Na čínském venkově zemřelo během prvního roku života dokonce třikrát více dívek než chlapců.

Odhady současného přebytku chlapců a mužů mladších 20 let se v Číně pohybují v rozmezí 25 milionů (podle oficiálních statistik) a 32 miliony podle nově uveřejněných studií. Přibližně 30 milionů dívek a žen mladších 20 let tedy Číně chybí. Tento schodek se rovná téměř dvěma třetinám všech dívek a žen mladších 20 let v Evropské unii.

Jakým způsobem si nadpočetní chlapci, pro něž nebudou nevěsty, vytvoří nebo nahradí rodinný život, se v Číně stává závažnou společenskou i politickou otázkou. Sociologové předvídají růst násilí a militantních projevů, únosy a kriminální obchod se ženami. Zpravodajství z čínského venkova občas odhalí případy, které nasvědčují tomu, že únosy mladých žen za účelem svatby s čínským manželem se již objevují na území Číny a i v sousedním Vietnamu.

Zákazy ani porodné nezabírají

Čínská vláda se snaží potlačit vliv zastaralých tradic a omezit zneužívání ultrazvukových vyšetření a potratů k výběru pohlaví dítěte. Vládní nařízení zakazují klinikám a nemocnicím poskytování ultrazvukových vyšetření a potratů za účelem výběru pohlaví dítěte. Zákazy ultrazvukových vyšetření a potratů však selhávají a nebezpečný trend rostoucího podílu chlapců k dívkám se zatím nedaří zvrátit. Ultrazvuková vyšetření a potraty jsou totiž přitažlivým zdrojem zisku pro soukromá "ultrazvuková střediska“ i nemocnice. Často se doporučuje přísnější uplatňování vládního zákazu. Jenže to v soukromí ordinace není dost dobře proveditelné.

Selhává i zavedení porodného při narození dívky na venkově. Z pohledu venkovanů je budoucí finanční a společenská hodnota syna mnohem vyšší.

Ekonomové namítají, že problém nerovnováhy mezi pohlavími je pouze dočasný, protože nedostatek žen v budoucnosti zvýší jejich "tržní hodnotu“. To znamená, že v budoucnosti by rodiče dívek na vdávání třeba mohli od ženicha požadovat peníze a dary, což by v jejich očích mělo zvýšit hodnotu, a tedy přijatelnost narození dcery. V rozhodování nastávajících rodičů se však pojetí ceny jako výslednice nabídky a poptávky zatím neprojevuje a může trvat dlouho, než by se projevilo.

vyšší hodnota

Selhává i zavedení porodného při narození dívky na venkově. Z pohledu venkovanů je budoucí finanční a společenská hodnota syna mnohem vyšší.

Kde nepomohou ani zákazy, ani tržní síly, tam se nejlépe uplatní politika založená na podrobné analýze příčin problému: Co vede rodiny k upřednostňování synů a jak snížit vnímanou hodnotu synů a zvýšit vnímanou hodnotu dívek? Hodnotou synů je z velké části budoucí sociální jistota rodičů. Řešení by tedy mělo zahrnovat změnu sociálního systému. Jednou z možností je začít měnit tradice a převádět povinnost péče o rodiče i na dcery. Avšak měnit tisícileté tradice je obtížné. Na venkově si navíc ženy těžko hledají placenou práci a finanční prostředky pro pomoc zestárlým rodičům.

Praktičtější cestou snížení závislosti rodičů na synech je uzákonit ochranu proti absolutní chudobě (třeba ve formě základních sociálních dávek a minimálního starobního důchodu) a nejzákladnější zdravotní péči zdarma pro chudé.

Co dává jistou naději

V Číně existuje určitá naděje, že počty mužů bez nevěst se ustálí dříve, než dojde na katastrofické scénáře. Čínská sociální politika se totiž shodou okolností pomalu začíná posunovat směrem k poskytování základních sociálních jistot státem. Sociální dávky pro chudé (tedy pro ty, kteří mají příjem včetně hodnoty vyprodukovaných potravin nižší než v přepočtu 10 Kč na den) se již zavádějí a na venkově letos vzrostly na průměrných 5–10 Kč na den v rámci současného vládního protikrizového stimulu. Základní zdravotní péče má být poskytována všem na základě potřeby během příštích 5–10 let.

O zavedení minimálního starobního důchodu pro chudé občany v důchodovém věku se začíná diskutovat. Pokračující rychlé zvyšování průměrné životní úrovně, zlepšující se možnosti profesionálního uplatnění žen a celkový pokrok by navíc měly postupně zmírňovat zájem a závislost rodičů na synech a také snižovat celkovou porodnost podobně, jako k tomu došlo v dějinách západní společnosti.

Průzkumy naznačují, že v čínských velkoměstech se již preference rodičů mění směrem k rovnosti pohlaví a k nižšímu počtu dětí v rodině. Dokonce už i bezdětný život se v čínských velkoměstech stává přijatelnou alternativou. "Politika jednoho dítěte“ tak snad v dohledné době ztratí svůj původní smysl zamezení nekontrolovatelného růstu čínské populace.

I my máme své problémy

Palčivé otázky rodinné politiky nejsou ani zdaleka výsadou Číny a ostatních rozvojových zemí. Česká republika, spolu například s Japonskem, trpí příliš nízkou porodností. Porodnost se zdá příliš nízká zejména u vzdělaných žen. Nízká porodnost má neblahý vliv například na finanční udržitelnost penzijního systému a na dostupnost základních sociálních služeb.

co dál?

Průzkumy naznačují, že v čínských velkoměstech se již preference rodičů mění směrem k rovnosti pohlaví a k nižšímu počtu dětí v rodině.

V Japonsku zatím rodinná politika naprosto ignoruje jádro problému. Japonská vláda marně nabádá ženy k tomu, aby byly zodpovědnými členkami národa a rodily děti. Marně se japonští politici vyjadřují, že ženy mají plnit svou přirozenou funkci "rodicích strojů“. Ženy v Japonsku si stěžují na tisícileté tradice, které je nutí zasvětit svůj život péči o muže a děti, a na nedostatek kvalitních služeb pro děti, které ženám po porodu znemožňují smysluplné zaměstnání i rovnoprávné postavení v rodině.

Česká rodinná politika rovněž neodpovídá potřebám doby a zejména potřebám matek. Povzbuzení porodnosti prostřednictvím porodného a dětských příspěvků není optimální. Zvláště u vzdělaných žen, pro které tříletý výpadek ze zaměstnání znamená obrovskou ztrátu pro budoucí profesionální uplatnění i příjem, porodné a finanční příspěvky nepříliš ovlivní rozhodování o mateřství a rodičovství. Podrobná analýza by ukázala, že třeba zajištění dostupných a kvalitních služeb pro děti (doprovázených dotacemi pro nízkopříjmové rodiny) by bylo mnohem účinnějším a ze strany státního rozpočtu možná i levnějším řešením.

Mezinárodní výzkum navíc jednoznačně prokázal, že kvalitní služby a podnětné prostředí pro batolata a děti předškolního věku mají pozitivní vliv na jejich budoucí vzdělání a život (včetně nižší pravděpodobnosti budoucí asociální či kriminální činnosti). Všeobecně dostupné kvalitní služby pro děti by tedy mohly přispět nejen k velikosti, nýbrž i ke kvalitě nastupující generace.

Perex a mezititulky jsou redakční

o autorce: hana brixi

Autorka vystudovala fyziku na Masarykově univerzitě v Brně, ekonomii a veřejnou politiku na Univerzitě Princeton a finance na MIT (Cambridge, Massachusetts). Pracuje ve Světové bance a jako poradkyně pro Světovou zdravotnickou organizaci a Dětský fond OSN. Publikovala například knihu Government at Risk (Oxford University Press).

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Miss America 2014 Nina Davuluri. Někteří Američané ji šmahem odsoudili jako...
ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor Svatého otce. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Sbohem, Kavárno... (Za ilustrační snímek byl zde použit záběr, na němž se 4.
Sbohem! Editor Kavárny on-line Josef Chuchma se loučí

K třicátému červnu 2013 byla uzavřena dosavadní existence Kavárny on-line, která vznikla z mé iniciativy, coby editora "papírové" Kavárny v MF DNES. Chtěl...  celý článek

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve
ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V bublině žije i Václav Klaus. To jsou témata...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.