Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Svržený Janukovyč je pro Rusy už jen záminkou k invazi

  14:12aktualizováno  14:12
Je to zřejmě nejzásadnější vzkaz z tiskové konference svrženého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, který prohlásil, že je nadále legitimní hlavou Ukrajiny a že se "zanedlouho vrátí na Ukrajinu". Možné to samozřejmě je, ale jinak než s podporou Rusů to nepůjde. Otázkou také zůstává, jak tato "podpora" bude vypadat.

Zatímco pozornost celého světa se soustřeďuje na Krym, na jihovýchodě Ukrajiny je dlouhodobě soustředěno podle ukrajinského ministra obrany 160 tisíc ruských vojáků, kteří nyní čekají na rozkaz k invazi. Ten už má po bianco šeku od ruských poslanců v rukou jen ruský prezident Vladimir Putin.

Svržený prezident Viktor Janukovyč je důležitou kartou v Putinově hře, jejímž cílem není Krym, ale daleko větší sousto. "Myslím si, že hlavním cílem je zvrátit politický vývoj na Ukrajině, zvrátit výsledky ukrajinské revoluce. To je cíl," uvádí odborník na Rusko a Ukrajinu Alexander Duleba, ředitel Slovenské společnosti pro zahraniční politiku.

Návrat do 21. února a Janukovyč prezidentem do konce roku

Ruským nejzásadnějším argumentem v mocenské hře o Ukrajinu je dohoda z 21. února tohoto roku, která omezovala pravomoci prezidenta Janukovyče, zajišťovala vznik nové vlády a ustavila předčasné prezidentské volby na konci roku. Nebyla však podkladem pro Janukovyčovo svržení.

Rusko se snaží dotlačit Západ k obnovení této dohody. Problémem ovšem je, že Janukovyčova pozice se mezitím na Ukrajině zcela zhroutila. Představa, že by se mohl stát cestou nějakého diplomatického kompromisu opět hlavou Ukrajiny, je jen obtížně představitelná, ne-li nemožná.

Janukovyčovi, který je v ruském exilu a musí tak dělat, co mu v Moskvě řeknou, to však nebránilo, aby prohlásil: "Na Ukrajinu se vrátím, jakmile to umožní okolnosti, a nebude to trvat dlouho". I Rusko se o zajištění návratu Janukovyče, nyní už v podobě ruského vazala, bude snažit a bude to používat jako zásadní argument při mezinárodních jednáních o Ukrajině.

Prezident Východoukrajinského protektorátu

Druhá možnost, jak by se Janukovyč mohl vrátit, spočívá v nekončících snahách destabilizovat východní a jižní Ukrajinu a vytvořit tam situaci podobnou Krymu, včetně nějaké formy ruské vojenské podpory tamním separatistům.

Jenže zde to už nepůjde tak lehce jako na Krymu, kde na samotné ruské základně Černomořského loďstva mělo Rusko legálně patnáct až dvacet tisíc vojáků a námořníků. Způsoby se však určitě najdou, protože hranice s Ukrajinou je střežena nepříliš kvalitně. Ve hře je stále i "omezená intervence" Ruska, na kterou je připraveno oněch 160 tisíc vojáků ruských jednotek, které jsou podle ukrajinského ministra obrany Ihora Tenjucha soustředěny u hranic s Ukrajinou.

Ukrajinců, kteří jsou schopni se jim postavit, je zoufale málo. "Početnost našich pozemních sil, které jsou v bojové pohotovosti, je malá," přiznává Tenjuch a hovoří o šesti tisících ukrajinských vojácích, jež jsou připraveny z asi čtyřicetitisícové profesionální části armády Ukrajiny k okamžitému bojovému nasazení.

Budapešť 1956

Třetí variantou, která by však byla jednoznačně nejobtíženější, je pokus o obsazení celé Ukrajiny. Zatímco na východě a jihu by velká část tamního převážně ruskojazyčného obyvatelstva ruské jednotky buď vítala, nebo by se alespoň nepokoušela o aktivní odpor, v Kyjevu a na západní Ukrajině by šly do zbraně tisíce dobrovolníků. Ukrajina by tak nepřipomínala Rakousko 1938, ani Československo 1968, ale Budapešť 1956. Pokud by Západ zůstal u diplomatických hrozeb, pak zřejmě i s obdobným výsledkem.

Ve všech třech případech je však otázkou, zda by Rusové nechali Janukovyče alespoň částečně regulérně vládnout, nebo by ho použili jen jako záminku či přechodnou figuru. Jeho návrat k plné moci nad Ukrajinou je proto spíše fikcí. Fikcí, které věří už jen sám Janukovyč.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.