Prokyjevští demonstranti mávají ukrajinskými vlajkami na shromáždění ve...

Prokyjevští demonstranti mávají ukrajinskými vlajkami na shromáždění ve východoukrajinském Doněcku (17. dubna 2014). | foto: Reuters

Kyjev kývnul na decentralizaci státní správy a posílení ruštiny

  • 106
Ukrajinský úřadující prezident Oleksandr Turčynov a premiér Arsenij Jaceňuk v televizním prohlášení slíbili decentralizaci moci a zvláštní postavení ruštiny v nové ústavě. Doufají, že to oslabí vření na ruskojazyčném východu země, který zachvátilo povstání proruských separatistů.

"Ukrajinská vláda je připravena provést ústavní reformu, která poskytne širší pravomoci regionům (...). Souhlasíme s udělením zvláštního postavení ruštině a zaručujeme ochranu tohoto jazyka," řekl Jaceňuk, doprovázený Turčynovem. "Chceme, aby na Ukrajině zavládla shoda (...). Naše vláda je vládou Doněcka, Lvova, Luhanska i Simferopolu. Jsme schopni zachovat ukrajinský stát," dodal.

Dokument o přenesení části pravomocí na regiony přijala vláda na mimořádném zasedání v noci na pátek. V následujících měsících budou zástupci vlády a dalších státních orgánů po boku představitelů regionů diskutovat o tom, jakým způsobem by se měla tato změna odehrát.

Krize na Ukrajině

Zvažovat možné alternativy budou moci až do 1. října, na kdy vláda stanovila nejzazší možný termín. Informoval o tom tiskový odbor vlády na svých webových stránkách. Na zřetel má být přitom brán i názor místních orgánů a různých lokálních sdružení, akademiků, ale i zástupců podnikatelských svazů. Po ukončení této fáze by měly na ústavní reformě začít pracovat zákonodárci.

Jak přesně by takováto diskuze o decentralizaci státní správy měla vypadat, však vládní dokument neříká. Ukrajinská vláda již dříve zdůraznila potřebu najít v tomto ohledu všeobecnou shodu.

Kromě posílení vlivu regionů by do budoucna neměli být gubernátoři jednotlivých oblastí již jmenováni Kyjevem, ale měli by o nich rozhodovat sami lidé v komunálních volbách, uvedly agentury.

Vláda decentralizací čelí nárokům separatistů na východě

Rozhodnutí o budoucím přenesení části pravomocí z Kyjeva na regiony učinila ukrajinská vláda v reakci na separatistické pnutí na východě země.

Část stoupenců Moskvy tam volá buď po federalizaci, nebo přímo po odtržení a připojení k Rusku po vzoru Krymské oblasti a Sevastopolu. Na některých místech proruští ozbrojenci ovládli v minulých dnech sídla místních úřadů.

Ještě v pondělí úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov připustil, že by se mohlo souběžně s prezidentskými volbami 25. května konat také referendum o případné federalizaci země. Vyjádřil přitom přesvědčení, že většina Ukrajinců "podpoří nedělitelnou nezávislou demokratickou a jednotnou Ukrajinu".

S výjimkou tohoto Turčynovova výroku nicméně ukrajinská vláda federalizaci dlouhodobě odmítá s tím, že by v kratším či delším časovém horizontu ohrozila územní celistvost země.

Předložená změna ústavy směrem k decentralizaci státní moci tak má být ústupkem odbojným separatistům na východě ve snaze zmírnit stávající napětí, které si vyžádalo již několik obětí.

Radikálnější část proruských stoupenců se ovšem odmítavě staví i k otázce případné federalizace Ukrajiny a sveřepě trvá na odtržení východních regionů a jejich připojení pod patronát Moskvy.

V této snaze někteří pokračovali, a tak i noci na pátek se na několika místech Doněcké oblasti ozývaly výstřely a výbuchy granátů navzdory dohodnutému mírovému řešení, na němž se usnesli zástupci Ukrajiny, Ruska, Evropské unie a USA v Ženevě (více o tom se dočtete zde). 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video