Kontrolní stanoviště ukrajinských bezpečnostních složek nedaleko Mariupolu (11....

Kontrolní stanoviště ukrajinských bezpečnostních složek nedaleko Mariupolu (11. května 2014) | foto: Reuters

KOMENTÁŘ: Dobrá řešení už dnes na východě Ukrajiny nejsou

  • 386
Separatisté na východě Ukrajiny hlásí, že drtivá většina hlasujících se vyslovila pro nezávislost na Kyjevu. Jejich referenda sice nemají s demokracií nic společného, nulové legitimitě povstalců však dávají jakýsi základ. A faktem je, že většina obyvatel Donbasu má blíže k Rusku, píše ve svém komentáři Luboš Palata.

Je úplně jedno, jak separatistické referendum o samostatnosti v Doněcké a Luhanské oblasti dopadlo. Ostatně jeho organizátoři už předem řekli, že bude platné bez ohledu na to, kolik lidí se ho zúčastní. Počty nebude stejně možné nikdy zkontrolovat. To, že stačí přinést něčí pas a hlasovat jeho jménem, nemá s nějakou regulérností referenda nic společného.

Krize na Ukrajině

Pro proruské samozvance v Doněcké a Luhanské oblasti má však samotné uskutečnění jakkoli omezeného hlasování zásadní význam. Jejich dosud nulové legitimitě dává alespoň nějaký základ. Už to, že se v televizích po celém světě objeví záběry z volebních místností, před kterými místní lidé stojí fronty, je prohrou ukrajinské vlády.

Protože funkční stát, kterým však nyní Ukrajina není, prostě nemůže konání takového referenda dopustit. Navíc ho organizují vzbouřenci se samopaly, kteří by všude jinde byli označeni za teroristy a zlikvidováni.

Za dění na východní Ukrajině nese odpovědnost Rusko, přestože Putin "poprosil" separatisty, aby referenda odložili. Okupace Krymu se stala příkladem toho, že je možné odtrhnout od Ukrajiny s pomocí Ruska část území.

Jak mi přiznal mluvčí separatistů v Doněcku, dostávají navíc od Moskvy "humanitární pomoc", což může znamenat cokoli. Referendum dává Putinovi do rukou další kartu, kterou může při svém tlaku na Ukrajinu hrát.

Není to však tak, že by si Moskva a separatisté z dvou ukrajinských oblastí vše vymysleli a svoji vůli prosazovali jen svými kalašnikovy. Část východoukrajinských Rusů už nechce být obyvateli Ukrajiny. Tedy té země, které vládne dnešní Jaceňukova prozápadní vláda. Nechtějí Evropskou unii, chtějí, aby Doněck a Luhansk zůstaly v co nejtěsnějším svazku s Ruskem.

A mají svoji pravdu, jsou Rusové, velká část zdejšího průmyslu je orientována na spolupráci s mocným sousedem, do Ruska je to odtud hodinu a půl cesty autem, do Kyjeva by to trvalo půl dne. A do Unie je to nekonečně daleko.

Ukrajinští politici, kteří nechali situaci dojít tak daleko, se teď místo předvolebních mítinků pokouší dobýt zpět ztracenou kontrolu nad územími. I při velké snaze to však nelze udělat bez obětí mezi civilisty.

Dobrá řešení už dnes na východě Ukrajiny nejsou. Jsou jen špatná a ještě horší. Podivné referendum separatistů je dalším krokem k těm vůbec nejhorším.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video