Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ukrajinská armáda: dinosaurus, který naštěstí zůstal stranou

  13:28aktualizováno  13:28
Působí jako z dob studené války. Masivní hradba valícího se železa v podobě tisícovek těžkých tanků, obrněnců a kanonů. Taková je ukrajinská armáda, papírově mohutná síla, která během uplynulých překotných událostí v Kyjevě naštěstí zůstala stranou.

Ukrajinský tank T-84 | foto: Ukrajinské ministerstvo obrany

Když se v centru Kyjeva minulý týden rozhořely krvavé boje a šokovaný svět dostával zprávy o tom, že ukrajinský prezident Viktor Janukovyč by mohl povolat k potlačení protestů i armádu, řadu vojenských představitelů na Západě i na druhé straně Atlantiku polilo horko. Věděli totiž, že by to mohlo mít katastrofální následky.

Ukrajinští vojáci pokračují v zahraničních operacích NATO a EU

Nervozita ještě sílila, když ukrajinský ministr obrany Pavlo Lebeděv během nejvypjatějších okamžiků se světem prostě odmítal komunikovat. Nebral telefon ani americkému ministru obrany Chucku Hagelovi, který mu chtěl zopakovat žádost, aby armáda nezasahovala. A Hagel něco takového dosud nezažil.

V kuloárech se mluví o tom, že se američtí i další vysocí spojenečtí důstojníci ze zemí NATO rychle snažili zkontaktovat se starými známými či novými vojenskými veliteli na Ukrajině, aby je přesvědčili o tom, že by neměli zasahovat do domácího dění. Ukrajinská armáda se totiž účastnila a účastní prakticky všech misí Aliance a za léta spolupráce si vojáci mezi sebou vybudovali přinejmenším slušné vazby.

Manévry ukrajinského letectva v Nikolajevské oblasti 21. února 2014, na snímku...
Manévry ukrajinského letectva v Nikolajevské oblasti 21. února 2014
Manévry ukrajinského letectva v Nikolajevské oblasti 21. února 2014

Manévry ukrajinského letectva na jihu země 21. února 2014

Zdá se, že "telefonní operace" byla úspěšná. V pátek se nakonec dovolal i šéf Pentagonu Hagel a dostalo se mu ujištění, že armáda se do politiky míchat nebude. Přitom ještě v ten samý den ukrajinské letectvo s letouny Su-25 a cvičnými stroji L-39 Albatros v Nikolajevské oblasti procvičovalo bombardovací operace a střelbu.

Jak by se armáda či spíše různé jednotky skutečně zachovaly, kdyby prezident Viktor Janukovyč skutečně rozhodl o jejich "nějakém" nasazení k potlačení protestů, je otázkou.

Ukrajinské ozbrojené síly

  • Pozemní síly: 73 tisíc vojáků

- 4 000 tanků (T-64, T-72, T-80, T-84)
- 3 000 obrněných vozidel
- 8 000 transportérů
- 1 600 dělostřeleckých systémů
- 400 protiletadlových raketových systémů
- 40 vrtulníků

  • Letectvo: 46 tisíc vojáků

- 42 stíhacích Su-27 (podle odhadů jen 16 bojeschopných)
- 80 stíhacích MiG-29
- 120 bombardérů Su-24 (jen 36 ve službě, zbytek zakonzervován)
- 20 průzkumných Su-24MR
- 36 bitevních Su-25
- 40 transportních Il-76, An-70, An-26
- 48 bitevních vrtulníků Mi-24
- 100 transportních vrtulníků Mi-8/17 (ve službě zhruba 30)

  • Námořnictvo: 15 tisíc vojáků

- jedna fregata třídy "Krivak" (URS Hetman Sahajdačnyj)
- sedm korvet tříd "Grisha, Tarantula a Pauk"
- dvě výsadková plavidla tříd "Polnocny-C a Ropucha"
- čtyři minolovky tříd "Natya a Sonya"
- jedno raketové plavidlo třídy "Matka"
- jedno hlídkové plavidlo třídy "Zhuk"
- jedna ponorka třídy "Foxtrot"
- 80 vrtulníků
- 16 transportních letounů

Zdroj: Military Balance, GlobalSecurity.org

Ačkoliv v porovnáním s dnešním trendem malých, vysoce mobilních a akceschopných jednotek vybavených nejmodernější technikou působí ukrajinská armáda jako prehistorický tvor, stále je to mohutná síla. Hradbu valícího se železa, kterou by bylo těžké jen tak zastavit.

Koncept jako za studené války

Po rozpadu Sovětského svazu patřila ukrajinská armáda k nejsilnějším hráčům nejen v regionu, ale i ve světovém měřítku: 780 tisíc vojáků, přes sedm tisíc obrněných vozidel, 6,5 tisíce tanků a na především na ukrajinském území zůstalo také 2,5 tisíce nukleárních hlavic. Těch se však země záhy dobrovolně vzdala.

Postupem času ukrajinské ozbrojené síly radikálně zeštíhlily na dnešních zhruba 139 tisíc vojáků. Koncepce však podle expertů stále připomíná armádu z dob studené války mezi Východem a Západem. Tedy masivní těžké ofenzivní síly pro klasický frontový konflikt někde ve střední Evropě.

Nejpočetnější jsou pozemní jednotky o síle 73 tisíc vojáků. Páteř tvoří téměř čtyři tisíce tanků, většinou zastaralejších T-64 a rezervních T-72. Ve výzbroji je však také přes 270 novějších T-80 a několik modernějších T-84 "Oplot". K tomu je nutné přičíst také přes tři tisíce obrněných vozidel a na osm tisíc obrněných transportérů. Tisíce kusů jsou však zakonzervovány jako rezerva.

"Drtivá většina výzbroje ukrajinské armády představuje buďto techniku, která byla užívána ještě sovětskou armádou, nebo nepříliš radikální modernizace těchto typů. Samozřejmě jde v řadě případů o výkonné zbraně s velkým potenciálem, ale současně si musíme uvědomit, že zdaleka ne vše bude funkční a bojeschopné," konstatoval vojenský expert a publicista Lukáš Visingr.

Tank T-64 ukrajinské armády

Tank T-64 ukrajinské armády

"Na papíře" se podle něj ukrajinské ozbrojené síly mohou jevit jako velice silné, jejich reálná úroveň ovšem bude poměrně nízká, například jako u balkánských států. V případě nasazení proti demonstrantům by však "valící se železo" bylo prakticky nezastavitelné.

Ukrajina jako zbrojařská velmoc

Ukrajinská armáda těží především z vlastního zbrojního průmyslu, který hrál významnou roli i v éře Sovětského svazu. Jsou to zejména podniky, které produkují tanky, obrněné transportéry a další těžká vozidla. Asi nejznámějším je strojírenský závod v Charkově. Hlavním exportním artiklem Ukrajiny jsou dnes právě tanky a především zmiňovaný T-84 Oplot, který si objednalo například Thajsko.

Kdo teď velí?

Řízením ministerstva obrany je nyní pověřen bývalý náčelník generálního štábu Volodymyr Zamana. Dosavadní ministr obrany Pavlo Lebeděv, který koncem týdne uprchl na Krym, v neděli ze Sevastopolu do Kyjeva vzkázal, že se svého postu nevzdá.

Ukrajinci také modernizují starší typy tanků, třeba T-64, o které má eminentní zájem třeba Demokratická republika Kongo. "Každopádně Ukrajinci už začínají na světovém trhu vážně konkurovat i Rusku, mají ovšem pořád i značné problémy. Třeba Irák si momentálně stěžuje na nízkou kvalitu dodaných ukrajinských obrněných transportérů BTR-4," uvedl Visingr.

Kromě obrněnců Ukrajina zajišťuje údržbu a modernizace některých typů letounů a vrtulníků ze sovětské éry. Samotné ukrajinské vzdušné síly se opírají rovněž o stroje sovětské, potažmo ruské provenience. Páteř tvoří nadzvukové stroje Su-27 a MiG-29, taktické bombardéry Su-24 a bitevní stroje Su-25. Ve výzbroji má letectvo také podle tabulek víc než 150 vrtulníků, včetně bitevníků Mi-24.

Nejméně početné je ukrajinské námořnictvo. Flotilu tvoří 11 válečných plavidel, jedna postarší ponorka třídy Foxtrot a zhruba tři desítky podpůrných lodí.

Ukrajinské Nikolajevské loděnice byly dříve místem, kde se stavěla velká plavidla sovětského loďstva. Dnes se tam realizují zejména zakázky pro zahraniční zákazníky, například Čínu. "Celkově se dá říci, že Ukrajinci pořád hlavně rozvíjejí sovětskou konstrukční školu, mají na to koneckonců zkušenosti a infrastrukturu," uvedl Visingr.

Fotografie

Průzkumný letoun Su-24M ukrajinského letectva
Ostré střelby ukrajinské armády z raketometů Grad
Ukrajinská armáda
Cvičení ukrajinské armády

Bojeschopnost ukrajinské armády podle něj poškozuje především "všudypřítomná korupce, klientelismus a spojení s oligarchy a organizovaným zločinem". Obecně lze ukrajinské ozbrojené síly považovat za dokonalý odraz stavu celé země, respektive jejích problémů. I zde se totiž podepsalo rozdělení celé společnosti ve vztahu k Rusku na straně jedné a k Západu na straně druhé.

Platy řadových vojáků nedosahují ani výše 300 eur (8 200 Kč) měsíčně. Speciální policejní jednotky jako například v posledních týdnech skloňované oddíly Berkut či Falcon mají plat více než dvojnásobný. Dlouhodobé podfinancování je problémem už řadu let.

Dobrým příkladem může být účast Ukrajiny prakticky ve všech zahraničních operacích NATO, i když s určitou pachutí. V devadesátých letech ukrajinská vláda inkasovala od mezinárodních organizací peníze na mise, ale prakticky je využívala úplně jinde. Výsledkem bylo, že ukrajinští vojáci museli chodit k cizím jednotkám v misích prosit třeba o benzín.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.