Schůzka premiérů Visegrádské čtyřky, která se konala v noci ze středy na čtvrtek v Budapešti přinesla na první pohled jen obecné fráze, v nichž podpořili klidné řešení krize na Ukrajině. "Další eskalace krize ohrožuje budoucnost Ukrajiny a hrozí, že zcela destabilizuje zemi," píše v prohlášení přijatelném na summitu.
"Jednoznačně jsme podpořili co nejklidnější řešení současné ukrajinské krize. Jsme přesvědčeni o tom, že je nutno vést dialog tak, aby se celá situace řešila demokraticky," citovaly agentury i českého premiéra Bohuslava Sobotku, pro kterého byla budapešťská schůzka vůbec první mezinárodním jednáním v úřadu předsedy vlády.
Nejdůležitějším konkrétním závěrem bylo ale svolání schůzky ministrů vnitra zemí V4. Tři ze zemí Visegrádu mají totiž přímé pozemní hranice s Ukrajinou a byly by první, které by zasáhla očekávaná uprchlická vlna z Ukrajiny v případě, že by se konflikt dále vyhrocoval.
Roste výrazně zájem o schengenská víza
Připustil to i Sobotka, když podle ČTK uvedl, že ministři vnitra by měli řešit "přípravu na možné scénáře na Ukrajině". Jak uvedly středeční slovenské Hospodárské noviny slovenské zastupitelské úřady na Ukrajině zaznamenaly výrazné zvýšení zájmu o slovenská schengenská víza. "Elektronický rezervační systém je zarezervován až do poloviny února," potvrdilo slovenskému deníku informace velvyslanectví v Kyjevu.
Netýká se to jen Slovenska, ale i dalších zemí. "Ano, uvažujeme o tom, že by alespoň žena a děti odjeli do bezpečí do České republiky," uvedl v telefonátu pro iDNES.cz jeden Kyjevan, který žil v minulých letech v Praze. "Netušíme, co se může stát v příštích dnech a tak zvažujeme všechny možnosti. Ale získání českého víza je mnohem složitější, než polského, tak to možná vezmou přes Varšavu," dodal.
Česká ukrajinská menšina jako základna pro utečence
V Polsku, či v Litvě se už první utečenci z řad opozičních aktivistů objevili, někteří i proto, aby tu vyhledali nemocniční ošetření, protože se obávají, že na Ukrajině by to posloužilo okamžitě jako podklad pro jejich budoucí soudní stíhání za účast na protestech.
V Česku už dnes oficiálně pobývá na 105 tisíc Ukrajinců, kteří tu mají trvalý nebo přechodný pobyt a jsou už nyní největší menšinou v Česku. Přítomnost tak velké komunity vytváří základnu pro další případné uprchlíky. Jak se ale v českých sdělovacích prostředcích vyjádřilo české velvyslanectví v Kyjevu, zájem o víza vydávaná našimi konzuláty na Ukrajině nijak nestoupl. To však vzhledem k platnosti víz kteréhokoli schengenského státu pro celý Schengenský prostor, tedy i Českou republiku, nemusí vůbec nic znamenat.
