Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zapomeňte na EU, bratřete se s námi. Moskva tvrdě vydírá Kyjev plynem

  12:48aktualizováno  12:48
Rusko už při exportu svého plynu nezávisí na tranzitu přes Ukrajinu. Moskva proto stále tvrději tlačí na Kyjev a snaží se zastavit snahy Ukrajiny o celní unii a námluvy s EU. Před čtyřmi roky vedla podobná situace k zastavení dodávek plynu nejen na Ukrajinu, ale do celé střední Evropy.

Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč (29. října 2012) | foto: Reuters

Ukrajina dnes platí za ruský plyn více než dvojnásobnou cenu než Bělorusko. Zatímco Ukrajině Rusové účtují 425 dolarů za tisíc kubíků, diktátorský režim v Minsku dostává plyn za 185 dolarů.

Ruské ministerstvo zahraničí dalo Ukrajině najevo, že pokud chce podobné ceny jako Lukašenko, musí s Moskvou uzavřít dohodu o zóně volného obchodu a zapomenout na jednání s Evropskou unií.

"Tak jak to do teď dělají, tak to dál nejde. Nelze být trochu těhotný," uvedl pode zpravodajského portálu news.ru ředitel odboru ruského ministerstva zahraničí Alexandr Gorbanja, který odpovídá za ekonomickou spolupráci.

Rusko chce ze zóny volného obchodu vytvořit organizaci nezvanou Jednotný ekonomický svaz. Měl by to být předstupeň jakési ruské varianty Evropské unie, v které by Moskva pod sebou sjednotila přinejmenším část bývalého Sovětského svazu.

Ukrajinci platí za plyn víc než Západ

To se Ukrajině příliš nelíbí. Kyjev vyváží značnou část zboží do Evropské unie a ukrajinští oligarchové se obávají, že je Rusko ekonomicky pohltí. Proto i vládnoucí Hnutí regionů prezidenta Viktora Janukovyče hodlá nadále hrát dvojí hru.

Na jednu stranu se chce integrovat do Evropské unie, kde čeká na schválení asociační dohoda, ale zároveň chce udržovat dobré vztahy s Ruskem a dosáhnout snížení cen plynu. Ukrajinci dnes za ruský plyn platí paradoxně více než západní Evropa a 2,5krát více než před čtyřmi roky.

Spory o ceny plynu a ruské platby za tranzit přes Ukrajinu vedly v roce 2009 k přerušení dodávek do střední Evropy. Jejich obnovení vyjednal až český premiér Mirek Topolánek, protože Česko tehdy předsedalo EU.

Nyní má Moskva daleko silnější pozici. Do západní Evropy, hlavně do Německa, dodává plynovodem Nord Stream, který Ukrajinu a střední Evropu obchází a vede po dně Baltického moře.

Plynovody Nord Stream a South Stream Rusku umožní vyhnout se dodávkám přes střední Evropu.

Plynovody Nord Stream a South Stream Rusku umožní vyhnout se dodávkám přes střední Evropu.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.