V Brně Press-Kristensen, expert Dánské ekologické rady, zkoumal vzduch již letos v únoru (více čtěte zde). Nyní podobné testování provedl i v hlavním městě. Výsledky byly podobně špatné.
„V Praze a Brně jsem doposud naměřil významně vyšší znečištění ultrajemným prachem než na srovnatelných lokalitách v Berlíně nebo v Kodani. Jde o míru znečištění, která může představovat významné bezpečnostní riziko,“ uvedl Press-Kristensen na pondělní tiskové konferenci pořádané Dánským velvyslanectvím.
Prachové částice, které měřil, nejsou viditelné okem a meteorologické stanice je běžně neměří.
„Měřili jsme velice jemné prachové částice, které jsou zhruba 500 až 1000krát menší než je průměr lidského vlasu. Vznikají typicky ve spalovacích motorech automobilů a jejich významným zdrojem ve městech jsou vozidla s dieslovými motory,“ vysvětluje Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.
Dánský expertKaare Press-Kristensen je odborník Dánské ekologické rady, který deset let přednášel problematiku znečištění ovzduší na Dánské technické univerzitě. Pomocí speciálního přenosného přístroje P-Trak měřil znečištění na mnoha místech Dánska, ale také v evropských městech. |
Kvůli miniaturní velikosti jsou částice ještě nebezpečnější. Zatímco větší prachové částice se zachytí v dýchacím ústrojí, ty ultrajemné pronikají až hluboko do plic. Mohou se tak dostat do různých částí lidského organismu a podílet se na vzniku vážných chorob, zejména srdce a cév, včetně úmrtí na srdeční infarkt nebo mozkovou mrtvici.
Ovšem není Praha jako Praha. Nejkritičtější úroveň zamoření byla naměřena na nádražích a autobusových zastávkách. Ale například v parcích byla situace výrazně lepší. Jen pro představu: na louce na předměstí Kladna přístroj naměřil 1 590 částic na centimetr krychlový, zatímco na pražském autobusovém nádraží to bylo ve stejném objemu až 110 500 částic.
Do centra jen s nízkoemisní povolenkou
Česká města přitom mají nástroj, jak znečištění ovzduší omezit. Zákon jim umožňuje zavádět nízkoemisní zóny, do nichž by mohla vjet pouze auta označená zvláštní nálepkou značící, že vůz do vzduchu nevypouští příliš mnoho škodlivin. Do praxe však nízkoemisní zóny dosud nikde zavedeny nebyly.
Jak bude zóna fungovat?Do chystané nízkoemisní zóny v Praze se bude moct vjet jen s plaketou, kterou zakoupí řidiči kdekoliv v Česku na úřadě obcí s rozšířenou působností, a to bez ohledu na to, kde je auto přihlášeno. Pro plaketu si řidiči budou moci dojít s velkým technickým průkazem. Vyjít má na 80 korun. Ministerstvo životního prostředí předpokládá, že výzva se vyhlásí v posledním čtvrtletí tohoto roku. Program bude postaven na finanční spoluúčasti příjemců. Část peněz tak poskytne obec nebo město a druhou částí přispěje Státní fond životního prostředí. Ve světě jsou nízkoemisní zóny zavedeny v Rakousku, Belgii, Dánsku, Řecku, Maďarsku, Itálii, Nizozemsku, Norsku, Portugalsku, Švédsku a Velké Británii. Platí rovněž v řadě německých měst. Právě německý model byl předlohou toho pražského. Jedinou odlišností je, že v Praze budou muset mít plaketu i motocykly, mopedy a skútry. Zdroj: ČTK |
Zatím nejblíže k tomu má právě Praha. Současní radní předběžně přislíbili, že zavedení nízkoemisních zón bude schváleno do konce tohoto roku. Zóny by pak začaly platit od ledna 2016. Jeden rok totiž bude přechodné období (více čtěte zde).
Motivovat města k zavádění zón se pokouší i Ministerstvo životního prostředí, které proto vyhradilo dotace ve výši 100 milionů korun. Se starosty měst, kteří projeví zájem, ministerstvo bude jednat o přesné podobě programu nízkoemisních zón.
„O společné jednání ohledně programu na podporu zavádění nízkoemisních zón je zájem. Zatím se přihlásily například město Přerov, obce Modřice u Brna a Hrušovany u Chomutova nebo sdružení Auto*Mat,“ řekla mluvčí ministerstva Jana Taušová. Další zájemci se mohou hlásit do 20. září.
Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu z roku 2011 byl v Praze podíl silniční dopravy na emisích oxidů dusíku 68 procent, na emisích benzenu 63 procent a na emisích benzo(a)pyrenu 71 procent. Podíl silniční dopravy na emisích látek PM10 činil 95 procent.
Hranice a objízdná trasa plánované nízkoemisní zóny v Praze
Nasedněte na kola, radí Dán
Ani nízkoemisní zóny však české měšťany samy o sobě nespasí. Dalším v Dánsku osvědčeným nástrojem pro čištění ovzduší je zavádění prachových filtrů u vozidel s dieslovým motorem, například u autobusů, nákladních vozidel nebo stavební mechanizace.
Nejúčinnější řešení je však podle Press-Kristensena nasnadě: místo aut by lidé ve městech měli nasednout na kola. „Když jsem přijel do Prahy, byl jsem velmi překvapený, že nevidím skoro žádné cyklisty. V Dánsku je jich více než aut, je to běžný dopravní prostředek. Tady v pražských ulicích ale chybí,“ podivuje se.
A přitakává i jeho krajan Lars Kjellberg, zástupce dánského velvyslance v České republice. Za příklad dávají oba Dánové své vlastní hlavní město. „Kodaň a další dánská města podporují maximální využití městské cyklistiky. Cyklisté totiž nejen pravidelným pohybem pracují na udržení svého zdraví, ale omezuje se také počet automobilů ve městě,“ říká Kjellberg.
