Informace jsou kusé a mezi lidmi kolují neověřené zprávy. "Každý se snaží sehnat si vízum do nového roku," vysvětluje Andriy před českým konzulátem ve Lvově. "Ale Schengen je fáma. Je to jako před vstupem do Evropské unie. Taky se nic nezměnilo," dodává.
Pracovníci konzulátů a policie však potvrzují, že prověřování žadatelů bude důkladnější. Má se také sledovat praxe při vydávání víz jedné schengenské země ve vztahu k ostatním.
"Kdyby se počet žádostí o vízum zvýšil, znamenalo by to, že se chováme jinak než ostatní schengenské státy - že jsme například méně důslední nebo že je naše praxe liberálnější, a proto se na nás obracejí nespokojení zájemci. A to bychom nechtěli," říká první náměstek ministra zahraničí Jaroslav Bašta. Řeč je hlavně o krátkodobých vízech.
Poláci budou přísnější
Zásadnější změny než v České republice se však očekávají v Polsku. Získání turistického víza na polských zastupitelských úřadech je totiž vzhledem k liberální vízové praxi spíše formalitou: "Taková byla dohoda mezi Polskem a Ukrajinou, že víza budou dostupná pro všechny. Od vstupu Polska do Schengenu se to určitě změní," prorokuje Miroslaw Gryta, polský konzul ve Lvově.
Už před vstupem do schengenského prostoru český a polský konzulát ve Lvově nestíhají vydávání víz. Český úřad jich v minulém roce vydal 63 tisíc, letos očekává až 80 tisíc žádostí. Jeho zaměstnanci si prý připadají jako ve "fabrice na víza“. I když takové přirovnání by se spíš hodilo pro polský konzulát, který ročně vydává kolem 300 tisíc víz - hlavně krátkodobých.
Když se nestíhá, ceny za služby rostou. V červenci si ukrajinská novinářka deníku Vysokyi zamok koupila přes prostředníka vízum za 130 dolarů. Korupci polských úředníků se ale nepodařilo prokázat.
U Čechů je bordel
"Český konzulát, to je bordel, polský je kulturní. Nechápu, proč tu nejsou schopni vyřídit všechny žádosti za den," komentuje rozhořčeně Mykola své čekání ve frontě před českým úřadem.
Vadí mu, že tu není žádný systém registrace. Naproti tomu Jurij oceňuje, že člověk může přijít kdykoliv. "A stejně za to může naše mentalita, že se tu tak předbíhá," shazuje vinu na Ukrajince.
Podle zkušeností Niny a Ivana, umělců ze Lvova, kteří každé léto jezdí do Prahy, se situace oproti loňsku zhoršila: "Minulý rok nám někdo nabízel místo za 20 dolarů a letos to bylo až 150." Některé žadatele o dlouhodobé vízum čeká i několikadenní pobyt ve Lvově.
Jako horký brambor
Ale i kdyby se dařilo vybírat žádosti o vízum v průběhu jednoho dne - jak to fungovalo ještě na jaře - neřeší to samozvanou organizaci front a činnost prostředníků před konzulátem.
Ambasády zemí EU a ukrajinské úřady si situaci před úřady přehazují jako horký brambor. Z pohledu konzulátů se jedná o území cizího státu, "ukrajinský chodník", za který nechtějí přebírat odpovědnost.
Na druhé straně ukrajinské úřady obviňují z této situace konzuláty. Navíc služby, které konzuláty nabízejí, nepovažují vždy za úplně legální. Žadatelé například mnohdy musejí zaplatit za vyplnění žádosti latinkou.
České ministerstvo zahraničí má od konzulátů na Ukrajině i v jiných zemích informace o nárůstech počtu žádostí o vízum a neodpovídajících počtech konzulárních úředníků. Zvyšující se zájem o víza je dlouhodobý a jen částečně souvisí se vstupem Česka do schengenského prostoru.
Až kritika, která zazněla v předvstupních schengenských hodnoceních, byla impulsem pro navýšení konzulárních úředníků.
Základní rámec vízového režimu vůči Ukrajině poskytne nová dohoda o usnadnění vízového styku mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Oproti současné české a polské praxi si Ukrajinci pohorší, za turistická víza budou muset platit.
Krom toho hrozí další navýšení o další poplatky za prvotní zpracování žádostí o vízum. Podle Evropské komise by však částka stanovená v dohodě na 35 euro měla být konečná.
Ke vzniku tohoto článku přispěla Myroslava Keryk.
