Ukrajinské opozici se nepovedlo sesadit vládu. A Janukovyč letěl do Číny

  • 348
Opozičním stranám v ukrajinském parlamentu nevyšel plán vyslovit nedůvěru vládě premiéra Azarova. Zákonodárci ani neschválili návrh, aby se hlasovalo. Opozice nicméně dál žádá odchod jak vlády, tak prezidenta Janukovyče. Ten navzdory masovým protestům v Kyjevě a dalších městech odletěl na návštěvu Číny.

Mohl to být rozhodující den pro nynější "modrožlutou revoluci", jak se protestům v ukrajinské metropoli a dalších městech začalo říkat. Parlamentní opozice chtěla na úterní schůzi zákonodárného sboru vyvolat hlasování o nedůvěře vládě premiéra Mykoly Azarova.

Zasedání začalo hned ráno a odehrávalo se za zvuků skandování davů, které budovu parlamentu oblehly. Podle zvláštního zpravodaje MF DNES a iDNES.cz Luboše Palaty byla situace před parlamentem dopoledne značně napjatá. "Může tu být i několik desítek tisíc lidí. V ulicích je vidět spousta policistů. Před parlamentem jsou i drobné potyčky," řekl Palata.

Hlasovací matematika byla jasná: ukrajinský parlament má 450 křesel a ačkoliv je nyní šest z nich neobsazených, opozice potřebovala k prosazení návrhu na hlasování o nedůvěře 226 hlasů. Sama má sice jen 190 křesel, ale doufala, že po sobotním brutálním zásahu speciálních jednotek proti demonstrantům na kyjevském náměstí Nezávislosti získá pro svůj návrh i některé vládní zákonodárce.

Jenže to se nepovedlo. Podle ukrajinských médií zvedlo pro opoziční návrh ruku jen 186 poslanců. Tábor nakloněný prezidentu Janukovyčovi tak zůstal víceméně kompaktní.

Hned po neúspěšném hlasování začali k parlamentu a na náměstí Nezávislosti proudit další lidé. Jeden z lídrů opozice Arsenij Jaceňuk prohlásil, že základní požadavek zůstává stejný: vláda musí pryč. A když se to nepovedlo prostřednictvím vyslovení nedůvěry, má ji odvolat sám Janukovyč prezidentským výnosem. Načež má vypsat předčasné parlamentní i prezidentské volby a nakonec také odejít.

Janukovyč se však zjevně k ničemu podobnému nechystá. Ba naopak. V době, kdy jeho země zažívá nejdramatičtější období od oranžové revoluce před devíti lety, prezident odjel na plánovanou návštěvu Číny. Což může celou situaci ještě zhoršit.  

Bouře v Kyjevě se týká i nás

Komentář Luboše Palaty

Azarov se omluvil

Nynější protesty na Ukrajině začaly poté, co Janukovyčův režim před necelými dvěma týdny zastavil proces přibližování země k Evropské unii. Kyjev měl na summitu Východního partnerství, který se konal na sklonku listopadu ve Vilniusu, podepsat s EU takzvanou asociační dohodu. Což je dokument, který je de facto prvním opravdovým krokem země k plnému členství v EU (jakkoliv nestanovuje žádná konkrétní data vstupu).

Jenže jen týden před summitem najednou Azarovova vláda (která je plně pod Janukovyčovou kontrolou) rozhodla proces přípravy na podpis dohody zastavit. Což zdůvodnila tím, že si Ukrajina v tuto chvíli nemůže dovolit přijít o obchod s Ruskem (jež na ni tlačilo, aby unijní dokument nepodepisovala).

Hned poté vyšli do ulic Kyjeva a dalších měst první tisíce demonstrantů. Protesty pak ještě zesílily v době samotného vilniuského summitu, kde Janukovyč dohodu skutečně nepodepsal (a zklamal i těch pár nejzarytějších optimistů, kteří do poslední chvíle věřili v opak).  

Zásadní zlom pak nastal v sobotu nad ránem: na kyjevské náměstí Nezávislosti, jež je středobodem nynějších protestů (stejně jako před devíti lety při oranžové revoluci) vtrhlo asi pět set příslušníků speciálních jednotek Berkut a prostranství násilně vyčistili. V nemocnici skončilo několik desítek lidí. Což okamžitě vyhnalo do ulic další tisíce Ukrajinců.

Premiér Mykola Azarov se v úterý za brutální postup policie omluvil. "Jménem vlády bych rád požádal o odpuštění za akce bezpečnostních jednotek. Prezident a vláda zákroku hluboce litují," řekl premiér s tím, že se "nesmí opakovat oranžová revoluce" z roku 2004. Večer pak ještě prohlásil, že jeho jeho vláda je otevřena dialogu s opozicí.

Jenže slova lítosti, popřípadě vstřícnosti, nespokojené davy v ulicích jen těžko uklidní. Úterní vývoj budiž toho důkazem: davy demonstrantů se začaly přesouvat k sídlu prezidenta s úmyslem zablokovat i je.

Ovšem možný je i opačný scénář: že se splní to, v co pravděpodobně doufá Janukovyč. Demonstranty nepřemůže on ani jeho speciální jednotky, nýbrž mráz a únava. Že se prostě ulice nakonec samy vylidní.

Brusel se musí poučit, píše evropský tisk

Dění v kyjevských ulicích bedlivě sleduje celá Evropa, připomněla agentura ČTK. Významné deníky soudí, že EU se musí z vývoje na Ukrajině poučit a zároveň zaujmout ke Kyjevu novou strategii.

"Brusel si, doufejme, vzal z ukrajinské otočky ponaučení. Pokud by se vzala v úvahu hospodářská a kulturní provázanost s Ruskem, vzepřel by se volbě buď-anebo možná i ne tak zkorumpovaný politik jako je prezident (Viktor) Janukovyč," napsal britský The Independent.

"Ukrajina je pseudodemokratický stát, který je prolezlý korupcí a jehož hospodářství jde od desíti k pěti. Nynější demonstranti chtějí reformy, chtějí čistý, demokratický a evropský stát. EU musí Ukrajině dále nabízet partnerství," napsal francouzský list Le Monde.

"Protivládní demonstrace v Kyjevě přerostla v masový protest. Stalo se tak i kvůli zásahu bezpečnostních jednotek. Dokonce ani v sovětských dobách nebyla na Ukrajině takto brutálním a krvavým způsobem rozprášena demonstrace, jako byla v noci na sobotu studentská manifestace za EU," napsal ukrajinský list Ukrajina Moloda s tím, že Kyjev vládě krev demonstrantů neodpustil.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video