Na společném tvrdším postupu se v úterý během videokonference shodli podle úřadu francouzského prezidenta Françoise Hollanda představitelé západních mocností v čele s americkým prezidentem Barackem Obamou, německou kancléřkou Angelou Merkelovou či předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem.
Krize na UkrajiněDŮKAZY: Ruské zbraně na Ukrajině ZRANĚNÝ Z MAJDANU: Měl jsem pětiprocentní šanci ROK OD MASAKRU: Střelba na Majdanu stále není vyšetřená ANALÝZA: Rusko Ukrajinu ostřelovalo ze svého území RUSOVÉ: V Donbasu bojují, vyfotit se nenechají ZAORÁLEK: Mise OSN na Ukrajině je nereálná DEBALCEVE: Chaotický ústup z obleženého města ZBROJAŘI: Vývoz zbraní z ČR embargo nezastavilo MINSK: Státníci po 17 hodinách dohodli příměří SAVČENKOVÁ: Ukrajinská pilotka hladoví v ruské vazbě |
Zmíněného konferenčního hovoru se zúčastnili i britský premiér David Cameron, francouzský prezident Hollande a italský premiér Matteo Renzi.
Politici se vyslovili i pro posílení role a kapacit Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která na dodržování mírových dohod z Minsku dohlíží. Na toto téma již v pondělí jednali Merkelová a Hollande s prezidenty Ukrajiny a Ruska Petrem Porošenkem a Vladimirem Putinem, podle kterých by OBSE měla na Donbasu zastávat větší roli. Kyjev chce, aby pozorovatelé působili i v těch oblastech, kde příměří není dodržováno.
Západ nyní zvažuje kvůli dění na Ukrajině možnost dalších sankcí vůči Rusku, případně prodloužení těch stávajících. Berlín v této souvislosti ohlásil, že západní vůdci během konference podpořili názor, že odvolání odvetných opatření bude možné jen tehdy, pokud budou všechny podmínky mírových dohod z Minsku splněny.
„Lídři (západních zemí) jsou připraveni rozhodnout o dalších sankcích, pokud budou dohody z Minsku nadále porušovány,“ uvedla v prohlášení Evropská unie.
Spojené státy v současné době zvažují, zda ukrajinské armádě poskytnou bojové vybavení. Kyjev požádal zejména o pokročilé obranné a radarové systémy, kterými by mohl účinně čelit ostřelování armádních pozic proruskými separatisty. Obama o dodávkách zbraní ještě nerozhodl, chce počkat až na to, zda bude příměří dodržováno.
Na Donbasu od poloviny února platí nově dojednaný klid zbraní, který byl ale především v prvních dnech výrazně porušován. Situace v oblasti se nicméně postupně stabilizovala a z frontové linie začala armáda a povstalci stahovat těžké zbraně. Kyjev se ovšem nyní obává, že proruští separatisté dělostřelecké systémy pouze přesouvají na jiné úseky fronty. Konflikt na východě Ukrajiny si od loňského dubna vyžádal na 6000 mrtvých.
