Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na Majdanu zabíjel maskovaný Berkut, ukázala analýza videozáznamů

  15:12aktualizováno  15:12
Většinu mrtvých v centru Kyjeva během krvavých střetů z 20. února loňského roku má na svědomí zvláštní policejní jednotka Berkut. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý v Kyjevě zveřejnila skupina mezinárodních expertů. Dokument zároveň ostře kritizuje Kyjev za neefektivní vyšetřování.

Příslušníci speciálních jednotek Berkut prohlásili, že proti demonstrujícím odmítají zasáhnout (22. února 2014) | foto: Reuters

„Odpovědnost za většinu obětí střelby z 20. února 2014 může být přisouzena příslušníkům Berkutu...Na základě anylýzy stovek hodin videozáznamů a materiálů z internetu jsme identifikovali 21 až 24 příslušníků Berkutu, kteří postupovali ulicí Instytuska a stříleli do účastníků protestů. Další stříleli zpoza betonové bariéry u stanice metra Chreščatik,“ uvádí zpráva poradní skupiny, která z pověření Rady Evropy dohlíží na vyšetřování střelby.

Kyjevská revoluce

Boje na Majdanu v únoru 2014

V dokumentu se nadále píše, že nikdo z příslušníků policejní jednotky nemohl použít zbraň bez vědomí velitele Dmitrije Sadovnika. Policisté byli maskovaní a měli černé uniformy bez identifikačních znaků, pouze na rukou měli žluté pásky, aby se navzájem poznali.

Podle expertů byla většina z 49 obětí masakru na ulici Instytutska zastřelena z útočné pušky kalašnikov AKS-47 ráže 7.62 x 39mm. Dotyčná jednotka měla podle dokumentu dostat ze skladů dvacet těchto automatů, které však později zmizely. Dmitrij Sadovnik byl sice po pádu Viktora Janukovyče zatčen, po propuštění na kauci však zmizel.

Masakr z 20. února byl nejkrvavějším dnem ukrajinské revoluce. Ukrajinští vyšetřovatelé soudí, že takzvaná Černá rota Berkutu tehdy zabila nejméně 39 demonstrantů. Při demonstracích na kyjevském Majdanu celkem zemřela zhruba stovka lidí.

Ukrajinským vyšetřovatelům se údajně už podařilo zjistit totožnost všech příslušníků zvláštní roty, která má masakr na svědomí. Z 23 podezřelých je 18 policistů stíháno v nepřítomnosti. Všichni jsou obviněni ze série trestných činů, sahající od překročení služebních pravomocí přes ztrátu služební zbraně až po masové vraždy.

Důkaz o vraždění snajprů chybí

Prezident Petro Porošenko při příležitosti ročního výročí krveprolití prohlásil, že stopy vedou k poradci ruského prezidenta Putina. Moskva to označila za nesmysl a zpráva mezinárodních expertů jí v tomto dává za pravdu. „Generální prokuratura potvrdila, že neexistuje žádný důkaz o zapojení třetí strany,“ uvádí se v dokumentu.

Dávali mi pětiprocentní šanci

Vasila Halamaje na Majdanu střelil snajpr do pravé kyčle. S pomocí českých lékařů se uzdravil.

Zpráva expertů se vyjadřuje i k podezření, že řadu mrtvých měli na svědomí odstřelovači. O střelbě snajprů do demonstrantů hovořila některá svědectví (později i prezident Porošenko) a řada obětí střelby měla perforovanou hlavu či horní část trupu.

Dokument konstatuje, že na místě masakru či v těle obětí se nenašla žádná munice používaná v odstřelovačských puškách a průstřely mohly způsobit i kalašnikovy Berkutu. Zpráva však upozorňuje, že na videozáznamech z osudného dne je vidět i střelba z odstřelovačských pušek. Jen se neví, který příslušník které jednotky je použil a s jakým výsledkem.

Viníci spravedlnosti uniknou, bojí se Ukrajinci

Skupina expertů ve své zprávě zároveň konstatuje, že vyšetřování masakru je neefektivní a doplácí na špatnou koordinaci práce ukrajinských orgánů.

Kyjevská revoluce

Protesty v Kyjevě začaly na konci listopadu 2013 poté, co prezident Janukovyč nepodepsal asociační dohodu s EU.

Vleklá krize eskalovala loni 20. února, kdy v centru Kyjeva při střetech mezi policií a demonstranty zahynuly desítky lidí. Janukovyč a předáci opozice podepsali dohodu o ukončení krize.

Druhý den však poslanci Janukovyče sesadili a vyhlásili prezidentské volby. Janukovyč uprchl. O několik dní později ruský parlament schválil záměr Vladimira Putina nasadit na Ukrajině vojáky a na Krymu se objevili pověstní "zelení mužíčci".
 

Podle zprávy evropských expertů bylo šetření chybné už od počátku, protože nevneslo jasno do událostí, které střelbě na kyjevském Majdanu od listopadu 2013 předcházely.

Ani objektivní potíže, které vyšetřování doprovázejí, nemohou podle komise Rady Evropy ospravedlnit prohřešky, jichž se Kyjev dopouští.

Šetření není skutečně nezávislé a z řady důvodů je nedostatečně efektivní - problémem je nedostatečné financování, špatná dělba práce mezi policií a tajnou službou, ale například i obstrukce ukrajinského ministerstva vnitra. V důsledku těchto prohřešků zatím vyšetřování nepřineslo žádný podstatný pokrok, uvádí komise Rady Evropy.

Loňské násilnosti v Kyjevě se rok po převratu stávají citlivým problémem ukrajinské společnosti. Média se shodují v názoru, že skuteční viníci střelby na Majdanu unikají spravedlnosti, možná i v důsledku vědomé sabotáže některých bezpečnostních struktur. „Nebeská setnina“, jak veřejnost označuje mrtvé z náměstí Nezávislosti, se tak sice stala uctívaným symbolem dramatických změn, viníci ale možná trestu uniknou.

Střelba po demonstrantech v centru Kyjeva:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.