Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vláda v Kyjevě sama trhá pouta s Krymem, říká ukrajinská aktivistka

  10:11aktualizováno  10:11
Pouta mezi Ukrajinou a okupovaným Krymem postupně mizí. Nemůže za to jen Rusko, ale i vláda v Kyjevě a ukrajinská blokáda poloostrova. „Vláda nemá jasný přístup k okupaci Krymu. Je to něco, co zjevně nedokáže zpracovat,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz lidskoprávní aktivistka Teťana Pečončyková.

Ukrajinská ochránkyně lidských práv Teťana Pečončyková (8. března 2017) | foto: AP

Vaše organizace o Krymu mluví jako o poloostrově strachu. Proč?
Z našeho pohledu je tamní situace velice špatná. Pokud jde o svobodu slova a svobodu vyjadřování, tak Krym je v hodnocení mezinárodních organizací jedním z nejhorších míst na zemi. Situace je tam horší než v samotném Rusku a daleko horší než například v Bělorusku. Novináři, kteří kritizovali vývoj na Krymu, měli po anexi v podstatě tři možnosti: asi dvacet lidí odešlo na Ukrajinu, další nechali novinařiny a někteří se prostě přizpůsobili cenzuře.

Teťana Pečončyková

Předsedkyně rady v organizaci Human Rights Information Center, která se zaměřuje na potírání diskriminace a na reformy související s lidskými právy na Ukrajině a na dokumentaci porušování lidských práv na Krymu. Do Česka přijela jako členka poroty festivalu Jeden svět.

Kdo za represemi stojí?
Podle naší analýzy potlačování svobody slova na Krymu organizuje asi 60 lidí, dalších 50 pak jejich nařízení uvádí v praxi. Jsou to příslušníci bezpečnostních složek, prokuratura, tajná služba, justice a takzvaná Krymská domobrana, která fyzicky útočí na novináře.

Krymská domobrana? Co to je za lidi?
Místní paramilitární jednotka. Vznikla na začátku okupace, v den velkého krveprolití na Majdanu 20. února 2014. Tehdy se na Krymu objevili zelení mužíčci, jednotky bez vojenských insignií a také tyto paramilitární jednotky. Unášely a mučily aktivisty, kteří se stavěli proti okupaci, unášely novináře a rozbíjely jim kamery. Dodnes se pohřešuje deset lidí, kteří tehdy zmizeli. Umučily například tatarského aktivistu Rešata Achmetova. Dělají špinavou práci, kterou policie nemůže provádět. Jsou placené z rozpočtu krymské vlády a jejich zločiny nikdy nikdo nevyšetřoval.

Kolik lidí perzekuce na Krymu postihla?
Za tři roky jsme napočítali 461 případů porušení svobody slova, mezi to počítáme i postihy za kritické příspěvky na internetu. Úřady dnes dokonce pronásledují novináře, kteří anexi dříve podporovali a byli proruští. Pak ale začali kritizovat místní korupci nebo vládní stranu Jednotné Rusko a byli za to potrestáni. To je třeba případ novináře Alexeje Nazimova z města Alušta na jihu Krymu. Je to člen ruské komunistické strany a velký stoupenec anexe. Od října je ve vazební věznici.

Jaké je dnes ekonomická situace obyvatel Krymu?
Některé skupiny obyvatelstva z toho profitovaly. Například penzisté, protože důchody v Rusku jsou vyšší než na Ukrajině. Polepšili si také státní zaměstnanci, například příslušníci bezpečnostních složek. Platy se sice zvedly, pak ale zase klesly a zároveň vzrostly ceny, takže pro mnoho lidí je tam velice těžké vyžít. V obzvlášť složité situaci jsou menší podnikatelé, kteří dnes kvůli sankcím a složitému podnikatelskému prostředí nemohou podnikat. Jsme tak svědky další vlny emigrace. Jako první odešli novináři a ochránci lidských práv, teď odcházejí i drobní podnikatelé.

Fotogalerie

Krym do značné míry žije z turistického ruchu. Už se turisté začali vracet?
Počet turistů se značně propadl, jezdí jich daleko méně než před okupací. Rusko sice krymská letoviska propaguje, ale ty počty stále nejsou srovnatelné. Někteří Ukrajinci přestali jezdit, protože jsou proti okupaci, ale někteří tam na dovolenou stále jezdí. Já osobně bych tam nejela.

Na konci příštího roku by měl Krym s Ruskem spojit most. Jak se k tomu Ukrajina staví?
Rusko Kerčský most staví v rozporu s mezinárodním právem a kvůli sankcím je jen málo zahraničních firem, které se toho projektu chtějí účastnit. Pro velké zahraniční společnosti je to skutečně problematické. Na druhou stranu je třeba říci, že Ukrajina neudělala dost, aby stavbu toho mostu zastavila. Mohla se obrátit na mezinárodní soud, naše vláda však v této věci nic neudělala.

Osobně se domnívám, že Ukrajina za ty tři roky udělala řadu chyb. Velkou chybou byla například politika blokády. Pokud Ukrajina chce Krym nazpátek, neměla by obyvatele Krymu trestat. Protože to jsou hlavně oni, kdo je obětí situace. Ukrajina by se měla snažit zabránit stavbě Kerčského mostu, lidem z Krymu umožnit přístup do ukrajinského vnitrozemí a udržet co možná nejvíce svazků s poloostrovem.

Proč si myslíte, že je blokáda Krymu chybou?
Začalo to jako občanská iniciativa krymských Tatarů v roce 2014, kdy Ukrajina zastavila železniční spojení na Krym. Pak přerušila vzájemný obchod. Já bych blokádu podpořila, kdyby zastavila zboží pro armádu, ale tady mluvíme o dodávkách jídla. Nakupování ukrajinských potravin, jako třeba mléka nebo čokolády, představovalo pro některé obyvatele Krymu jistou formu odporu proti okupaci. Pak zavedli blokádu dodávek elektřiny a teď je situace ještě horší, protože i kdyby Ukrajinci nějaké zboží na Krym pustili, tak bude zastaveno zevnitř, protože Rusové odpověděli zrcadlovou blokádou.

Ukrajinská ochránkyně lidských práv Teťana Pečončyková (8. března 2017)
Ukrajinská ochránkyně lidských práv Teťana Pečončyková (8. března 2017)

Měsíc za měsícem tato drobná pouta mezi Ukrajinou a okupovaným územím mizí a naše země nedělá dost, aby je zachovala. Ukrajinské banky diskriminují ukrajinské občany s trvalým bydlištěm na Krymu, takže si nemohou otevřít účet ani vyměnit peníze. Lidé z Krymu nemohou přestěhovat svůj majetek na Ukrajinu. Vláda vypracovala seznam asi 20 věcí, které můžete přestěhovat do vnitrozemí. Můžete si vzít dalekohled nebo psací stroj, ale ne lednici nebo pohovku. Je to naprosto šílené. Prezident a vláda tvrdí, že o Krymu jako součásti Ukrajiny se vůbec nedá diskutovat. Zároveň ho ale vláda svojí politikou izoluje.

Ukrajinský poslanec Andrij Artemenko v únoru přišel s návrhem, aby vláda Krym Rusku pronajala výměnou za stažení z Donbasu. Co si o tom myslíte?
Byl to velký skandál. Artemenko ani nebyl v postavení, aby něco takového mohl navrhovat, nikdo ho k tomu nepověřil a tato představa není mezi lidmi populární. Zřejmě to přišlo z Ruska. Našli marginálního politika a jeho prostřednictvím předhodili naprosto obskurní nápad, jenom aby otestovali, jak na to společnost zareaguje. Je z toho ale vidět, že vláda nemá žádný jasný přístup k okupaci Krymu. Je to něco, co zjevně nedokáže zpracovat. Veškerá politika týkající se Krymu je dost chaotická.

Ukrajina si kromě ztráty Krymu připomíná i tři roky od Majdanu. Kam se od té doby dostala?
Je to složitý proces. Očekávání po Majdanu byla velmi vysoká a lidé chtěli, aby se země rychle reformovala. Změny narážejí na odpor ze strany současné vlády, úřadů i prezidenta. Po nátlaku veřejnosti a médií byly přijaty některé důležité reformy, je to však zdlouhavý boj a například reforma státního zastupitelství je naprostý výsměch.

Na druhou stranu se stalo něco nemyslitelného: před několika dny zatkli šéfa daňové správy Romana Nasirova, blízkého spojence prezidenta Petra Porošenka. Vznikl také protikorupční úřad NABU a byla zřízena funkce protikorupčního žalobce. Tyto instituce jsou skutečně nezávislé. Zároveň však stále funguje zkorumpovaný justiční systém, který dříve nadržoval prezidentovi Janukovyčovi a dnes má sklony pomáhat současné vládě. Je to každodenní bitva a potrvá ještě několik let, než se to zlepší.

Pokračuje výstavba mostu, který spojí Rusko s Krymem:







Hlavní zprávy

Concorde Credo 840L - 6 000 Km !
Concorde Credo 840L - 6 000 Km !

r.v. 2016, naj. 6 000 km, diesel
4 961 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.