Váleční zajatci v Doněcku. Snímek z února 2015.

Váleční zajatci v Doněcku. Snímek z února 2015. | foto: Profimedia.cz

V Donbasu bují novodobé gulagy. Vězni snášejí bití i otrockou práci

  • 274
Ochránci lidských práv z Ukrajiny tvrdí, že v takzvané Luhanské lidové republice fungují pracovní tábory podobné gulagům. Vězni v nich zažívají tvrdé tresty, pokud odmítají pracovat. Výjimkou není hladovění či mučení. V táborech je zavřeno nejméně pět tisíc lidí. Obdobná zařízení fungují také v Doněckém regionu.

Příklon k tvrdým praktikám, jaké panovaly za dob Sovětského svazu, není na východě Ukrajiny ničím novým. Někdejší lídr doněckých separatistů Igor Girkin Strelkov v lednu letošního roku zavzpomínal, jak jeho muži popravovali vězně. Vysvětlil, že separatistické úřady v regionu zavedly válečné soudy inspirované režimem sovětského vůdce Josifa Stalina. Separatisté podle Strelkova okopírovali metodiku soudů z roku 1941 (více zde).

Na Ukrajině živoří statisíce uprchlíků z Donbasu, Kyjev jim nevěří

Inspirace Sovětským svazem je ostatně patrná i v ulicích. Na očích jsou zejména plakáty s Josifem Stalinem, které zdobí ulice v Doněcku. Úřady se zde snaží prosadit také sovětský model společnosti a potichu zahlazují zmínky o jeho zločinech. Ne náhodou je v oficiálním znaku Luhanské lidové republiky kukuřice a rudá hvězda. Povstalečtí vůdci dokonce přivedli k životu obdobu sovětského Pionýrského svazu mládeže (více čtěte zde).

Velkou proměnou prošel i soudní systém. Na vlastní kůži si ji prožil dnes 29letý Alexander Efrešin, píše server BBC. Před pěti lety spolu s kamarádem notně posilněni alkoholem nastoupili do minibusu, který parkoval na ulici s otevřenými dveřmi. Rozjeli se a Alexanderův kamarád nalil na sedačku spolujezdce hořlavinu ze zapalovače. Automobil pak zapálil. Oba výtržníci skončili ve vězení. Za krádež a žhářství dostali osm a půl roku.

Život vězňů změnily boje

Efrešin se snažil být za mřížemi vzorným vězněm. Ukrajinské zákony trestancům umožňují, aby pracovali a o třetinu si tak zkrátili trest. Za práci dostávají i malou výplatu. Efrešin si za ni platil větší příděly jídla. Po odečtení části trestu měl ve vězení strávit asi šest let. V roce 2014 však na východě Ukrajiny vypukla válka. Život se změnil nejen obyčejným lidem, ale i vězňům.

Vězení nedaleko města Chrustalnyj, kde si Efrešin odpykával trest, se dostalo pod nadvládu samozvané Luhanské lidové republiky. Podmínky se rapidně zhoršily. Trestanci přestali dostávat výplatu za práci. Kdokoli odmítá pracovat, je tvrdě trestán. O zkrácení trestu pro Efrešina nemůže být řeč. Na svobodu se podívá nejdříve v roce 2019.

„Nemyslím si, že přežiji další rok. A to nemluvím o třech. Každý den nás nutí pracovat dvanáct hodin při opracovávání betonových tvárnic. Je to těžká práce. Nemáme přístup k lékařské péči nebo zubaři. Přišel jsem tady o spoustu zubů. Nedovolí nám ani prášky na utišení bolesti. Krmí nás jenom kaší. Nemáme jinou možnost, než pracovat. Když nepracujete, hodí vás do takzvané trestací cely. Je to nelidské,“ popisuje podmínky ve vězení Efrešin.

Podle ochránců lidských práv z organizace Eastern Human Rights Group není jeho případ výjimečný. V Luhanské lidové republice v podobných podmínkách žije nejméně pět tisíc dalších vězňů. Organizace o tom informuje ve své zprávě, která vznikla na základě rozhovorů se 74 příbuznými vězňů, ale i svědky podmínek v jednotlivých trestaneckých koloniích (kompletní zprávu v ruštině si můžete přečíst zde).

Nucená práce a tvrdé tresty

Společná je pro všechny vězně také nucená práce. Někteří podle zprávy celý den musí vyrábět rakve, nábytek či ostnatý drát. Jiní pracují v nebezpečných improvizovaných uhelných dolech, kterým se přezdívá kopanky. Jedná se o jednoduché ilegální uhelné šachty.

Vězňům, kteří odmítají práci, hrozí celá řada trestů. Ukrajinští ochránci lidských práv zjistili, že mají celkem tři stupně. Prvním trestem je patnáct dní na samotce. Následuje zrušení návštěv příbuzných i přijímání korespondence. Pokud se vězni nenechají zlomit, dozorci přistoupí k bití a mučení. Z každodenní práce vězni nic nemají. Veškeré zisky putují do kasy lídrů Luhanské lidové republiky.

Zpráva obsahuje také výpovědi bývalých vězňů. Ze strachu před dalším stíháním si přáli zůstat v anonymitě. Jeden z nich popsal, jak nejvzpurnější vězně čas od času preventivně mlátili maskovaní policisté. Při jednom z incidentů dokonce zemřel trestanec, protože mu vedení věznice odmítlo poskytnout lékařskou pomoc. Trestem bylo také odepírání jídla na několik dní, či desetihodinové stání na vězeňském dvorku.

Efrešin je v současnosti v kontaktu jen se svou sestrou Irinou. Ta žije v Kyjevě. S bratrem se snaží telefonovat. Skupina 80 vězňů však má k dispozici jediný telefon a čekání na hovor bývá nekonečné. „Několikrát nám nabídli, ať Alexandera z vězení vykoupíme. Jsem si ale jistá, že se jednalo o podvod. Navíc tolik peněz nemáme. Chtěli přes milion hřiven,“ popisuje. V přepočtu na české koruny se jedná o přibližně stejnou částku. Irina tvrdí, že její bratr ve vězení strádá. Zhubl prý nejméně dvacet kilogramů.

Ukrajinská vláda a strach z trestu

Ředitel Eastern Human Rights Group Pavel Lisjanskij má podle svých slov důkazy, že podobná vězení fungují také v sousední Doněcké lidové republice. Zprávu o nich hodlá jeho organizace vydat v listopadu. „Je těžké uvěřit, že jsme v jedenadvacátém století svědky otrocké práce ve střední Evropě. Skutečně se to však děje. Měli bychom s tím něco dělat,“ míní. Do věznic podle něj nesmí nikdo kromě příbuzných. Červený kříž ani další humanitární organizace tak nemohou pomoct.

Donbaští legionáři jsou v pasti. Kyjev se k nim nehlásí, domů nemohou

Svou část viny podle Lisjanského má také vláda v Kyjevě. Nevymáhá totiž přesun vězňů, kteří byli odsouzeni ještě před vypuknutím bojů na východě země. Přesun trestanců přitom sliboval dekret prezidenta Petra Porošenka podepsaný v prosinci 2014. Vězňům, kteří skončili za mřížemi kvůli nenásilným trestným činům, měla pomoct také částečná amnestie. Tresty zkracovala na polovinu a Efrešin tak měl být již na svobodě.

Ukrajinec se dostal do bizarní situace. Vedení Luhanské lidové republiky předal příslušné dokumenty, které ho měly osvobodit. Vedení samozvaného státu mu však odvětilo, že jakákoli oficiální komunikace musí přijít přímo od „kompetentních ukrajinských úřadů“. Ty však Luhanskou lidovou republiku neuznávají a odmítají s ní komunikovat.

Efrešin se proto rozhodl o podmínkách v donbaských věznicích promluvit. Tuší, že za to bude potrestán. Myslí si však, že už nemá co ztratit. Podobný názor má i Irina. „Bojím se, co s ním udělají, když řekl, jak to na těchto místech funguje. Když ale nebudeme bojovat, nic se nezmění,“ dodává.

Luhanská (červeně) a Doněcká lidová republika (modře) se nachází na východě Ukrajiny

Luhanská (červeně) a Doněcká lidová republika (modře) se nachází na východě Ukrajiny

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video