Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Válce v Donbasu nikdo nechce říkat válka, doplácejí na to zajatci

  19:44aktualizováno  19:44
Válka na východě Ukrajiny trvá již tři roky, ani jedna ze zúčastněných stran ji však jako válku neoznačuje. Z toho pramení i nejasné postavení válečných zajatců. Minské dohody nedefinují žádný mechanismus jejich výměny a nikdo ani pořádně neví, kolik jich přesně je, píše server Politico.

Výměna válečných zajatců mezi Ukrajinou a Luhanskou lidovou republikou (29. října 2015) | foto: Profimedia.cz

Nadia Kalynová dostala první zprávy o manželovi až rok poté, co na východě Ukrajiny padl do zajetí. Loni v říjnu se na YouTube objevila nahrávka jejího pohublého muže, na které v ruštině ujišťuje, že už rozhodně nehodlá dál bojovat. „Neposílejte své syny do války, kterou nikdo nepotřebuje,“ vzkazuje ukrajinským ženám jednačtyřicetiletý muž.

Nadia podle svých slov ihned pochopila, že její muž byl k těmto slovům donucen. „I když na něj promluvíte v ruštině, tak vám odpoví ukrajinsky. A tady náhle mluví rusky. Ale když jste přes rok zavření, tak mluvíte tak, jak vám poručí,“ říká Nadia.

Psal se duben 2015, když jejího muže poslali bojovat s proruskými separatisty na východě země. Nadia dva povolávací rozkazy roztrhala, třetí však provázela hrozba vězením, a tak Oleksandr odjel na frontu. O pět měsíců později byl zajat a ukrajinská vláda ho připsala na seznam zajatců, kteří by měli být podle Minských dohod vyměněni.

Právní situace zajatců je naprosto nejasná

Jenže Nadia na svého manžela stále čeká a Minské dohody k návratu jejího manžela paradoxně nijak nepřispívají. Problém podle serveru Politico spočívá v terminologii. Konflikt, který si vyžádal již kolem deseti tisíc životů, totiž stále nikdo oficiálně nenazývá pravým jménem - válkou. Kyjev mluví o „vojenské agresi vyprovokované zvenčí“ a své vojenské akce označuje za protiteroristickou operaci. Rusko své vojenské angažmá popírá.

Podle zpravodaje AFP, který byl na místě, byli někteří vojáci zranění a jiní se...
Ukrajinská armáda a proruští separatisté také v noci na neděli podle zdrojů...
Kyjev předal povstalcům 52 jejich lidí, výměnou za to se dostalo na svobodu 139...

Zajatí vojáci tak nejsou ani jednou stranou povážováni za válečné zajatce a nejsou chráněni mezinárodním právem. Oleksandr Kalyn se stejně jako dalších přibližně sedm set zajatců na obou stranách konfliktu nemůže dovolávat svých práv a doufat, že bude v dohledné době vyměněn. „Z hlediska práva je situace zajatců naprosto nejasná,“ říká kyjevský právník Vitalij Tytyč, který se problémem zabývá.

V Minských dohodách, podepsaných Ukrajinou, Ruskem, Německem a Francií, se termín „váleční zajatci“ vůbec neobjevuje. Dva roky starý dokument pouze vyzývá k „propuštění či výměně všech rukojmích a nezákonně držených osob na základě principu ‚všichni za všechny‘“. Dohody již ovšem neupřesňují, jaké organizace by měly na výměnu dohlížet. Obě strany konfliktu tak zajatce považují především za cenné zboží při vyjednávání s nepřítelem.

Ukrajinská vláda se navíc s povstalci nemůže shodnout, kolik lidí se v zajetí vlastně nachází. Kyjev žádá vydání 116 vojáků a civilistů, separatisté potvrdili, že v jejich zajetí se nachází 46 lidí uvedených na ukrajinském seznamu. Podle jejich tvrzení je v ukrajinském zajetí 650 jejich lidí, Kyjev však tvrdí, že mnoho z nich bylo zatčeno už před vypuknutím bojů nebo jsou vězněni za zločiny nesouvisející s konfliktem.

Váleční zajatci, či teroristé?

Letos v lednu se do věznice v Makijevce, kde separatisté drží asi třicet zajatců včetně Oleksandra Kalyna, podařilo dostat pracovníkům Červeného kříže. Zjistili, že zajatci si nemohli během posledních deseti měsíců ani jednou zatelefonovat a svým blízkým mohli prostřednictvím mezinárodních organizací poslat jen tři dopisy. Na YouTube jsou dostupná videa, na kterých jsou zajatci vyslýcháni a šikanováni, některé z nich separatisté ukazovali v ulicích Doněcku.

Na druhé straně fronty není situace o moc lepší. Agentura AFP minulé září přinesla příběh Mykoly Vakaruka, který strávil téměř 600 dní v tajné věznici SBU kvůli podezření z „provokací vůči ukrajinským úřadům“. Čtyřiatřicetiletý muž z města Ukrajinsk na vládní straně fronty byl zavřen v ledové cele a kvůli opakovanému bití přišel o ledvinu. Tajná služba ho propustila až na naléhání lidskoprávních organizací Amnesty International a Human Rights Watch.

Na počátku roku seznamy zajatců na obou stranách konfliktu zveřejnila ukrajinská poslankyně Nadija Savčenková, která sama strávila dva roky v ruském vězení. Bývalá vojenská pilotka tvrdí, že zveřejnění seznamů má napomoci k rychlé výměně zajatců. Za cesty do povstaleckých republik a jednání s jejími vůdci se v Kyjevě dočkala ostré kritiky a obvinění ze zrady.

Kyjev tvrdí, že povstalečtí bojovníci zajatí ukrajinskými bezpečnostními složkami nejsou váleční zajatci, ale kriminálníci odsouzení za separatismus či terorismus. Podle této logiky mohou být vyměněni až poté, co si odsedí trest nebo budou omilostněni. Občas se dokonce stává, že povstalci se po propuštění na svobodu na separatistická území už nevrátí - některým z nich se prostě nechce. A Kyjev tak ztrácí vyjednávací pozice.

Povstalci po dobytí letiště zajali asi dvacítku ukrajinských vojáků a vedli je...
Mykola Vakaruk strávil v tajné věznici ukrajinské tajné služby SBU téměř 600...
Povstalci po dobytí letiště zajali asi dvacítku ukrajinských vojáků a vedli je...

„Náš stát dodržuje zákony. Pokud si odsloužili svůj trest, my je držet nebudeme. Mohou jít. Jmen na jejich seznamu tak ubývá, ale na našem ne. A to je problém,“ uznává místopředsedkyně ukrajinského parlamentu Iryna Heraščenková. Sami povstalci dávají najevo, že o lidi zatčené na Ukrajině kvůli obvinění ze separatismu nemají zájem a jde jim jen o výměnu válečných zajatců.

Uznejme, že jsem ve válce s Ruskem

Pokoj nemusí mít ani ukrajinští vojáci, kteří se dostanou na svobodu. Loni v listopadu vyšetřovatelé obvinili z vlastizrady a spolupráce s teroristickou organizací plukovníka Ivana Bezjazykova, který padl do zajetí v srpnu 2014 a kterého Ukrajinci osvobodili o dva roky později při tajné operaci.

Krize na Ukrajině

Příbuzní dalších zajatců se obávají, že podobným obviněním mohou v budoucnu čelit i jejich blízcí za činy, které v zajetí byli donuceni vykonat pod nátlakem. „Je to chaos. Každý okamžik, každý váš čin může být libovolně interpretován a kvalifikován jako zločin,“ vysvětluje Vitalij Tytyč, který Bezjazykova zastupuje. Případ podle něj jasně ukazuje na potřebu přesné definice právního statusu zajatců.

Obránci lidských práv požadují, aby otázka zajatců byla vyňata z politických a bezpečnostních vyjednávání a obě strany na ni pohlížely jako na humanitární problém. Vitalij Tytyč se domnívá, že Ukrajina by v zájmu ukončení terminologických nejasností měla především oficiálně přiznat, že je ve válce s Ruskem.

Dokud se právní a terminologické mlhy panující kolem konfliktu v Donbasu nerozptýlí, Nadia Kalynová bude čekat na svého manžela a sledovat jeho pohublou tvář na YouTube. „Brzy ho vymění, to je jasné. Jak dlouho ho můžou držet? Táta se brzy vrátí domů a my ho vyléčíme a vykrmíme,“ utěšuje třináctiletého syna.

Výměna zajatců na Ukrajině v únoru 2015:

Autor:






Hlavní zprávy

Opel Astra 1,6 CDTI ST COSMO
Opel Astra 1,6 CDTI ST COSMO

r.v. 2016, naj. 14 000 km, diesel
329 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.