Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bez Ruska bychom zbankrotovali, myslí si ukrajinský premiér Azarov

  17:59aktualizováno  18:31
Podle ukrajinského premiéra Mykoly Azarova by bez finanční pomoci z Moskvy čekal Ukrajinu bankrot a sociální kolaps. Opozici následně vzkázal, že ji nenechá destabilizovat zemi. Z nátlaku na ukrajinskou vládu pak Západ obvinil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Ukrajinský premiér Mykola Azarov. | foto: AP

"Co by čekalo Ukrajinu? Odpověď je zjevná: bankrot a sociální kolaps. Takový novoroční dárek by v takovém případě čekal Ukrajince," prohlásil Azarov na zasedání vlády. Obhajoval při něm úterní dohodu prezidenta Viktora Janukovyče s ruským protějškem Vladimirem Putinem, píše server BBC. Oba prezidenti se v Kremlu domluvili na snížení ceny ruského plynu a na tom, že Rusko koupí ukrajinské dluhopisy za 15 miliard dolarů (více o dohodě se dočtete zde).

Vývoz ropy

Rusko v prvním čtvrtletí příštího roku sníží vývoz ropy do evropských zemí včetně České republiky, posílí naopak export suroviny do Číny. Dodávky ruské ropy do České republiky by měly klesnout o 14 procent na 0,88 milionu tun z 1,025 milionu v letošním čtvrtém čtvrtletí. Těžba ropy a plynu je klíčovým odvětvím ruské ekonomiky a představuje důležitý zdroj příjmů pro státní pokladnu. Zdanění energetického sektoru v současnosti zajišťuje téměř polovinu státních příjmů.

Zdroj: ČTK

Azarov také odtajnil některé detaily dohody. Má platit už od 1. ledna do vypršení kontraktu v lednu 2019. To podle něj "dovolí opět oživit hospodářský růst Ukrajiny". Azarov následně pochválil i ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, který podle něj vyjednal "výjimečně příznivé podmínky úvěrování", jenž umožní realizovat rozsáhlé modernizace hospodářství.

Agentura Reuters navíc s odvoláním na nejmenovaný zdroj z ruského plynárenského monopolu Gazprom ve středu napsala, že dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou možná doprovodily neveřejné klauzule. Ty se podle tohoto zdroje drží v tajnosti kvůli obavám z pouličních protestů v Kyjevě.

Azarov neopomněl zkritizovat přístup opozice, jejíž počínání podle něj může pouze destabilizovat zemi. Opozice však nadále pokračuje v blokování parlamentu. Ten ve středu jednal jen několik minut a následně předseda Volodymyr Rybak zasedání ukončil. Otázkou tak zůstává, jak dopadne čtvrteční jednání poslanců, kteří by měli projednávat klíčový návrh rozpočtu na příští rok.

Opozici ve středu opět podpořila také vězněná ukrajinská expremiérka Julija Tymošenková. Ta v rozhovoru pro německý tisk vyzvala k pokračování protestů. "Země stojí na rozcestí mezi krutou diktaturou a návratem do Evropy. Mezi hřbitovem a obrodou, " prohlásila Tymošenková.

Lavrov kritizuje nátlak Západu

Na úterní dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou už stačily reagovat také zástupci západní mocností. Staronový německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier se například nechal slyšet, že "je skandální, jak Rusko využilo tíživé hospodářské situace Ukrajiny, aby jí zabránilo podepsat asociační dohodu s Evropskou unií".

Barack Obama pak prostřednictvím mluvčího Bílého domu Jaye Carneho vzkázal, že "Ruská výpomoc neřeší obavy desetitisíců Ukrajinců, kteří protestují v kyjevských ulicích". Zároveň pak vyzval ukrajinskou vládu, aby východisko z krize hledala v dialogu se zástupci protestujících.

Bylo jen otázkou času, než se ke kritickým poznámkám Západu vyjádří zástupci Ruska. Ve středu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov obvinil Západ z "neskrýváného nátlaku na současnou ukrajinskou vládu", kterou prý zahraničí tlačí k přidružení k Evropské unii namísto sblížení s Ruskem.

Kyjevské protesty

"V té samé výzvě (o dialogu s opozicí) je obsažen vnitřní rozpor, když suverénnímu státu upírají právo samostatně vyřešit situaci a působit v souladu s vlastními zákony a národními zájmy," dodal Lavrov, podle kterého je ruské stanovisko k situaci vyjádřením respektu k suverenitě Ukrajiny.

"Počítáme s tím, že Ukrajině se podaří překonat nahromaděné problémy, přičemž tak udělá v ústavním, právním rámci, a přijme vlastní rozhodnutí." Ačkoliv Západ obviňuje Kreml, že přiměl Kyjev k odvrácení od EU hrozbami obchodních sankcí, Lavrov zdůrazňoval, že Rusko v rámci vlastního "euroasijského" integračního projektu "nikomu nic nevnucuje" (více o projektu Euroasijské unie se dočtete v boxu)

Ukrajinská média jsou rozpolcená

Na klíčovou dohodu obou zemí reagují také tuzemská i zahraniční média. Podle agentury Reuters dává dohoda s Moskvou ukrajinské vládě a Janukovyčovi "jistý prostor nadechnout se v zápasu s ekonomickými problémy země". Reuters pak připomíná, že dohoda má i své stinné stránky v podobě "rozhněvání demonstrantů z řad opozice, kteří na kyjevském náměstí Nezávislosti čtvrtý týden požadují odstoupení prezidenta i vlády" (více o demonstracích čtěte zde).

Ukrajinská média na dohodu reagují pochopitelné podle toho, zda se kloní na stranu opozice, nebo současné vlády. Proopoziční televizní stanice TVi uvedla, že "dohoda je rozhodujícím krokem v boji o vliv na Ukrajině mezi západem a Ruskem".

Euroasijská unie

Projekt Euroasijské unie zatím Moskva rozvíjí s Běloruskem a Kazachstánem, Lavrov však ve středu uvítal snahu Arménie a Kyrgyzstánu zapojit se. Projekt Euroasijské unie však prý není protiváhou k Evropské unii, Moskva je podle Lavrova "připravena pracovat nad sladěním" s přístupy EU, aby v budoucnu mohla s tímto "strategickým partnerem" vytvořit "jednotný hospodářský a humanitární prostor od Atlantiku k Tichému oceánu", "bez dělících linií v Evropě" a bez "falešných voleb s námi či proti nám".

Soukromá televize ICTV vlastněná miliardářem Viktorem Pinčukem je v souvislosti s podepsáním dohody pesimistická. "Největší obavy opozice, protestujících a expertů se naplnily," uvedla televize ve svém zpravodajském bloku. Za pravdu jí dává i proevropská stanice 5 Kanal, podle které si "Moskva koupila strategickou a geopolitickou loajalitu Ukrajiny".

Zcela jiný tón nasadila státní média. Televizní stanice UT1 ocenila, že lídři obou zemí neprobírali případné přičlenění Ukrajiny do Euroasijské unie, ale soustředili se výhradně na otázku ceny plynu a finanční půjčky.

Ruská média se pak bezvýhradně shodují na pozitivním dopadu uzavřené dohody a považují ji za jasný triumf. Stanice Rossiya 1 TV například uvedla, že "se nejedná jen o největší zprávu dne, ale o vůbec nejdůležitější zprávu roku". Pochybnosti pak podle ruských politických komentátorů panují nad smyslem půjčky pro samotnou Ukrajinu. "Peníze pomohou Ukrajině zmírnit finanční nedostatek v rámci následujících dvou let. Problém ukrajinské ekonomiky se tím však dlouhodobě nevyřeší," napsal například ruský ekonom Alexander Morozov, kterého cituje server BBC.

Zásah policie proti demonstrantům v Kyjevě (11. prosince):







Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.