Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ukrajinské příměří se otřásá. V Debalceve se bojuje víc než předtím

  9:39aktualizováno  14:52
Na východě Ukrajiny se i přes příměří dál bojuje. U města Debalceve, strategicky důležité železniční křižovatky, jsou údajně boje silnější než před příměřím. Přestřelky pokračují u Horlivky, Mariupolu a Doněcku. Kyjev zatím odmítá stažení těžkých zbraní, povstalci si kladou nové požadavky.

Podle mluvčího donbaských povstaleckých vojsk Eduarda Basurina narušily ukrajinské jednotky za posledních 24 hodin příměří sedmadvacetkrát. Nejsilnější incidenty prý vzbouřenci zaznamenali u Doněcku, Horlivky a Dokučajevsku, který leží na frontové linii jižně od Doněcku. K Artemivsku a Luhansku údajně armáda stahuje těžké dělostřelectvo a raketomety Grad.

Na východním předměstí azovského přístavu Mariupol se podle Basurina vojáci v noci pokusili prorazit povstalecké linie. Do bojů u obce Šyrokyne, prakticky srovnané se zemí při minulých bojích, se prý zapojují zejména ukrajinské dobrovolnické prapory Azov a Dněpr. Mariupolská domobrana dnes oznámila, že při bojích u Šyrokyne zahynulo pět ukrajinských dobrovolníků a 22 dalších bylo zraněno.

Fotogalerie

Ukrajinci podle Basurina zahájili prudkou dělostřeleckou palbu na doněcké mezinárodní letiště, které v lednu po tvrdých bojích separatisté dobyli. Granáty na letiště prý dopadaly v době, kdy areál navštívila skupina 30 novinářů. O případných obětech se mluvčí nezmínil.

Z hrubého porušování klidu zbraní naopak obvinila povstalce ukrajinská armáda. Vojenský analytik Dmytro Tymčuk oznámil, že povstalci stahují jednotky k městu Horlivka, kam se prý přesouvají i obrněné útvary posílené ruskými vojáky. K nasazení jsou podle Tymčuka připraveny dvě minometné baterie, šest houfnic, 25 tanků a téměř tisícovka bojovníků.

Kritická je podle Tymčuka situace u Debalceve, kde povstalecké oddíly obklíčily několikatisícovou ukrajinskou posádku. Separatisté bez přestávky ostřelují armádní postavení, ale i civilní objekty, a pokoušejí se město dobýt. „Palba je občas silnější, než tomu bylo před vyhlášením příměří,“ tvrdí Tymčuk.

Separatisté v pondělí navrhli, že v obklíčení otevřou „zelený koridor“, kterým by pět až šest tisíc ukrajinských vojáků mohlo obležené město opustit. Podmínkou je, že odejdou beze zbraní. To zatím ukrajinské velení odmítalo.

Do Debalceve se v neděli marně pokoušel proniknout tým evropských pozorovatelů, kterému nakonec cestu přehradily vzbouřenecké oddíly. Mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě v pondělí oznámila, že se o cestu do obklíčeného města v nejbližší době pokusí znovu.

Krize na Ukrajině

Jak můžeme odvézt děla, když na nás střílejí?

Ukrajinská armáda kvůli pokračujícím bojům zatím nehodlá stahovat z fronty těžkou vojenskou techniku. „O stažení zatím nemůže být řeči. Jak můžeme odvézt zbraně, když na nás povstalci neustále střílejí z tanků?“ řekl v pondělí armádní mluvčí Vladyslav Selezňov.

Odsun těžké bojové techniky má být podle minských dohod dokončen do dvou týdnů. Armáda už dřív oznámila, že pro techniku vyvezenou z fronty má v zázemí připravena stanoviště. Od bojové linie mají být vzdálena 50 až 70 kilometrů.

Ukrajinský mluvčí Andrij Lysenko v neděli uvedl, že armáda začne techniku stahovat z fronty až v okamžiku, kdy se ke stejnému kroku odhodlají separatisté. Ti prý ale zatím žádné známky příprav ke stažení těžkých zbraní nevykazují.

Podle německě kancléřky Angely Merkelové se porušování příměří dalo očekávat. „Situace je křehká, zejména pokud jde o Debalceve, což není překvapení,“ uvedla Merkelová. „Bylo vždycky jasné, že mnoho práce ještě zbývá. Vždycky jsem říkala, že neexistují záruky úspěchu našeho úsilí. Cesta bude mimořádně těžká,“ konstatovala kancléřka, která minulý týden iniciovala jednání v Minsku.

Povstalci kladou nové požadavky

Povstalci v pondělí ohlásili nové podmínky pro klid zbraní, které jdou za rámec minských mírových dohod z minulého týdne. Separatisté žádají ukrajinskou neutralitu a oficiální odvolání takzvané protiteroristické operace, kterou proti nim vedou vládní jednotky.

„Přestože některé naše požadavky se nestaly součástí (minských) dohod z 12. února, budeme požadovat jejich splnění,“ uvádí se v prohlášení vyjednavačů povstaleckých „lidových republik“ Denise Pušilina a Vladislava Dějněga.

Satelitní snímky

U Debalceve jsou ruská děla, oznámil Washington

„Žádáme zrušení dekretu politického a vojenského vedení Ukrajiny o takzvané protiteroristické operaci. Dokud existují tyto ostudné a zločinecké rozkazy, které způsobily smrt tisíců lidí a strašlivé škody, žádné skutečné příměří není možné. Zrušení dekretu by bylo projevem pokání kyjevské vládnoucí oligarchie. O případném odpuštění pak rozhodne lid Donbasu,“ stojí v dokumentu.

„Protiteroristickou operaci“ vyhlásila ukrajinská vláda na východě země krátce po zahájení proruské vzpoury loni na jaře. Dekret zmocňuje vojenské a bezpečnostní složky k zásahům, které v mírových podmínkách zákony neumožňují. Rusko například obdobné opatření pravidelně vyhlašuje na severním Kavkazu při raziích proti islamistům.

Černý seznam

Evropská unie publikovala nový seznam lidí sankcionovaných kvůli "kampani ruských sil" na Ukrajině. Je na něm i první náměstek ruského ministra obrany Arkadij Bachin, který se podle unie podílí na podpoře rozmísťování ruských vojsk na Ukrajině. Na černém seznami figurují i další dva náměstci, ministři separatistických republik, polní velitelé (napři velitel praporu Sparta přezdívaný Motorola) i poslanci ruského parlamentu.

Další novou podmínkou separatistů pro dodržování klidu zbraní je ukrajinská neutralita. „Jakékoli sklouzávání Kyjeva směrem k NATO nebo k jinému protiruskému vojenskému svazku je pro nás nepřijatelné,“ píše se v prohlášení Pušilina a Dějněga. „V takovém případě okamžitě přerušíme kontakty s Kyjevem a budeme považovat minské dohody za neplatné,“ uvádějí povstalci.

O vstup do NATO, který ukrajinská ústava do loňského převratu zakazovala, nynější kyjevské vedení aktivně usiluje. Loni v prosinci prezident Petro Porošenko podpisem stvrdil nový zákon o zrušení neutrality. Předpokládá se, že případné členství v alianci bude podléhat schválení v referendu, k němuž by podle odhadu kyjevských politiků mohlo dojít za šest let.

Řada členských zemí Severoatlantické aliance ale s novým rozšířením na východ nesouhlasí. Proti se staví zejména Německo a Francie.

Situace na východě ukrajiny po vyhlášení únorového příměří.
Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.