Ostatní radnice si hlavně pochvalují, že kamery dokážou odhalit předávku drog, kolaps seniora či stopovat pachatele a navíc působí preventivně.
„Koncem minulého roku jsme zahájili další etapu rozvoje, jež má být dokončena v roce 2018. Rozšíříme kamerový systém na území obvodu Plzeň 1 včetně dvou panoramatických kamer a dále přibudou jednotlivé kamery v různých městských částech,“ potvrzuje trend Josef Brůha ze Správy veřejného statku Plzeň. Tím se zvýší počet kamer v západočeské metropoli na 150.
Kolik je kamerPraha - 2 000 (strážníci využívají 4 500 kamer, například i dopravního podniku). Brno - 130 kamer (strážníci využívají 300). Liberec - 38 kamer Hradec Králové - 55 kamer Ústí nad Labem - 171 kamer České Budějovice - 35 kamer Olomouc - 51 kamer (včetně mobilních) Zlín - 63 kamer Pardubice - 48 kamer Ostrava - 285 (až 390 včetně dopravních) Plzeň - 131 kamer Opava - 15 kamer |
Modernější kamery chtějí i v Olomouci, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Českých Budějovicích, ve Zlíně a dalších šesti největších městech, které MF DNES oslovila.
„S obměnou a doplněním kamer počítáme v nejbližší době na Riegrově náměstí a zejména na všech významnějších křižovatkách Gočárova okruhu,“ upřesňuje Magdaléna Vlčková, mluvčí Hradce Králové.
„Je to dáno třeba požadavky občanů či místních samospráv a v neposlední řadě také novými stavbami a nutným dozorem nad nimi. Například vloni dokončenou okružní křižovatkou Koruna, novým sportovním zařízením nebo relaxačním parkem,“ doplňuje Vlčková.
Pardubice počet městských kamer takřka zdvojnásobí - na pětaosmdesát. To Brno připravuje projekt většího kamerového dohledu ve Velkém Špalíčku, na Ústředním hřbitově či v části Bystrc.
„Policisté si od nás vyžádají okolo 400 hodin záznamů měsíčně. Víme, že to nezřídka pomůže i k dopadení pachatelů závažných trestných činů, jako jsou například vraždy,“ obhajuje smysl kamer mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem.
Kamery chrání i památky
Tuzemská města využívají v ulicích desítky, maximálně stovky kamer. To Praha je úplně jiná liga. V jejím případě je řeč o tisících. Do systému je totiž připojeno třeba i patnáct set kamer, které má ve stanicích metra a podzemních vestibulech dopravní podnik. Městská policie v Praze je může samozřejmě využívat také.
Ostatně kamery v hlavním městě nestřeží jen křižovatky či riziková místa, ale také památky. Například všechny barokní sochy na Karlově mostě jsou pod bedlivým dohledem. Stejně jako orloj na Staroměstském náměstí či socha sv. Václava na Václavském náměstí. Na okrajích metropole se kamery často zaměřují na oblasti, kde je četnější kriminalita – například na parkovištích.
„Strážníci nejčastěji využívají kamerový systém k monitorování přestupkové či trestné činnosti oznámené občany a následně k navedení policejních hlídek. Také díky nim kontrolují lokality s výskytem závadových osob, parkoviště, vstupy do obchodních center a podobně,“ upřesňuje mluvčí městské policie v Praze Irena Seifertová.
30. září 2015 |
Podle ní by strážníci hlavně uvítali, kdyby magistrát vyměnil staré analogové kamery. Za dnešními technologickými možnostmi totiž značně pokulhávají. A právě na to se Praha chystá. Ještě letos by mělo v jejích ulicích, které jinak střeží přes čtyři tisíce kamer, přibýt dalších dvacet a právě ty analogové mají být nahrazeny novými digitálními s vysokým rozlišením. A investici rozjíždí i pražský dopravní podnik, který doplní kamery zejména kvůli ochraně technického zázemí a technologií nutných pro provoz metra.
Raději investovat do strážníků
Rozšiřování kamerových systémů, které města obvykle považují za pozitivní, zároveň vyvolávají kritiku, že až příliš a někdy zbytečně narušují soukromí lidí.
„Bezpečnostní význam kamer je často přeceňován a jiná opatření by byla efektivnější. Vhodnější by bylo třeba investovat do většího počtu strážníků v ulicích. Pořizovací i provozní náklady na kamerový systém jsou totiž obrovské,“ řekl přednedávnem MF DNES Jan Vobořil z neziskové organizace Iuridicum Remedium.
Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) upozorňuje, že všichni provozovatelé bez výjimky musí dodržovat práva osob na soukromí či ochranu osobnosti. Ostatně provozovatelé musí kamerové systémy u tohoto úřadu registrovat. A nejen to.
Velký pozor si musí dát město či policie jak při uchovávání záznamů z kamer (zpravidla jeden měsíc), tak při jejich případném zveřejnění. „Jsme si vědomi, že důsledná anonymizace záznamů se stává velmi obtížnou, ne-li nemožnou. Jejich zveřejňování by proto mělo být policií důsledně posuzováno, protože je zjevné, že zveřejněním často dochází k závažnému zásahu do práv soukromého i osobního života,“ upozorňuje mluvčí úřadu Tomáš Paták s tím, že nemusí jít jen o práva pachatele, ale lidí, kteří jsou při jeho činnosti natočeni také.
