Dvoudenní schůzka ministrů obrany členských zemí NATO v estonském Tallinu nedala Ukrajině jasný slib, kdy by mohla země do Aliance skutečně vstoupit.
Už v prosinci by přitom zástupci NATO měli rozhodnout, zda udělí Ukrajině a také další kandidátské zemi Gruzii takzvaný Akční plán členství (MAP), který je považován za jakýsi předstupeň plnohodnotného členství.
"Pokud výsledkem bude nepřijetí do MAP v prosinci, neznamená to konečné nepřijetí. Spojenci budou dál pokračovat směrem, na kterém se shodli na summitu v Bukurešti," uvedl po jednání v Tallinu generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer.
Právě v Bukurešti na jaře členské země konstatovaly, že se v budoucnu Gruzie a Ukrajina jistě někdy členy stanou. Otázkou však zůstává, kdy. Podle Scheffera musí ukrajinská vláda pokročit v důležitých reformách v oblasti bezpečnosti a obrany a vyřešit spory na domácí politické scéně.
"Udělení MAP Ukrajině by vyžadovalo určitou odvahu obou stran, ale jistě by to stabilizovalo situaci na Ukrajině," konstatoval v reakci ukrajinský ministr obrany Jurij Jechanurov.
Přijetí Ukrajiny a také Gruzie do NATO dlouhodobě podporují například Spojené státy. Z členských zemí pak takovému nápadu nejsou příliš nakloněny například Německo nebo Francie.
S rozšířením Aliance tímto směrem pak ostře nesouhlasí Rusko. Moskva v reakci na "další námluvy" obou zemí s Aliancí dokonce ve čtvrtek pohrozila, že odstoupí od Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, pokud Ukrajina a Gruzie vstoupí do NATO. - Více o Ruské hrozbě čtěte zde
Na Ukrajině se začátkem října rozpadla prozápadní vládní koalice vedená premiérkou Julijí Tymošenkovou. Tymošenková však odmítá post premiérky opustit a bojuje proti předčasným volbám. Spory s někdejším koaličním partnerem, blokem Naše Ukrajina-Národní sebeobrana prezidenta Viktora Juščenka, se proto nadále stupňují.
Poslední průzkumy veřejného mínění na Ukrajině přitom ukazují, že s případným vstupem země do NATO souhlasí více než polovina obyvatel.
