Během čtvrtka koloval na sociálních sítích satirický obrázek Viktora Janukovyče balancujícího na okenní římse. Ukrajinský prezident však nakonec neskočil. Prozatím. Vyhnul se tím "obchodní sebevraždě", kterou vyhrožovala Moskva.
Ukrajinský parlament, v němž drží Janukovyčova strana většinu, neschválil zákon, který by umožnil vězněné expremiérce Julii Tymošenkové odjet na léčení do Evropy. Souhlas s její propuštěním byl přitom hlavní podmínkou pro podpis asociační dohody s EU, která se měla podepsat příští týden na summitu ve Vilniusu.
"Je to taktické rozhodnutí, které souvisí výhradně s ekonomickými zájmy," zdůvodnil v pátek ukrajinský obrat předseda vlády Mykola Azarov. "Rozhodnutí bylo obtížné, ale v současné ekonomické situaci Ukrajiny jediné možné."
Podle vyslance EU Aleksandra Kwaśniewského, který v Kyjevě monitoruje případ odsouzené političky, tím však padají veškeré naděje na historickou dohodu.
"Jsme hluboce zklamáni jednostranným rozhodnutím ukrajinské vlády," stojí v prohlášení, které vydal s kolegou v jednáních Patem Coxem. "Bereme ale na vědomí poznámky premiéra ohledně stavu ekonomiky a sílícího tlaku Ruska."
Křižovatka mezi Bruselem a Moskvou
Ukrajina se v těchto týdnech ocitá na nejdůležitější ekonomické křižovatce od pádu Sovětského svazu. Má se druhá největší evropská země vydat směrem k Bruselu a evropské integraci, nebo do Moskvy, náruče dlouholetého patrona?
Zklamání ze všech stranZklamání. To je slovo, které opakují politici z Evropy i Spojených států. Obamova administrativa je zklamaná, ministryně zahraničí EU Catherine Ashton taktéž. Britové prohlásili, že Ukrajina promrhala skvělou šanci. Evropa totiž k této dohodě vzhlížela několik let. Měl to být začátek začlenění států z tzv. "Východní partnerství", do něhož kromě Ukrajiny patří další bývalé státy SSSR Moldavsko, Gruzie či Arméne. Podle deníku SME byl vypracovaný i plán, jak rychle snížit závislost Ukrajiny na ruském plynu. EU se údajně chystala Slovensku zaplatit milionové náklady na úpravu plynovodu, který by mohl vést plyn obráceným směrem ze západu na východ. Teď se však všechny plány pomalu rozplývají a Ukrajina se Evropě vzdaluje. |
Dlouho se zdálo, že si Janukovyčova administrativa vybere první cestu, a to navzdory sílícím výhružkám z Moskvy. Nyní nastal nečekaný zvrat.
Ukrajina je závislá především na ruském plynu, který tvoří drtivou většinu její spotřeby. Kreml tudíž naznačoval, že v případě dohody s EU by mohl kohoutky rychle zavřít. Navíc varoval před miliardovými ztrátami z obchodu a navrhl Ukrajině, aby se raději připojila do jeho projektu celní unie s dalšími státy bývalého SSSR.
Čtvrteční jednání parlamentu tak ruská vláda sledovala s velkým potěšením. "Pokud Ukrajina úplně otevře své dveře do Evropské unie, pak my nemůžeme naše dveře na Ukrajinu ponechat tak otevřené, jak jsou nyní," řekl ve čtvrtek Putin a později jeho mluvčí dodal, že prezidenta těší rozhodnutí, na němž se mohou rozvíjet společné vztahy Ukrajiny a Ruska.
Velezrada, zuří opozice
Postoj ukrajinské opozice, kterou vede boxerský šampion Vitalij Kličko, je přesně opačný. V noci v centru Kyjeva uspořádala demonstraci, jíž se podle agentury DPA zúčastnilo asi dva tisíce lidí, a obvinila prezidenta z velezrady.
"Společně můžeme vyslat vzkaz, že Ukrajina patří do Evropy a že bude demokratickým státem," řekl protestujícím Kličko. "A společně také můžeme tuto vládu vyměnit," dodal šéf strany UDAR.
Další protesty se mají konat i v Doněcku, Charkově nebo Lvově. A sám Kličko, který je podle posledních průzkumů momentálně populárnější než Viktor Janukovyč, už na konci října oznámil, že hodlá kandidovat na prezidenta.
Kdo nabídne víc
Nyní však je u moci Janukovyč a jeho politika je zatím pro veřejnost nečitelná. Ačkoliv tvrdí, že s integrací Ukrajiny do Evropy neskončil, posledním rozhodnutím podpořil zájmy ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle analýzy CNN možná raději vyměnil evropskou spolupráci za jistotu, že jeho sokyně Tymošenková zůstane v cele.
Například Jacek Saryusz-Wolski, polský europoslanec, který už jednou na asociační dohodě s Ukrajinou pracoval, však tvrdí, že Janukovyč si jen vybral tu stranu, která nabídla víc peněz. "Nyní všechno vyplulo na povrch. Myslím, že Janukovyč nikdy nevyjednával s Evropskou unii s dobrými úmysly. Chtěl se jen dostat k momentu, kdy bude moci smlouvat jak s Bruslem, tak s Moskvou, a počkat si, kdo mu nakonec nabídne lepší možnost," tvrdí Saryusz-Wolski.
Podle něj se dohoda ve Vilniusu po čtvrtečním verdiktu určitě nepodepíše. A další podobná možnost přijde až za několik let. Jestliže však jeho slova o Janukovyčově vypočítavosti platí, je docela možné, že pokud Evropa v závěru "boje" o Ukrajinu nabídne víc, přikloní se nakonec prezident jejím směrem.
