Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ukrajina mohla porušit konvence OSN, tvrdí Litva. Kvůli mučení opozičníka

  19:35aktualizováno  19:35
Tělo zraněného ukrajinského opozičního aktivisty Dmytra Bulatova nese známky dlouhodobého mučení a krutého zacházení. Tvrdí to ministerstvo zahraničí Litvy, kde se pětatřicetiletý Ukrajinec od pondělí léčí. Podle litevské diplomacie mohla Ukrajina porušit konvenci OSN zakazující mučení.

Zranění aktivitsty Dmytro Bulatova (31. ledna 2014). | foto: Reuters

Vilnius nyní vyzval EU, aby na Kyjev vyvinula tlak, aby případy Bulatova a dalších pohřešovaných opozičníků nezávisle vyšetřil.

Bulatova v lednu unesli neznámí pachatelé, kteří ho podle jeho slov mučili po celé dva týdny, kdy byl pohřešován. Ukrajinským médiím po nalezení vylíčil, že se ho únosci, údajně mluvící s ruským přízvukem, mimo jiné pokoušeli ukřižovat a uříznout mu ucho. V noci na pondělí se letecky přesunul do Litvy, která mu nabídla zdarma léčbu (více čtěte zde).

Litevské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Bulatovovo tělo nese zjevné známky dlouhodobého mučení a krutého zacházení. "Evropská unie by se měla snažit přimět Kyjev, aby zahájil nezávislé vyšetřování a podniknul kroky k potrestání viníků," vyzvala Brusel litevská diplomacie, podle níž mučení protivládních aktivistů na Ukrajině může být v rozporu s úmluvou OSN, která takové zacházení zakazuje.

Chuligánský zločin výtržníků?

Bulatov patřil k vůdcům kolon opozičně naladěných motoristů protestujících i u rezidence ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Zmizel 22. ledna, údajně právě v době, kdy příslušníci policejní jednotky Berkut zbili opoziční aktivisty a jednoho kameramana.

Podle ukrajinských médií prošetřuje policie tři verze Bulatovova únosu. Akce policejního komanda Berkut, o níž je přesvědčena opozice, mezi nimi ale není. Vyšetřovatelé soudí, že aktivista mohl být unesen kvůli výkupnému, případně mohlo jít o "chuligánský zločin výtržníků".

Základem třetí policejní verze je podezření, že cílem Bulatovova zmizení mělo být vyvolání dalších masových protivládních nepokojů, které zmítají Ukrajinou už přes dva měsíce.

V Litvě se léčí i tři další aktivisté, kteří jsou podle ukrajinské opozice obětí policejního násilí. Únosy a mučení, často zdokumentované videonahrávkami a fotografiemi na komunitních sítích, mají podle opozičních vůdců na svědomí právě členové úderných komand Berkut.

Podle ukrajinské opozice během nynějších protivládních protestů zmizelo 36 jejích stoupenců a ve vazebních věznicích zůstává stále více než stovka aktivistů.

Diplomatka veze nabídku: peníze za ústupky

Do Kyjeva zamířila ministryně zahraničí Evropské unie Catherine Ashtonová. Veze nabídku finanční pomoci výměnou za politické ústupky režimu, píše list Ukrajinska pravda s odvoláním na bruselské diplomaty. Výše západní finanční pomoci bude prý záviset na míře ústupků, k nimž se Janukovyč odhodlá.

Požadavek podpisu asociační smlouvy s Evropskou unií byl zatím odložen. O konkrétní výši finanční pomoci nechtějí západní diplomaté hovořit. Připouštějí ale, že mezinárodní skupina dárců se rychle rozrůstá, kromě zemí EU a Spojených států se k ní údajně připojily i Ázerbájdžán, Japonsko či Norsko.

Fotogalerie

List zároveň napsal, že s postupem ukrajinské vnitropolitické krize sílí v západní Evropě volání po vyhlášení sankcí proti osobám odpovědným za policejní násilí a politický pat. Myšlenku protiukrajinských sankcí v zemích EU prosazuje hlavně Litva, napsala Ukrajinska pravda.

Namířeny by měly být proti osobám z bezprostředního Janukovyčova okolí. V pondělí sankce připustil také německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. "Sankce musíme nyní ukázat jako hrozbu," prohlásil v televizi ARD. Berlín se doposud k sankcím proti ukrajinským činitelům stavěl spíše odmítavě.

Podle agentury AFP SE západní finanční pomoc se bude sotva rovnat nabídce Moskvy, která vládě Viktora Janukovyče loni v listopadu slíbila 15 miliard dolarů (přes 300 miliard korun) a třetinovou slevu na zemní plyn. Při loňském jednání o asociační smlouvě EU navrhla Kyjevu finanční pomoc ve výši 610 milionů dolarů (asi 1,3 miliardy korun). Janukovyč tehdy tuto sumu označil za směšnou.

Rusko mezitím svou finanční pomoc Kyjevu pozastavilo, protože po demisi premiéra Mykoly Azarova nemá Ukrajina funkční vládu. Janukovyč je v příštích dnech očekáván v Soči, kde se během návštěvy olympijských sportovišť zřejmě setká s prezidentem Vladimirem Putinem. Kyjevská média předpokládají, že do té doby už bude známé jméno nového ukrajinského premiéra.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.