Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Porošenko nařídil nejvyšší bojovou pohotovost u Krymu a v Donbasu

  13:57aktualizováno  16:15
Ukrajinský prezident Petro Porošenko nařídil nejvyšší bojovou pohotovost všem jednotkám rozmístěným poblíž anektovaného Krymu a v Donbasu na východě země. Situací se bude na žádost Ukrajiny zabývat i Rada bezpečnosti OSN.

Ilustrační snímek | foto: Reuters

V médiích se ve středu večer objevily nepotvrzené zprávy, že Rusko přesouvá k hranici mezi Ukrajinou a anektovaným Krymem vojenské jednotky. Zprávu potvrdil ve čtvrtek i Porošenko. „Nařídil jsem nejvyšší bojovou pohotovost všem jednotkám na hranici s Krymem a na kontaktní linii v Donbasu,“ napsal Porošenko na Twitteru.

Fotogalerie

Podle ukrajinského ministerstva obrany začaly počátkem týdne na severu Krymu ruské vojenské manévry. Ruská státní agentura TASS ve středu oznámila, že ostraha krymské hranice byla zesílena a na poloostrově bylo zvýšeno zabezpečení veřejných míst a objektů infrastruktury.

Mluvčí ukrajinské pohraniční stráže Oleh Slobodan ve čtvrtek dodal, že ruská armáda k hranicím Krymu a Ukrajiny přesouvá moderní armádní techniku.

Vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou se vyostřily poté, co Moskva ve středu uvedla, že při dvou přestřelkách „s diverzními a teroristickými silami“ byli zabiti dva ruští vojáci a několik dalších bylo zraněno. „Není to ještě casus belli (důvod k vyhlášení války), ale Rusko aktivně střádá podobné historky pro casus belli,“ uvedl ukrajinský velvyslanec při Radě Evropy Dmytro Kuleba. Připomněl, že podobné incidenty se odehrály i těsně před vypuknutím rusko-gruzínské války v srpnu 2008.

Agentura Reuters uvedla, že Porošenko už pověřil ministerstvo zahraničí, aby informovalo zahraniční diplomaty v Kyjevě o vývoji událostí. Zároveň požádal o telefonní hovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, německou kancléřkou Angelou Merkelovou, francouzským prezidentem Françoisem Hollandem, viceprezidentem USA Joe Bidenem a předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem.

Ukrajinská diplomacie se má také podle pokynů Porošenka snažit o maximální posílení přítomnosti pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě na hranici s Krymem a požadovat od „ruských okupačních vojsk“, aby umožnily pozorovatelům inspekce objektů na Krymu.

Rostoucím napětím mezi Ruskem a Ukrajinou se ve čtvrtek za zavřenými dveřmi bude zabývat i Rada bezpečnosti OSN. Ukrajinský zástupce v OSN Volodymyr Jelčenko už dříve uvedl, že by Ukrajina kvůli ruským výhrůžkám měla požádat o mimořádné jednání Rady bezpečnosti.

Krym měli přijet přepadnout na nafukovacích člunech

Putin ve středu obvinil Kyjev, že sahá po teroru, místo aby se snažil o mírové urovnání konfliktu. Dva pokusy o útok ukrajinských „diverzantů“ prý odrazily ozbrojené síly ruské kontrarozvědky FSB. Putin v reakci na incident řekl, že Rusko nepřejde bez povšimnutí vraždu dvou svých vojáků a „diverzi“ ukrajinských tajných služeb označil za hloupou a zločinnou. Za vším stojí podle něj snaha Kyjeva odpoutat pozornost od vnitropolitických problémů. Kyjev celý incident označil za smyšlený (více zde).

Krize na Ukrajině

Ruský list Kommersant ve čtvrtek uvedl, že většina zadržených „diverzantů“ jsou obyvatelé poloostrova a někteří měli ruské doklady. Na Krymu chtěli několika výbuchy vyvolat paniku, aby „zničili turistiku“, neměli ale v úmyslu zabíjet. Podle agentury Interfax jsou zadržení Rusové „tři či čtyři“ a FSB jim při výsleších věnuje mimořádnou pozornost.

Akci „diverzantů“ organizoval podle FSB příslušník rozvědky ukrajinského ministerstva obrany Jevhen Panov, který byl rovněž zatčen. Podle Kommersantu zadržení vypověděli, že spolupracovali s rozvědkou ukrajinského ministerstva obrany, u níž absolvovali výcvik v sabotážích. Byli členy jedné z několika skupin, které ukrajinská rozvědka na Krymu řídí.

Na poloostrov se skupina ozbrojenců v maskovacích uniformách ještě sovětského typu údajně přepravila na nafukovacích člunech. Strážným stanovištím pohraničníků, kteří spadají pod FSB, se jim podařilo vyhnout, ale několik kilometrů ve vnitrozemí narazili na trojici členů speciální jednotky FSB, vypomáhající s ostrahou hranic. Ti si přivolali na pomoc pohraničníky, mezitím však vypukla přestřelka.

Jeden z vojáků speciálních sil byl smrtelně zraněn, stejně jako dva nepřátelé. Zbývající pětici se podařilo obklíčit a zajmout. V přestřelce byl zabit jeden ruský voják a několik dalších zraněno. Přestřelky se podle verze FSB měly odehrát v noci ze 6. na 7. srpna - kdy byl rovněž zatčen Panov - a v noci ze 7. na 8. srpna.

Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov na jaře 2014 po spěšně zorganizovaném referendu. Začlenění Krymu drtivá většina států neuznala.

Krym

Krym

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.