Vítězství prezidenta Viktora Janukovyče v únorových volbách znamenalo okamžitý odklon od pět let trvajících snah o vstup do NATO. Když navíc před několika dny Janukovyč získal oporu v zákoně, zdá se, že námluvy s Aliancí a dosud trvající orientace země na Západ končí.
Ukrajinský parlament totiž schválil návrh zákona, podle něhož země nebude usilovat o členství v Severoatlantické alianci a za základ své zahraniční politiky bude považovat neúčast v blocích.
Ukrajina oficiálně ukončila své úsilí o vstup do Severoatlantické aliance, potvrdil ministr zahraničí Kostyantyn Hryščenko. "Ukrajina bude nadále rozvíjet vzájemné vztahy s NATO, avšak otázka členství byla z politické agendy stažena," prohlásil. Zároveň Ukrajina odmítla nabízené členství ve vojenských strukturách organizovaných Moskvou.
S Moskvou taky ne, i když...
Proklamovaná neutralita se však zdá být falešná. Kyjev totiž opět s Moskvou významně koketuje. Podle Janukovyče sice Ukrajina velmi stojí o přátelské vztahy a spolupráci s EU i jejími členy, zároveň však nový prezident chce zlepšit ekonomickou a sociální situaci Ukrajinců.
A pro tento cíl může podle Janukovyče Rusko nabídnout a dát mnohem více než celá Unie dohromady. Jedním z prvních kroků Janukovyče v úřadu proto bylo prodloužení smlouvy o pronájmu sevastopolské námořní základny Rusku o dalších 25 let.
analýza natoaktual.czKarel Štindl: Budoucnost Sevastopolu s Černomořskou flotilou? Obchod |
"Zatímco pro Rusko je prodloužení pronájmu námořní základny v Sevastopolu velmi významným politickým a strategickým zájmem v rámci jeho obnovené expanzivity, pro současné vedení Ukrajiny je záležitost pronájmu základny v Sevastopolu Rusku čirým obchodním případem, v němž Ukrajina obdržela více než úctyhodnou cenu," uvedl bývalý český velvyslanec na Ukrajině Karel Štindl.
Ukrajina za pronájem získala slevu na ruský plyn ve výši 100 dolarů při ceně 330 dolarů za tisíc kubíků nebo 30 procent z určité ceny. Rusko navíc poskytne Ukrajině pomoc ve výši 40 miliard dolarů v podobě plynu.
Nepřipravenost na obou stranách
Na první pohled velmi výhodný obchod je však podle expertů výhodný jen z krátkodobého hlediska a povede jen k dalšímu prohloubení ukrajinské závislosti.
Padesátimilionová země se špičkovým postsovětským zbrojním průmyslem by přitom chtěla tvořit jakýsi pomyslný zlom mezi Evropou a Ruskem. "Ruský tlak je ale silný a bez pomoci Západu ho Ukrajinci neustojí," nastínil politolog Břetislav Dančák.
Nyní, když si Ukrajina dveře k euroatlantickým spojencům sama přibouchla, bude to mít velice těžké. Na druhou stranu je však nutné podotknout, že Aliance se na přijetí Ukrajiny řadu let tvářila přinejmenším neochotně, když neustále opakovala: "členství dostanete, jen nevíme kdy".
"Ani jedna strana nebyla připravená na členství Ukrajiny v Alianci," konstatoval Dančák. Důvodů je podle jeho slov několik. Rozšíření o tak velikou zemi a v tak exponovaném místě není na pořadu dne. Alianci chybí síla a Ukrajina zase není v tuto chvíli připravená podniknout zásadní kroky, které by ji k branám členství dovedly.
"Ukrajina váhá a pohybuje se od sbližování s NATO k reálné nečinnosti. Navíc je velmi těžké přijmout zemi, v níž vstup do Aliance nepodporuje veřejnost ani vládnoucí politici," dodal Dančák.
Ukrajina bude podle jeho slov i nadále udržovat s NATO velmi korektní vztahy. "Je však evidentní, že současný prezident, na rozdíl od svého předchůdce, nemá k NATO zrovna našlápnuto," dodal Dančák.
