Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Kyjevě se zrodila nová koalice, Porošenko na Majdanu čelil protestům

  11:22aktualizováno  15:38
Prozápadní strany na Ukrajině se dohodly na vytvoření koalice. Zástupci pěti politických subjektů včetně dvou nejsilnějších stran - prezidentského Bloku Petra Porošenka a Lidové fronty premiéra Arsenije Jaceňuka - mají koaliční smlouvu slavnostně podepsat během prvního zasedání parlamentu ve čtvrtek 27. listopadu.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko vítá v Kyjevě amerického viceprezidenta Joe Bidena (21 listopadu 2014) | foto: Reuters

Na koaliční vládě se bude kromě dvou jmenovaných stran podílet rovněž strana Svépomoc lvovského starosty Andrije Sadového, populistická Radikální strana a strana Vlast bývalé premiérky Julije Tymošenkové.

Krize na Ukrajině

Jednání o možné budoucí koalici začalo na Ukrajině koncem října, tedy ještě před tím, než byly známy konečné výsledky voleb. Z nich pak vyplynulo, že nejvíce poslanců - 132 - bude mít v parlamentu Blok Petra Porošenka. Jaceňukova Lidová fronta bude disponovat 82 zákonodárci a zbylé tři strany pak mají dohromady 74 mandátů. Budoucí vláda tedy bude mít ve 450členném parlamentu pohodlnou většinu.

Hlavními body koaličního programu je podle ukrajinských médií kurz na evropskou integraci země, orientace na členství v Severoatlantické alianci, zrušení poslanecké a soudní imunity a možnost ústavního odvolání hlavy státu, takzvaného impeachmentu.

Podle poslanců z Jaceňukovy Lidové fronty se budoucí vláda zaměří na posílení obranyschopnosti země, hospodářský rozvoj a soudní reformu.

Julija Tymošenková považuje za klíčové paragrafy koaliční smlouvy o zrušení poslanecké imunity, o což se prý zasadila právě ona. „Ve schváleném návrhu koaliční smlouvy je vytyčen úkol zrušení imunity všech politiků bez výjimky, dále soudců, prezidenta a poslanců,“ řekla Tymošenková novinářům.

Za prvořadý úkol Tymošenková označila zrušení neutrality zakotvené dosud v ukrajinské ústavě. Podle kyjevských novinářů se koalice v programovém prohlášení otevřeně a jasně hlásí k úsilí o členství v NATO. Očekává se přitom, že tento krok vyvolá prudkou reakci Moskvy, která na zachování ukrajinské neutrality opakovaně trvá.

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov nedávno prohlásil, že Rusko chce získat „stoprocentní záruku“ toho, že nikdo o členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci neuvažuje.

„Chtěli bychom slyšet stoprocentní garanci toho, že nikdo nebude přemýšlet o začlenění Ukrajiny do NATO,“ řekl ve středu Peskov. „Chceme slyšet, že aliance se přestane přibližovat k ruským hranicím, že skoncuje s pokusy porušit rovnováhu sil. Nic takového, bohužel, neslyšíme,“ poznamenal Peskov.

Viceprezident USA sklidil na Ukrajině hněv demonstrantů

Nepřívětivě uvítali demonstranti v centru Kyjeva ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, který přišel v doprovodu viceprezidenta USA Joea Bidena položit květiny k pomníku obětí krvavého zásahu na centrálním náměstí Nezávislosti letos v únoru. Z davu nespokojenců, kteří žádali důsledné potrestání viníků, se ozývaly výkřiky „Hanba“ a „Pryč s Porošenkem“.

Lidé shromáždění na náměstí volali po potrestání protagonistů režimu svrženého proruského prezidenta Viktora Janukovyče a nynější vládě vyčítali nedostatečně tvrdý postup proti exprezidentovi a jeho lidem. „Kde jsou vrazi?“ volali demonstranti a žádali Porošenka, aby alespoň státním vyznamenáním uctil památku stovky lidí, kteří při únorových protestech na „Majdanu“ zahynuli.

Fotogalerie

Porošenko se podle agentury Unian pokusil dav uklidnit a přislíbil, že bezodkladně podepíše dekret o přiznání titulu Hrdina Ukrajiny obětem únorových nepokojů. „Dnes více než kdy jindy musíme být jednotní,“ řekl prezident. „Pokud protesty jako je tento budou pokračovat, pak všechno, oč Majdan usiloval, přijde vniveč,“ konstatoval.

„Udělejte, k čemu jste se zavázal, pane Putine,“ vzkázal Biden z Kyjeva do Moskvy. Ruský prezident Vladimir Putin musí podle něj dostát závazkům, které vyplývají z dohod o příměří na východě Ukrajině uzavřených počátkem září v Minsku. Jejich součástí bylo hlavně zastavení bojů mezi ukrajinskou armádou a povstalci, z jejichž vyzbrojování Spojené státy Rusko obviňují. Chování Moskvy na Ukrajině americký viceprezident označil za „křiklavé porušování“ stěžejních mezinárodních pravidel.

„Je prostě nepřijatelné, když v 21. století státy silou překreslují evropské hranice a uchylují se k vojenské intervenci jen proto, že se jim nelíbí rozhodování sousedního státu,“ řekl Biden. „Rusko může čelit rostoucí nákladům a ještě větší izolaci,“ dodal.

Obecné závazky a finanční pomoc

Biden se podle ukrajinských novinářů omezil na obecné závazky o podpoře Kyjeva, ale o nové konkrétní pomoci se nezmínil. Porošenko v této souvislosti řekl, že se s Bidenem dohodli na „závažné konzultativní a finanční pomoci Ukrajině“ ze strany Spojených států a Mezinárodního měnového fondu. Pomoc, jejímž smyslem je realizace ukrajinských reforem, má podle prezidenta přijít v nejbližší době.

Podle západních novinářů doprovázejících Bidena delegace USA váhala, zda je z bezpečnostních důvodů vhodné, aby viceprezident na náměstí Nezávislosti Porošenka v tak vzrušené atmosféře doprovázel. Fotografie ukrajinských médií ale potvrzují, že Biden na Majdanu byl a stal se svědkem vůbec prvního veřejného protestu proti Porošenkovi od jeho květnového nástupu do prezidentské funkce.

Ještě před pietním aktem na náměstí Nezávislosti Biden jednal s ukrajinským premiérem Arsenijem Jaceňukem. O jejich rozhovoru, který měl být podle mediálních spekulací věnován vojenské spolupráci USA a Ukrajiny, Kyjev zatím novinářům neposkytl žádné informace.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.