Ukrajinci jdou pořád na dračku

P r a h a - Okolo šedesátky gastarbeiterů z východní Evropy postává před holešovickým Výstavištěm. Předávají si zprávy z domova, ale mnohem častěji si domlouvají ilegální práci. Takový obrázek bylo možné na burze černé práce pod širým nebem spatřit i včera dopoledne. A to i přesto, že za poslední čtyři roky policisté z cizineckého oddělení tam provedli desítky zátahů. Naposledy cizince obklíčili minulou neděli. Ze sedmdesátky převážně Ukrajinců doklady či povolení k pobytu chyběly sedmnácti z nich. Jedenáct musí do konce února opustit republiku.
Tabulku s počtem cizinců pracujících v Praze najdete uvnitř.
Přečtěte si sloupek Těžký život Ukrajinců.

Ukrajinská burza práce - Ukrajinci si před pražským výstavištěm předávají zprávy z domova, ale mnohem častěji si domlouvají ilegální práci. (25. února 2001) | foto: Jan Schejbal, MF DNES

"Není naším cílem je odtud úplně vyhnat. Mají právo se scházet. Jde nám o to, aby měli všechny náležitosti k pobytu," říká Luděk Bredler z pražské cizinecké policie. Zatímco dříve se v Holešovicích scházelo několik stovek Ukrajinců, v posledních týdnech tam přichází jenom několik desítek.

Pracovní povolení pro cizince, kteří pracovali v hlavním městě legálně k 30. červnu 2000

Ukrajina	4341
USA	1131
Velká Británie	956
Polsko	785
Německo	647
Bulharsko	395
Francie	390
Makedonie	304
Rusko	304

"Cizinců ubývá, protože v červenci minulého roku začala platit vízová povinnost s Ukrajinou. Přijet do Česka je pro ně stále těžší," konstatuje Bredler. A dodává: "Navíc stavební boom, který nastal v roce 1995 či 1996, je pryč."

V minulém roce v metropoli ukončili pobyt 2287 cizincům a vyhostili více než devět set lidí. Kolik je ve městě celkem nelegálních cizinců, policisté ovšem nevědí. A odhadovat raději vůbec nechtějí.

Před Výstavištěm lze na konci týdne potkat mezi cizinci i české podnikatele. "Z okolí Prahy tam dojíždí řada majitelů menších stavebních firem, kteří jim nabízejí práci na jeden dva dny či týden," potvrzuje policista Bredler. "Směřují tam i lidé, kteří mají rozestavěný barák či potřebují vykopat u domu příkop," doplňuje.

Mnohem častěji však Ukrajincům zprostředkovávají práci jejich krajané, kteří si za doporučení vybírají tučnou provizi.

Těžký život Ukrajinců

"Na Ukrajincích se přiživuje každý, ať už jsou to úředníci v bance, policie, stavební firmy, revizoři v metru či mafie," tvrdí majitel firmy, která se již několik let zabývá poskytováním služeb cizincům.
Jak se nejčastěji Ukrajinec dostane do Prahy a co ho tady čeká? Toto jsou postřehy muže, který si nepřál zveřejnit své jméno a jenž přiznává, že i on má z cizinců zisk:
JAK PŘES HRANICE
Vízum zařídí zprostředkovatelská kancelář. Ta si účtuje v průměru dvě stě dolarů, zároveň dá Ukrajinci kontaktní číslo na takzvaného klienta. Ten se o pracovníka postará po příjezdu.
CO MÁ UKRAJINEC S SEBOU
Musí mít z domova potvrzení o beztrestnosti a zdravotní pojištění, vše zařídí kancelář. V případě vyhoštění si může změnit jméno, což na Ukrajině trvá asi čtvrt roku, a vrací se.
CO POTŘEBUJE K PRÁCI
Dlouhodobý pobyt mu z víza, které má platnost jeden měsíc, zařídí klient. Ten mu obstará ubytování, zpravidla v ubytovně, a práci - muži nejčastěji na stavbě, ženy jako uklízečky. Ukrajinec pouze pracuje, vše ostatní zařizuje klient. Zdravotní pojištění dělník neplatí, v případě úrazu z nemocnice prchá.
JAKÝ MÁ PLAT
Průměrný plat činí na stavbách asi osmdesát korun na hodinu. Platba jde na firmu klienta, většinou s r. o., v níž Ukrajinec figuruje jako společník. Z platu si klient bere asi polovinu. Peníze dostane pracovník až při odjezdu domů, většinou po roce práce, nikdy to není více než tři sta dolarů na měsíc.
KDO JE KLIENT
Klient, zpravidla Ukrajinec, má dlouhodobý nebo trvalý pobyt. Zakládá společnosti s r. o. s českým jednatelem, většinou bezdomovcem, do nichž zapisuje Ukrajince. Stará se o veškeré úřední výkony, často pomocí úplatků, zařizuje práci, fakturuje ji, řeší komplikace.
CO MAFIE?
Největší nebezpečí hrozí Ukrajincům na ulici či v metru. Skupinky mafiánů, také Ukrajinců, krajany vyhledávají a obírají je o peníze, mobilní telefony, hodinky či cokoliv cenného. Ubytovny jsou bezpečné, klient platí mafiím, které mají město rozděleno, za ochranu.

A proč se Ukrajinci scházejí před Výstavištěm? Podle majitele zprostředkovatelské firmy jsou to lidé, kteří vyrazili do Čech na vlastní pěst a nemají klienta. Těch je však prý minimum.                                          (lib)

"Jsou to organizované skupiny, které pro své klienty - stavební firmy - hledají pracovníky. Když se staviteli dělník nelíbí nebo onemocní, okamžitě dosadí druhého," popisuje praxi Jindřich Kuda, zástupce ředitele pražského úřadu práce. Zpravidla za gastarbeitry nikdo neplatí zdravotní a sociální pojištění a jejich mzdu nedaní.

Proto kontroloři pracovního úřadu společně s příslušníky cizinecké policie obcházejí i velké stavby, kde Ukrajinci většinou pracují. Pokut za černé zaměstnávání ovšem příliš nepadá.

"Je to boj s větrnými mlýny. Často se stává, že nejsme schopni určit, pro koho cizinec na stavbě nelegálně pracuje. Je tam totiž spoustu poddodavatelských firem. Není tedy komu udělit pokutu a vše padá pod stůl," poznamenává Kuda s tím, že řešením by bylo jedině stanovení absolutní odpovědnosti hlavní stavitelské firmy za všechny dělníky na staveništi.

Že by gastarbeitři z holešovické burzy ubírali příležitost nezaměstnaným Pražanům, odborníci zpochybňují.

"Práci, již dělají oni, by za ty peníze Češi nedělali. Je možné předpokládat, že budou profese, které obsadí jenom gastarbeitři," prohlási zástupce ředitele pražského úřadu práce Kuda.