Kdyby chtěli řidiči mezi zpomalovacími pruhy zrychlit, na dalším by si nejspíš poničili auto. "Neodpovídají normě. Ta nařizuje sklon nájezdu maximálně deset procent. My jsme naměřili o pět víc," uvedl Vojtěch Razina ze společnosti Acta Non Verba, na kterou se obrátili obyvatelé ulice, kteří přes retardéry musí denně přejíždět.
Vadí jim také nesmyslná investice do tolika zpomalovacích prahů, kterou platila radnice Prahy 5. Zjistit, kolik jejich výstavba stála, se jim ale nepodařilo. "Před dvěma měsíci jsme na radnici odeslali dotazy, kdo to povolil, proč to povolil, kolik to celé stálo a jestli k tomu byla vypracována nějaká studie," říká Razina.
Radnice společnosti odpověděla, že zpomalovací pruhy vznikly na základě žádosti Domova pro zrakově postižené Palata, který je poblíž. "Žádost ale nepřiložili a ohledně ceny nás odkázali na Technickou správu komunikací," dodává Razina.
Odtud přišla odpověď, aby se zeptali Prahy 5. Mluvčí Technické správy komunikací Tomáš Mrázek však MF DNES cenu sdělil.
"Zpomalovací pruhy se na silnici objevily v rámci opravy povrchu ulice za 50 milionů," uvedl Mrázek.
Jednotlivě postavené retardéry vyjdou levněji
Pokud se však podobné retardéry stavějí samostatně, jeden vyjde na 300 až 600 tisíc. Rekonstrukce tak mohla být levnější nejméně o 2,1 milionu.
Společnost Acta Non Verba existenci retardérů spojuje i s tím, že nedaleko bydlí šéf investiční skupiny Penta Marek Dospiva. Ten prostřednictvím svého mluvčího ovlivňování dopravy poblíž svého domu ale označil za nesmysl.
Podle místostarosty Prahy 5 Jiřího Vejmelky opravu ulice a stavbu retardérů schválila bývalá rada ještě před volbami. "Nechám si od úředníků zjistit, proč to tam takto vypadá a co se s tím dá dělat. Můj názor je takový, že retardérů je nesmyslně moc. Stačily by dva," říká Vejmelka.
Ředitel domova pro nevidomé Jiří Procházka si však retardéry chválí. Podle něj auta jezdí pomaleji a snížil se i počet nehod.
