Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ukrajina a NATO po volbách: návrat zpět ke Kučmovi, ale ne k Rusku

  12:57aktualizováno  12:57
Bude i po prezidentských volbách Ukrajina stále patřit mezi adepty na členství v NATO? Podle aktuálních údajů ukrajinské ústřední volební komise je v čele klání o post hlavy státu prorusky orientovaný Viktor Janukovyč.

Ukrajinské prezidentské volby přinesou vysokou účast a těsný výsledek (7. února 2009) | foto: AP

Ptát se v minulých dnech někoho na Ukrajině na vstup země do Severoatlantické aliance bylo téměř neslušnou otázkou. V tuto chvíli, dokonce ještě předtím, než se ukázalo, že prezidentské volby vyhrál Viktor Janukovyč a jeho především na ruskojazyčném východu stavící Strana regionů, otázka stojí zcela jinak.

Ukrajina pět let po oranžové revoluci hledá svoje místo mezi evropským Západem a ruským Východem a hovořit o otázce členství v NATO, nebo ji jen zkoumat prostě není namístě.

Za prezidentství Viktora Janukovyče, který téměř s určitostí pověří někoho ze svých lidí zformováním nové vlády a pošle svoji soupeřku Julii Tymošenkovou do opozice, se Ukrajina vrátí svým způsobem o pět let zpátky. A tady je namístě připomenout, že i za tehdejšího prezidenta Leonida Kučmy si Ukrajina, dokonce do svých ústavních zákonů, dala směřování k členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci.

Ukrajinci se za Kučmy dokonce mnohem více než někteří členové NATO podíleli na spojeneckých či proamerických misích, od Balkánu až po Irák (kam naopak někteří členové Aliance své vojáky demonstrativně neposlali).

V otázce ukrajinského členství v Alianci se v minulých pěti letech pokusil v tuto chvíli už odcházející prezident Viktor Juščenko přeskočit nejen dobu, ale i jednu zásadní etapu. A to je přesvědčení minimálně podstatné části elit, když už ne většiny obyvatelstva, že vstup do NATO bude pro Ukrajince přínosem.

To se nezdařilo a kdykoli jsem nejen nyní o předvolebním víkendu, ale i v minulých letech tuto otázku položil, setkal jsem s většími či menšími rozpaky. Na východě země, v "ruských" statisícových městech jako Lugansk, pak dokonce s výrazným odporem. Odporem, který vyplývá nejen z nadále udržované sovětské mentality, ale také z přesvědčení, že Rusko a Ukrajina jsou tak blízké státy, že si nemohou nikdy činit zle.

Průzkumy veřejného mínění (na rozdíl od Gruzie) jsou na Ukrajině jednoznačné. Až 85 procent obyvatel je proti vstupu do Aliance. A také pouhých jen 5 % hlasů v prvním kole prezidentských voleb pro Juščenka, který jediný z ukrajinských prezidentských kandidátů horoval pro vstup do NATO, mluví celkem za vše.

Důstojnický sbor, peníze a zbrojovky

Neznamená to samozřejmě, že by Ukrajina byla navždy ztracena. Výhody členství a také zájem samotné Aliance o Ukrajinu však musí převážit výhody úzkých kontaktů s Ruskem a výhody bezproblémových vztahů s Moskvou.

Postupné zapojování Ukrajiny, ukrajinské armády a jejího důstojnického sboru, důležitého a zatím opomíjeného ukrajinského zbrojního a leteckého průmyslu do práce na aliančních zakázkách, dlouhodobá a intenzivní kampaň mezi ukrajinskými občany a především mezi ukrajinskými politickými elitami, to je nesnadná, dlouhá, ale k cíli vedoucí cesta.

Jeden dobrý příklad tu je, miliardová zakázka pro ukrajinské zbrojovky na zbraně pro iráckou armádu. Druhým může být pronájem současné základny ruského Černomořského loďstva v ukrajinském Sevastopolu na Krymu.

Nový "proruský" prezident Viktor Janukovyč bude sice v pokušení prodloužit Rusku smlouvu, která za několik let vyprší. Ale téměř bych se vsadil, že kdyby NATO nabídlo Ukrajině výrazně vyšší sumu za pronájem než Rusové, slyšel by na to i Janukovyč.

Podobné je to s ukrajinským důstojnickým sborem. Možnost studovat ve Spojených státech nebo Německu či Česku je určitě mnohem lákavější než vojenská akademie v Moskvě. Jen musí být pro mladé ukrajinské adepty stejně dostupná.

Padesátimilionová země se špičkovým postsovětským zbrojním průmyslem, tvořící zlom mezi Evropou a Ruskem, za takové úsilí Alianci stojí. A prezident Janukovyč má pro Alianci v této chvíli jednu velkou výhodu. Do NATO, které není na rozšíření o Ukrajinu či Gruzii v současnosti mentálně připraveno, nebude rozhodně spěchat.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Analytici amerického letectva ze 41. zpravodajské jednotky začínají ve Fort...
Tajemný projekt Maven. Pentagon brzy nasadí proti islamistům algoritmy

Americké ministerstvo obrany chce ještě do konce roku nasadit na některé vládní platformy pokročilé počítačové algoritmy umělé inteligence, které mají...  celý článek

Švédské ozbrojené síly. Ilustrační snímek
Švédsko prověří obranu kvůli ruským výhrůžkám. Spustí "Auroru 17"

Švédsko v reakci na ruské výhrůžky kvůli sbližování s NATO připravuje největší vojenské cvičení za posledních dvacet let. Zapojí se do něj 19 tisíc švédských a...  celý článek

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.